Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

FAKTICKY nádhera. Beton s perlou či čtyřiadvacetikarátovým zlatem. A ještě pořád za pár šupů

19.01.2023
FAKTICKY nádhera. Beton s perlou či čtyřiadvacetikarátovým zlatem. A ještě pořád za pár šupů

Foto: Se svolením Petra Bindr (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Náhrdelník z kolekce pukliny. Dvě kuličky různé velikosti (2,1 a 1,65 cm v průměru) ze šperkařského lehoučkého betonu na řetízku z kvalitní chirurgické oceli. V obou kuličkách jsou vytvořeny nestejně veliké pukliny, které jsou pečlivě vyzlaceny athénským 24 karátovým zlatem. Náhrdelník je variabilní, bez zapínání, lze ho vázat podle libosti a podle potřeby outfitu. Celková délka řetízku je 135 cm. Je to jen jeden originální kus. Náhrdelník na fotce je prodaný, nicméně umělkyně vám udělá velmi podobný, takže budete vlastnit originál.

ROZHOVORY NA OKRAJI Toto interview je, málo platné, pro ženy… Dámy, možná jste zaregistrovaly, že pokud zrovna nenakupujete v ALO Diamonds šperky za statisíce, je v Česku výběr zajímavých, originálních kousků chudičký. Pokud jste byly třeba v Turecku, tam je zlatnických krámů, od velkých šperkařských domů po malé obchůdky, spousta. Zato u nás panuje bezbřehá nuda, samozřejmě tedy pokud neskáknete do Pařížské do Bvlgari, to si ale sotva kdo může dovolit, že. Račte prominout dlouhý úvod, který jen nastínil místní situaci. K věci. Čirou náhodou jsme objevily nádherné, výjimečné šperky, a to díky zmínce v komerčním článku na Seznamu. Tak jsme nakupovaly. Protože zatím jsou levné, levňoučké, kolem tisícovky. Ale dovolíme si předpovědět, že to tak nezůstane navždy.

O co jde? O značku (nejen) šperků Fakticky, která vznikla v Praze v roce 2016. „Základním tématem mojí tvorby jsou široké možnosti užití betonu při výrobě šperků, objektů a bytových doplňků - zaměřuji se zejména na kombinaci betonu s minerály a drahými kovy. Vlastním způsobem nahlížím na lidskou touhu po geometrické dokonalosti v symbióze s organickou surovostí přírody. Kladu důraz na řemeslné zpracování, nechávám vyniknout krásu betonu a hledám jeho limity,“ uvedla na úvod šperkařka Petra Bindr, s níž jsme pořídily tento rozhovor. A dodala: „Charakteristickým rysem mojí práce je skutečnost, že každý odlitý kus je neopakovatelný originál. Není možné vytvořit zcela identickou kopii, každý kus se liší v jemných detailech. Při nákupu to, prosím, vezměte na vědomí.“  

 

Petra Bindr v kavárně předává náš velkorysý vánoční nákup, obdarovaly jsme se s dcerou navzájem a odnesly si hned pět kousků, náušnice a náhrdelníky. Foto Anna Vančová    

Jak jste se dostala ke šperkařině? 

Vlastně náhodou. Původně jsem vystudovala religionistiku a psychosociální vědy a o šperkařině jsem tušila tak zpovzdálí. Fascinovala mě, to ano. Ale čistě jako laika. Začalo to až s narozením prvního dítěte, kdy jsem se kromě péče o miminko chtěla také zabývat něčím, co bude „jen moje“. A tak jsem začala koketovat s myšlenkou vyrobit si náušnice - samozřejmě původně pouze pro sebe. Nejprve to byly korálky, pak plexisklo, a nakonec plexisklo s kresbou, kterou jsem zalévala pryskyřicí. A já jsem překvapivě zjistila, že to má úspěch. Spousta mých kamarádek je chtěla vyrobit také a tím to vlastně úplně původně začalo. Měla jsem štěstí, protože v té době byl „boom“ různých „design marketů“ s autorskou tvorbou a mě překvapilo, že se tím dá uživit. A hlavně - strašně mě to bavilo. Takže studium, to byl čistě „pokus - omyl“, prostě jsem to brala jako hru. A ono to fungovalo. Pracovat s betonem jsem začala až o pět let později.

Můžete říci pár slov o sobě, odkud pocházíte, kolik je vám let, co Vás baví...

Pocházím z Prahy. Narodila jsem se v Praze a žiju v Praze celý život. Ke šperkařině jsem se dostala až ve třiceti letech. Takže co člověka baví, může zjistit, zdá se, až klidně na prahu středního věku.

Vaše šperky jsou nádherné. Co vás přivedlo k betonu jako základu pro většinu z nich?

