Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jak jsem se setkal s Krakonošem. Album Ondřeje Suchého

31.12.2022
Jak jsem se setkal s Krakonošem. Album Ondřeje Suchého

Foto: Se svolením Ondřej Suchý (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Detail ze skupinového snímku rekreantů, kteří zatoužili mít památku na setkání s Krakonošem. Napravo od Krakonoše stojí jediné dítě, které bylo přítomno, a to jsem bylo já.

Na Boží hod vysílala Česká televize pohádku Krakonošovo tajemství. Díval jsem se a místy nechápal: mladý pohledný Krakonoš se zamiluje do mladé pohledné Lidušky, která ovšem je zamilovaná do mladého pohledného Adama, jenž nejprve miluje mladou, pohlednou potvoru Blanku, ale vzápětí obrátí a zamiluje se do Lidušky…

Kritiky, které o této pohádce psaly nepříliš lichotivě, se postupně (kdy se zjistilo, že měla sledovanost největší v dějinách píplmetru přes tři miliony diváků ve věku od čtyř let /!/ výše) přiklonily k názoru, že šlo na ČT vlastně o víceméně úspěšný pohádkový převrat. Dál už jsem víc nečetl a raději se vrátil ke vzpomínkám ze svého dětství.

Kolik mi tenkrát bylo? Osm, deset let? Tenkrát jsem byl s maminkou na rekreaci v Peci pod Sněžkou. Vzpomínám si, že jsme chodili do jedné místní chalupy na čerstvě nadojené mlíko a čerstvý chleba, namazaný čerstvým máslem. Také si vybavuji, jak jsem u nedalekého horského potůčku obdivoval drobné, stříbrně se třpytící tenké lupínky. Byla to slída, jak jsem se později dověděl. Ale největší zážitek z té doby byl, když jsem se setkal s opravdovským Krakonošem! Ten vousatý pán v šortkách a vlněných podkolenkách mě fascinoval. Maminka mi od něj koupila obrázek s vlastnoručním podpisem! Prý na památku. Mám ho v albu dodnes.

 

Krakonoš

Ano, tohle byl pro mě kdysi ten pravý Krakonoš.

Od té doby uplynulo… no, hodně desetiletí. Doba se změnila a technický pokrok přinášel (a vlastně stále přináší) skutečné divy. A tak mě před časem napadlo, že bych se prostřednictvím Google mohl poohlédnout po někom, komu jméno Buchal Benecký Krakonoš něco říká. A světe, div se! Vyprávění tehdejšího Krakonoše vyšlo, dokonce v roce 2001, jako knížka! Nebyl žádný problém si ji přes Internet koupit, a tak se k dávné vzpomínce z Pece pod Sněžkou vrátit.

 

Krakonošovo povídání

Titul knihy laskavého povídání pána lesů, jak je upravil a poskytl vydavatelství VIVAS PREPRESS pan Jeronym Lány

Kdo tedy byl ve skutečnosti ten Krakonoš, kterého jsem jako kluk potkal? Podrobně ho představuje Úvod knížky, z něhož si dovoluji citovat:

Jindřich Buchal-Benecký se narodil v Oderských horách pod Pradědem 22. května 1884. Byl posledním členem našeho nejstaršího lesáckého rodu. Jeden z kronikářů doby po Třicetileté válce zaznamenal, že „Žerotíny vysekali z rukou loupeživých lapků zemané Buchali ze Skrejí u Tišnova". Nejstarší z Buchalů byl jmenován Žerotínovým správcem lesů na Bludovsku, ostatní sloužili na Pernštejně, v Medvědici a Rožínci, na Mikulovsku, Hranicku a Neustupově.

Dávná a hluboká láska k přírodě se zachovala v rodovém hesle, vyřezaném do trámoví staré dědičné myslivny:

„Chránit přírodu životem-li třeba
dovedou jen muži ze tvrdého dřeva.
Les je svatyní a knězem, kdo ji chrání."

Bohaté životní zkušenosti zanechal ve svém literárním odkazu: Vzpomínky na dětství a mládí v rodné myslivně; Na myslivecké besedy a vyprávění o kouzlech a čarování v myslivosti, na raporty a školení mladých lesníků, na dobu své zkušené v rakouských Alpách, na napínavé lovy a střetnutí s pytláky, na krásy vysokohorských soumraků a jiter a na krásu domova, kam se opět vrací.

Dětem vypravuje pohádky z Krakonošovy zahrádky. Krakonoš jako dobrý a spravedlivý duch hor, ochránce přírody, dobrodinec chudých horalů, havířů a sklářů je Spravedlnost sama.

Z jeho líčení vyzařuje láska k dětem, k horám a k domovu. Lásku k přírodě, která po celý život naplňovala jeho srdce, vyznává:

„Dokud mi bude dopřáno vidět tah tetřívků
a říji jelenů, dokud budu moci na jaře
laskat bleduli, v létě Arniku a na podzim
Hořec, - do té doby budu šťasten."

Po osmdesáti pěti létech se jeho šlechetná duše dne 19. června 1969 připojila k družině Ducha hor - k družině Krakonoše.

 

Jindřich Buchal-Benecký

Co se také hodí zmínit u mé dnešní vzpomínky: v tiráži knížky Krakonošovo povídání jsem se dočetl, že autor této kresby, Emil Jeřábek, pocházel z místa mého někdejšího pobytu, Pece pod Sněžkou.

 

František Peterka

A také fotografie z pozdějšího setkání s jiným Krakonošem sem patří: ve večerníčcích Krkonošské pohádky (natočených v letech 1974-1984) jej představoval herec František Peterka. Po úrazu už špatně chodil, a proto jsme jej pro rozhlasové Nostalgické muzeum zábavy jeli natočit do jeho libereckého bytu.

 

Ondřej Suchý

QRcode

Vložil: Ondřej Suchý