Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kudrnatá slečna odmalička přesně věděla, co chce aneb Nevhodná nevěsta pro Karlíčka. Tajnosti slavných

16.01.2023
Kudrnatá slečna odmalička přesně věděla, co chce aneb Nevhodná nevěsta pro Karlíčka. Tajnosti slavných

Foto: Wikipedia – volné dílo

Popisek: Sedmnáctiletá Olga Scheinpflugová v roce 1919

FOTO Sebevědomá, rázná a cílevědomá, vždy si šla za svým bez ohledu na to, co chtěl Karel nebo jako by si představovala tu ,správnou‘ reakci společnost. Vždy si zachovala hrdost a čest a navzdory úspěšnosti životního partnera nikdy neustoupila do jeho stínu.

Životní lásku si mohla vzít až po smrti rázné tchyně, za druhé světové války ji kvůli manželově předchozí politické angažovanosti pronásledovalo gestapo, v novém režimu zase byla kvůli emigraci řady přátel pod drobnohledem StB. Herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička Olga Scheinpflugová měla na kontě šestnáct románů, deset knih, sedm básnických sbírek, deset divadelních her a dvanáct filmových námětů, z nichž bylo šest natočeno. Přesto si ji nakonec kdekdo pamatuje jen jako manželku slavného spisovatele Karla Čapka.

 

Scheinpflugová Štěpánek Marie Skotská

V roce 1935, jako Marie Stuartovna se Zdeňkem Štěpánkem v historickém dramatu Marie Skotská; foto se svolením Národní divadlo - Illek a Paul

Přísná macecha

Narodila se 3. prosince 1902 v Slaném jako nejmladší ze tří dětí spisovatele, dramatika a redaktora Karla Scheinpfluga do rodiny, která žila literaturou a uměním. Bratr Karel se později stal ochráncem autorských práv jejího manžela a sestra Božena se provdala za dramatika a uznávaného divadelního kritika Edmonda Konráda. Už v osmi letech ji ale zasáhla první velká životní tragédie, když její matka Božena po zhruba dvouletém marodění zemřela v pouhých třiatřiceti letech. Otec se po zhruba roce znovu oženil se staropanenskou vzdálenou příbuznou Miladou Krinerovou, především protože potřeboval, aby mu někdo s péčí o tři děti pomáhal. Byla na ně přísná, vedla je k pořádku a disciplíně, a ani otec je nikdy nerozmazloval, přestože je velmi miloval. A tak láskyplné projevy, které postrádali u rodičů, si děti projevovali navzájem a vytvořilo se mezi nimi pevné pouto, které nemohlo nic narušit.

Osudové představení

Během první světové války trpěla rodina nedostatkem, někdy doslova hladověla. Po otci ale Olga zdědila lásku k literatuře a divadlu, takže si navzdory bídě dokázala našetřit na vstupné na představení herců Národního divadla, kteří v Slaném hostovali. Vystoupení Eduarda Vojana pro ni znamenalo tak silný zážitek, že několik týdnů nedokázala myslet na nic jiného, a pak rodičům oznámila, že bude herečkou. Otec, kterému kdysi doma nedovolili, aby studoval vytouženou filozofii, jí chtěl vynahradit, oč sám v mládí přišel. Na druhou stranu si ale přál, aby dcera získala vzdělání, které jí zajistí životní jistotu, nejlépe jako úřednice nebo písařka. Jeho velké dilema nakonec rozhodl přítel, básník Josef Svatopluk Machar, poté co slyšel Olgu recitovat jeho verše. Prohlásil: Tu neudržíte, a bylo rozhodnuto.

 

Scheinpflugová Paní Bovaryová

Paní Bovaryová v roce 1938, v inscenaci stejnojmenného slavného románu Gustava Flauberta; foto se solením Národní divadlo - Josef Heinrich

Náhrada za Ondrákovou

V posledním roce války se mladičká slečna stěhovala do Prahy, aby mohla soukromě studovat herectví pod vedením hvězdy Národního divadla Marie Hübnerové. Divadelní teorii si nastudovala sama z knih a v roce 1920 už úspěšně složila přijímací zkoušku do souboru Švandova divadla na Smíchově. Tehdejší režisér Jan Bor ji přijal jako elévku, publiku se představila poprvé ve hře Lulu jako náhrada Anny Ondrákové, která se rozhodla naplno věnovat filmu. Zpočátku hrála zadarmo, později za stokorunu měsíčně. Švandovo divadlo nabízelo hry, které by spolehlivě naplnily jeviště, plánovalo už ale také kvalitnější repertoár. Olga tudíž hrála mladé, půvabné a roztomilé hrdinky, už tehdy ale dokázala vyjádřit jejich duševní rozpory, které kořenila smyslem pro humor, cit i tragiku, jejich poetičnost uměla propojit s civilním realistickým projevem bez zbytečného patosu.

Hrdý otec

Otec, jenž mezitím získal místo v redakci Národních listů, na ni byl velmi hrdý a zval na její představení i kolegy, takže se v roce 1920 vypravil jednoho dne do divadla i Karel Čapek. Bylo mu už třicet a do té doby byl plně zaujat bojem s vážným onemocněním páteře, kvůli níž mu prý hrozilo ochrnutí. Alespoň to tvrdila jeho matka Božena, která chtěla mít svého křehkého Karlíčka jen pro sebe. Kudrnatá slečna ho ale tak okouzlila, že chodil na její představení stále dokola. Počkat na ni u zadního vchodu divadla se odhodlal až po desáté návštěvě, místo pozvání na rande jí ale nabídl hlavní roli, ve své hře Loupežník, kterou právě dopsal. A argument měl důkladně promyšlen, potřeboval prý slyšet part hlavní ženské postavy Mimi, přečtený dívčím hlasem.

Nevhodná nevěsta

Olga souhlasila, a pak už na ni čekával po představení pravidelně a zjistila, že si s Karlem rozumí úplně ve všem, od názorů na divadlo přes politik až po každodenní život. U jeho rodiny ale narazila na odpor. Zdála se jim příliš hlučná, rázná a temperamentní. Korunu tomu nasadila matka, když znovu důrazně zopakovala větu, kterou říkala od jeho útlého mládí: Smíš si vzít za ženu, koho chceš, jenom ne cikánku nebo herečku!V době seznámení se Čapek dvořil i studentce Věře Hrůzové, ta ho ale rázně odmítla, jakmile se o Olze dozvěděla. Když se rázná mladá intelektuálka dostala ke slovu, nebyla k zastavení, jenže paní Božena byla úplně stejná. Není divu, že se ty dvě prostě nesnesly. Karel se ale své lásky nevzdal, jen ji prostě přestal vodit domů. Ženit se ale nechtěl, bál se, že vzhledem k zdravotnímu stavu by nemohl manželce nabídnout zajištěnou budoucnost.

(Pokračování ve středu 18. ledna)

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Česká televize, Český rozhlas, Slovník české literatury, Český film, Památník Karla Čapka, František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Divadlo na Vinohradech)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská