Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z Karlína do Londýna aneb Nikdy nekončící dobrodružství. Tajnosti slavných

02.01.2023
Z Karlína do Londýna aneb Nikdy nekončící dobrodružství. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Jiří Stivín

Popisek: Král jazzu a fenomenální muzikant Jiří Stivín

VIDEO Král jazzu, dobré nálady a fantazie, fenomenální jazzman nepřestává být ani s osmi křížky na krku nositelem dobré nálady. V jeho podání přestává být vážná hudba vážnou, díky němu se vydáváme na další a další dobrodružství.

S významnými oslavenci se v posledních týdnech doslova roztrhl pytel, takže se k jednomu z nich vracím až s menším odstupem. Jeho osmdesáté narozeniny, které oslavil v plném nasazení se svými fanoušky, je ale třeba připomenout. Každý důležitý okamžik se mi zapisuje do paměti s hudbou, s ním spojenou, stejně jako různé události, setkání, slova i hudební nástroje. A když se řekne flétna, je to prostě Jiří Stivín. Fenomenální hudebník říká, že dokáže zahrát na všechno, co má díry. Hudební mág a alchymista, který dokáže s neuvěřitelnou lehkostí smíchat styly, zázračně propojit barokní, renesanční i jazzový svět improvizace. S ojedinělou lehkostí, energií a bravurou, aniž by se někdy snížil k laciné líbivosti.

 

Bohemia JazzFest:

Rodinná zátěž

Syn herečky Evy Svobodové se narodil 23. listopadu 1942 a do života vletěl mnohem rychleji, než by mu bylo milé. Do školy šel o rok dřív, navíc byla jen osmiletá a po ní jedenáctiletka, takže maturoval už v šestnácti. Není divu, že tenkrát vůbec neměl jasno, co si s životem počít. A tak ho matka šoupla do barrandovských ateliérů, kde začínal jako rekvizitář při natáčení prvního celovečerního filmu Holubice. Skamarádil se tam s asistentem kamery Ivanem Šlapetou, který se právě hlásil na FAMU. Jiří to zkusil taky a přijali ho, takže se vrátil do školy a vystudoval obor filmový a televizní obraz. Po škole musel na dva roky na vojnu, jenže do Československého armádního filmu právě nebrali, tak to zkusil v Armádním uměleckém souboru. Vzali ho jako flétnistu a saxofonistu a tím pro něj film skončil.

 

Tajemství katedrál:

Z Karlína do Londýna

Hrát začínal s rockovou kapelou Sputnici, byl členem činoherního souboru Hudebního divadla Karlín a zahrál si několik štěků ve filmu, například knihovníka Darka v dramatu Pražské blues či Peška ve válečném dramatu Zpívali jsme Arizonu. Brzy si ale uvědomil, že ho mnohem víc láká jazz. V roce 1964 založil s Martinem Kratochvílem jazzrockovou kapelu Jazz Q., a pak byl členem SHQ Karla Velebného. A v letech 1967 až 1969 souboru Divadla Járy Cimrmana. „Prožil jsem s nimi jejich divadelní začátky. Od první premiéry Aktu… Dokonce jsme s tím jeli, snad v roce 1968, do Vídně, jenže místní vůbec nechápali, o co jde… Tam jsme si ověřili, že pro cizince se Cimrman hrát nedá,“ prozradil Vašku Vašákovi v rozhovoru pro Reflex. A v roce 1969 studoval na Královské hudební akademii v Londýně skladbu.

 

Swinging Bach:

Pro výplatu do Národního

Pak už následovaly vlastní kapely Stivín & Co, Jazz System a System Tandem s kytaristou Rudolfem Daškem, který patří v zahraničí k nejznámějším sdružením českého jazzu sedmdesátých a osmdesátých let. Později spolupracoval i s Michaelem Kocábem, Ondřejem Soukupem, Gabrielem Jonášem, Kühnovým smíšeným sborem či Talichovým kvartetem. V roce 1970 se překvapivě stal na tři roky členem, sólistou a nakonec i dirigentem činoherního orchestru Národního divadla, důvod k tomu ale měl prozaický. Po narození nejstarší dcery Markéty si prý řekl, že by se měl nechat zaměstnat, aby uživil rodinu.

 

Sám se svým stínem:

Tři ženy a čtyři děti

S první manželkou Jitkou se seznámil v Redutě, měli spolu čtyři děti, a nakonec se po čtvrt století rozešli. Markéta je flétnistka, Zuzana herečka a Jiří hraje na bicí. Nejmladší Adam nejdřív studoval na konzervatoři skladbu, pak ale přešel na gymnázium a nyní hraje na baskytaru. Začínal s Chinaski, pak hrál s Gaia Mesiah a od roku 2013 je členem skupiny Mig 21. Druhou manželku Ivanu potkal v jazzovém klubu AghaRTA a současnou manželku Lenku po vystoupení pro jeden výzkumný ústav. „Potkali jsme se po koncertě na rautu a já jsem povídal: Jé, to je hezká paní, a bylo to.“

 

Dobrú noc, má milá:

Geniální samouk

Na flétnu ho učil flétnový mág Milan Munclinger, nějaký čas hrál i v jeho slavném souboru Ars rediviva. Na ostatní hudební nástroje (cembalo, bicí, další dechové nástroje) je ale samouk. V osmdesátých letech působil především jako sólista a jeho dvojalbum Výlety bylo v roce 1981 zařazeno mezi nejpozoruhodnější evropské jazzové projekty roku. Nejčastěji vystupuje se souborem filharmoniků Collegium Quodlibet, s nímž se specializuje na renesanční a barokní hudbu. V polovině osmdesátých let začal vyučovat hru na zobcovou flétnu na Pražské konzervatoři, současně ale tvořil i pro film a divadlo. Mimo jiné složil hudbu pro zhruba tři desítky filmů a televizních inscenací, například pro hořkou komedii Věry Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne nebo pro komedii Víta Olmera Jako jed, v níž zářil Zdeněk Svěrák coby allenovský intelektuál, ztracený ve společnosti, která pro něj nemá pochopení.

 

Jiří Stivín barokní:

Na plný plyn

V roce 1999 založil ve Všenorech u Prahy Centrum pro improvizaci v umění, kde pořádá a vede improvizační dílny, zaměřené na hudební, výtvarné a multimediální aktivity. V roce 2007 natočil svůj jediný film, dokument o své matce Evě Svobodové, a prezident Klaus mu udělil Státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. .Jiří Stivín stále vystupuje nejen se svým vlastním ansámblem Collegium Quodlibet a s plným nasazením slavil své osmdesátiny v podstatě už od začátku roku 2022. Hlavní oslava, Jiří Stivín 80, se odehrála 19. listopadu v pražském Rudolfinu, pak se po slovenské minišňůře vrátil 4. prosince do Lucerny. A prožít jsme s ním letos mohli dokonce i Štědrý večer v pražském jazzovém klubu AghaRTA.

(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Česká televize, Opera plus, Národní divadlo, Supraphon, Reflex, Český rozhlas, JazzPort, Český hudební slovník, Jiří.Stivín.cz)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská