Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Císařův moudrý astronom dostal padáka od nacistů i komunistů. Tajnosti slavných

04.01.2023
Císařův moudrý astronom dostal padáka od nacistů i komunistů. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Herec a významný rozhlasový režisér Bohuš Hradil jako astronom Tycho de Brahe v nestárnoucí komedii Císařův pekař a pekařův císař

FOTO / VIDEO Selského synka z Moravy vyhodili nacisté z rozhlasu na minutu, pak o něj bojoval v pražském povstání. Nakonec ho ale kvůli odchodu z KSČ definitivně odstavili na vedlejší kolej.

Vzpomínáte si na důstojného vědce s čelní pleší a hustým bílým plnovousem, jehož výkladu o pohybu planet Sluneční soustavy pozorně naslouchá i sám císař Rudolf II.? Astronom Tycho de Brahe v historické komedii režiséra Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař se stal jednou z nejvýraznějších rolí představitele mužů rozličných solidních profesí v různých časech i režimech. Bohuš Hradil jich ztvárnil během kariéry zhruba sedmdesát a jeho tvář dobře známe. Se jménem už to zpravidla bývá horší.

 

Císařův pekař a pekařův císař:

Třináct let a třináct štací

Bohumil Hradil, kterému nikdo neřekl jinak než Bohuš, se narodil 27. června 1905 ve Věrovanech u Tovačova na Prostějovsku a nejprve začal studovat na prostějovské reálce. V roce 1922 ale studium přerušil a odešel za svým klukovským snem do Brna. V roce 1925 absolvoval na Státní konzervatoři Brno, kterou založil v roce 1919 hudební skladatel Leoš Janáček na popud pedagogů a studentů své varhanické školy. Během následujících třinácti let prošel Hradil třinácti různými divadly a divadelními společnostmi, od Českých Budějovic a divadelní společnosti V. Vrby a O. Nováka přes Slovenské národní divadlo v Bratislavě, Pardubice a holešovickou Urani, kde poprvé dostal příležitost působit i jako divadelní režisér, až po divadelní společnost J. Burdy, Švandovo divadlo, Nové divadlo Oldřicha Nového a Plzeň.

 

Hradil Štěpánek Bílá nemoc

Se Zdeňkem Štěpánkem jako ministr propagandy v Čapkově Bílé nemoci; foto se svolením Národní divadlo-Jaromír Svoboda

Plzeňský Don Quijote

Chudý španělský potulný rytíř ze slavného renesančního románu Miguela de Cervantese, jenž se snaží ze všech sil vzkřísit slávu rytířského stavu, věčný snílek, bojující s větrnými mlýny, se stal jeho nejoblíbenější divadelní rolí během plzeňského angažmá, na tamním jevišti ale exceloval v celé řadě dalších rolí, od Radúze v romantické pohádce Julia Zeyera Radúz a Mahulena přes Míťu v sociálním dramatu F. M. Dostojevského Bratři Karamazovi po Mercutia v Shakespearově nejslavnější tragédii Romeo a Julie. Dobová kritika o něm píše, že se vypracoval v představitele rázných a mužných hrdinů a kladl důraz především na čistotu a dokonalost hlasového projevu, hereckou pohotovost a poctivost vyjádření autorova záměru. V západočeské metropoli působil v sezóně 1936-1967 i jako režisér a současně začal spolupracovat i s pražským rozhlasem.