U kamarádky na chalupě jsem viděla studnu se starým zvrásněným, časem trochu popraskaným betonovým poklopem. Ten se mi líbil tak moc, že jsem začala beton zkoumat jako potenciální nový materiál pro svou tvorbu. Hledala jsem něco přírodního, surového a zároveň krásného, a to beton bezesporu je. A tak jsem začala zkoušet a zkoumat, jak beton funguje a jak s ním pracovat. Ale beton je oříšek. Chová se poměrně „nestandardně“ a dlouho mi trvalo přijít vůbec na to, jak to udělat, aby byl výrobek kvalitní, beton se nedrolil atp. Měla jsem pocit, že beton je náladový materiál, jehož chování se v lehké nadsázce odvíjí od teploty vzduchu, nálady míchače až po množství skvrn na slunci. Samozřejmě jsem časem našla cestou „pokus – omyl“ beton, kterému už skoro úplně rozumím a jsem jeho paní. Je zcela netoxický, pro šperky ideální, protože rychle schne a dá se brzy brousit. Jen ta cesta byla dlouhá.

 

Náhrdelník kulička s pyritem a říční perlou

Jak dlouho trvá výroba jednoho náhrdelníku, náušnic...?

To záleží. Nejdéle trvá šperk vymyslet, udělat formu, která funguje, zkrátka přijít na to, jak šperk vyrobit. I když každý pár či kus bude samozřejmě trochu jiný. A to mě na mojí tvorbě baví. Nejde vyrobit úplně stejný náhrdelník nebo náušnice. Budou si typově velice podobné, ale nikdy ne úplně stejné. Už kvůli tomu, že každý polodrahokam má svůj osobitý tvar, barvu a strukturu. Každý šperk je originál.

Můžete trochu popsat proces výroby, třeba jak se dělá to zlacení?

Zlacení je poměrně náročný proces. Naučila mě ho moje kamarádka, která se zlacením různých materiálů dlouhodobě věnuje. S betonem to byl, jak jinak, oříšek. Hlavní je izolovat beton od zlata, aby už nemohlo nasávat vodu, která v betonu je stále trochu přítomna. Beton prý „žije“ až deset let, je skoro jako živý organismus, dlouho dobu zraje a stále pracuje.

Zlacení je tedy delší proces, který trvá až několik dní. Já jsem si oblíbila athénské plátkové zlato. Pro jeho barvu.

 

Dlouhý náhrdelník s plátkovým 24karátovým zlatem

Ty polodrahokamy, kde je sháníte?

Polodrahokamy mi dodává můj oblíbený dodavatel z Berouna. Vášnivě je hledá a samozřejmě i nakupuje. Má dokonce celý jeden pokoj svého panelákového bytu vyhrazen pouze polodrahokamům. Pokoj plný přihrádek se spoustou krásy. Našla jsem si ho na burze minerálů a nedám na něj dopustit. Vozí mi ty nejkrásnější kousky, co najde.

A perly? Které jsou nejlevnější, či naopak nejdražší a nejvzácnější? Říční, mořské, anebo tichomořské?

Perly jsou moje láska. Krása z mušle. Používám pouze ty „pravé“ s certifikátem, z farem, kde se chovají se šetrně a ekologicky.

 

Dlouhý náhrdelník s plátkovým 24karátovým zlatem

Co Vás inspiruje?

Zdá se, že v mém životě hraje důležitou roli náhoda. A být připravená na správném místě ve správný okamžik.

A samozřejmě je důležité mít oči navrch hlavy doširoka otevřené. Dívat se kolem sebe, nasávat okolí a všímat si struktur a detailů. Koukat se kolem sebe jako dítě a nebát se zkoušet nové věci. V nejhorším to prostě jen nevyjde, že ano.

A důležitá je samozřejmě trpělivost, se kterou jsem ale na štíru.

Byla jste někdy účastníkem DesignBloku?

Ne. Ještě jsem se nikdy nepřihlásila. Ale třeba jednou...

Kdo Vám šperky fotí?

Šperky mi fotí kamarádka Barbora Součková nebo další kamarádka Karolína Bílková. Jednu kolekci fotil i kamarád Robert Houzar.

Uživíte se šperkařinou?

Ano, v současné době je to moje jediné zaměstnání. Ale je to samozřejmě celé „na vodě“ - přeci jen se jedná o poměrně nestabilní příjem. Navrch v tomto státě si OSVČ nežijí úplně na růžovém obláčku. Takže je to boj. Myslím, že bez podpory mého manžela bych k tomu se dvěma dětmi neměla odvahu. Ale jsme oba živnostníci a pomáháme si navzájem. Naštěstí to funguje, dokážeme si vyjít vstříc a pomáhat si i v situacích, kdy to je pro jednoho či pro druhého zrovna těžší.

 

Vložil: Anička Vančová