 

Hradil Jan Hus

Švec (na snímku vlevo) v historickém velkofilmu Otakara Vávry Jan Hus; foto se svolením Národní filmový archiv

Průkopník zvukové techniky

V roce 1938 si podal žádost o přijetí do Radiojournalu, který se rozhodl uplatnit jeho velmi pěkný přednes na místě režiséra. V létě se během jediného měsíce zapracovával jednou hlavní rolí, jednou pomocnou režií, dvěma dozory, dvěma asistencemi a dvěma samostatnými režiemi. A pak hned nastoupil do angažmá jako režisér stanice Moravská Ostrava. Nakonec ale na severní Moravě pobyl kvůli zabrání pohraničí nacisty jen několik týdnů a po záboru ostravského vysílače se přesunul do Prahy, kde s kolegou a přítelem Václavem Sommerem přispěl k vytvoření funkce zvukového technika, úpravu studií a rozšíření nahrávací techniky. Pracoval na řadě různých pořadů, od adaptace románu Aloise Jiráska Na dvoře vévodském přes hry pro mládež až po pohádky.

 

Hradil Kolébka

Jako Daniel z Mrákotína v historické veselohře Aloise Jiráska z doby Václava II. Kolébka; foto se svolením Národní divadlo-Jaromír Svoboda

Výpověď na minutu

Své působení v rozhlase ukončil 1. března 1944, podle záznamu ve svém deníku: Propuštěn Němci na minutu. Poté se zapojil do odbojové činnosti a během pražského povstání se hned 5. května 1945 do budovy pražského rozhlasu vrátil. Během prvních měsíců po osvobození se podílel na organizaci a až do roku 1950 působil jako režisér. V srpnu 1950 ale požádal, mimo jiné z náboženských a zdravotních důvodů, o vyškrtnutí z kandidatury KSČ. Jeho žádost byla ale změněna na vyloučení s dodatkem, že dál nemůže zastávat své pracovní místo. Vzápětí dostal písemnou výpověď bez zdůvodnění a z rozhlasu musela odejít i jeho manželka, která pracovala jako hlasatelka a knihovnice.

 

Hradil Proti všem

Mikeš (na snímku vlevo) v třetím dílu Vávrovy husitské trilogie Proti všem; foto se svolením Filmové studio Barrandov

Rudolfův hvězdář

Před filmovou kamerou se mihl poprvé v roce 1935 jako jeden z karbaníků v romantickém dramatu Jana, které doprovodil svou hudbou Karel Hašler. Během války pak dostal jen dvě malé vedlejší role a teprve po osvobození ho režiséři začali obsazovat pravidelně. Hrál různé úředníky, důstojníky, profesory, šéfy, ceremoniáře…, většinou důstojné, zdvořilé a víceméně nenápadné. Jedinou výjimkou se stal v roce 1951 právě astronom Tycho de Brahe v historické komedii Císařův pekař a pekařův císař, v hlavní dvojroli s Janem Werichem. Po propuštění z rozhlasu byl až do roku 1955 členem hereckého souboru Československého filmu. Současně začal hostovat i v Národním divadle, do jehož souboru byl přijat v roce 1955 jako herec, asistent režie a vedoucí sboru externistů.

 

Hradil Smrt Hippodamie

Pěvec v antickém veršovaném dramatu Jaroslava Vrchlického Smrt Hippodamie; foto se svolením Národní divadlo-Jaromír Svoboda

Normalizaci už nevydýchal

V roce 1968 dostal titul zasloužilý člen Národního divadla a o rok později byl morálně i politicky rehabilitován. V Zlaté kapličce působil až do oficiálního odchodu do důchodu v roce 1970, kdy také ukončil spolupráci s filmem. Filmových postav ztvárnil na sedm desítek, velké příležitosti se ale nikdy nedočkal, přestože by si to jeho talent rozhodně zasloužil. Naposledy si zahrál lékaře v historické televizní inscenaci Za ranních červánků, dramatizaci románu Aloise Vojtěcha Šmilovského o době národního obrození a životě zakladatele vědecké bohemistiky a slavistiky Josefa Dobrovského. Kvůli nastupující normalizaci se pak z uměleckého světa navždy stáhl do ústraní. Významný režisér a herec Bohuš Hradil zemřel 28. února 1984 v Praze.

(zdroje: Český rozhlas, Český film, ČSFD, FDB, Národní divadlo, Encyklopedie Plzeň)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská