Zbožňovaný Pepíček bojoval nejen o slavíky. Nejtěžší bitvu musel svést s osudem o vlastní rodinu. Tajnosti slavných
26.12.2022
Foto: Se svolením TV Barrandov
Popisek: Josef Zíma v roce 2013, v talkshow Aleše Cibulky Sejdeme se na Cibulce
AUDIO / VIDEO Dnes ho lidé znají jako krále dechovky, sám ale tohle označení nemá rád. Miluje totiž swing a nikdy se mu věnovat nepřestal. Osud mu ale uchystal těžkou zkoušku, která ho málem připravila o budoucnost i o dvě největší lásky. (Pokračování z pátku 23. prosince)
Životní lásku, herečku Evu Klepáčovou, potkal Josef Zíma poprvé v pražské kavárně Hybernia, když jí bylo šestnáct, cestu k sobě ale našli až o pár let později. V roce 1958 se vzali, 4. června 1959 se jim narodila dcera Zuzana, to už ale Pepíčka zbožňovaly davy fanynek, které doslova obléhaly dům na Vinohradech, v němž bydleli. Nekonečné obtěžování se tak stupňovalo, že se stali jedněmi z prvních osobností z nepolitické sféry, kterým bylo přiděleno tajné telefonní číslo. Pak ale došlo 20. října 1959 k tragédii, která navždy poznamenala jejich život. Josef se tenkrát vracel se zpěvačkou Juditou Čeřovskou a režisérem Jiřím Jungwirthem z vystoupení v Strakonicích. Současně ale byl na vojenském cvičení, takže byl utahaný jako štěně. Na zlomek vteřiny usnul za volantem a vůz narazil do stromu.
Pozvání:
Osudová vteřina
Zíma se zranil, mnohem hůř ale dopadl Jungwirth, který o dva dny později zemřel v nemocnici. A hodně zle to vypadalo i s Čeřovskou, která měla utrženou ledvinu, rozdrcenou pánev a hrozila jí amputace nohy. Její manžel, známý advokát, vytáhl velmi tvrdě do boje a dosáhl toho, že byl Zíma opravdu odsouzen. Dostal vojenského prokurátora, tříletou podmínku, zákaz řízení a povinnost uhradit škody a léčebné výdaje. „Tři roky mi sráželi dvě třetiny z platu,“ konstatoval. Nejhůř ale nakonec havárie poznamenala jeho ženu Evu, která utrpěla těžký psychický šok. Byla na tom tak špatně, že se pokusila o sebevraždu. Skočila z okna, několikaměsíční Zuzanku jí maminka stihla na poslední chvíli vyrvat z náruče. Život jí zachránilo elektrické vedení tramvajové dráhy, byla ale vážně zraněná. Fyzicky ji sice lékaři dokázali dát dohromady, poraněná duše ale zůstala. Začala trpět maniodepresivní psychózou a až do smrti musela být pod kontrolou psychiatrů.
Balada z hadrů – 1960:
Bronzový slavík
V roce 1957 bylo Divadlo satiry přejmenováno na Divadlo ABC a od roku 1962 se stalo součástí Městských divadel pražských, v jejichž čele stál Ota Ornest. Josef Zíma byl členem souboru až do roku 1992 a současně hostoval i na řadě dalších scén, od Divadla v Nuslích až po Hudební divadlo Karlín. Především se ale velmi úspěšně rozvíjela jeho kariéra populárního zpěváka. Nazpíval celou řadu hitů, mimo jiné s Pavlínou Filipovskou či Janou Petrů. Stále častěji se objevoval i na televizní obrazovce jako zpěvák a konferenciér a v letech 1962-1965 se umisťoval v první desítce ankety Zlatý slavík, v roce 1964 dokonce získal bronz. Tu a tam si zahrál i ve filmu nebo televizní inscenaci, mimo jiné se objevil například jako dirigent Arnošt Moravec v slavné komedii režiséra Zdeňka Podskalského Ženu ani květinou neuhodíš či jako Franc v jeho romantické hudební komedii Ta naše písnička česká.
Pro Elišku:
Ideální nabídka
Koncem šedesátých let využil nabídky vydavatelství Supraphon a začal se profilovat jako zpěvák české dechovky a lidových písní. Získal si tím velkou skupinu vášnivých příznivců a od roku 1973 byl průvodcem úspěšného televizního pořadu Sejdeme se na Vlachovce. Na natáčení se do legendární restaurace Na Vlachovce v pražské Libni sjížděli diváci z celé republiky a na obrazovce se těšil velké sledovanosti až do konce roku 1989. V osmdesátých letech už Zíma nahrával převážně dechovku, v devadesátých letech spolupracoval s Orchestrem Jiřího Sládka a od počátku nového tisíciletí vystupoval na různých festivalech. Jeho úspěšný hit Gina zní i ve filmovém retro muzikálu Filipa Renče a Zdeňka Zelenky Rebelové, v jeho jevištním nastudování i v pokračování Rebelové nové generace. Během kariéry natočil zhruba dvě stovky písní a získal tři zlaté a jednu platinovou desku. Už v roce 1974 převzal cenu České lidové dechovky, v roce 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem, v roce 2008 dostal Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu a v roce 2014 Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v kategorii opereta-muzikál. Jeho sbírku korunovala v roce 2019 Medaile Za zásluhy I. stupně v oblasti umění.
Nej, nej, nej:
Osamělé desetiletí
Navzdory všem nervákům a strastem jeho manželství s Evou vydrželo déle než půl století. „Je to tím, že jsme se málo viděli,“ odlehčil přílišnou dávku obdivu v rozhovoru, který poskytl deníku Právo u příležitosti svých devadesátin. „Byli jsme oba hodně zaměstnaní, doma jsme si jen podávali dveře, čímž sice trpěla naše malá dcerka, ale nám to prospělo. Manželé si nesmějí zevšednět, musejí se na sebe těšit. To se nám podařilo.“ Jen jednou se s Evou sešli i v dabingovém studiu, aby namluvili Ivánka a Nastěnku v nesmrtelné pohádce Mrazík, a spolu také napsali vzpomínkovou knihu Princ a Káča, která vyšla v roce 2001. V roce 2012 ho velká životní láska navždy opustila, a tak se rozhodl léčit stesk prací. Má sice problémy s chůzí, takže vystupuje vsedě, hlasivky mu ale slouží stále dobře. Bydlí s dcerou a zetěm v domě na Bílé Hoře, který postavil před půl stoletím, a kromě dvou vnuček už má i čtyři pravnoučata. A vůbec ho netrápí, že se dcera Zuzana vzdala kvůli rodině herecké kariéry.
Gina:
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Český Film, FTV Prima, Český rozhlas, Česká televize, Dana Braunová: Pořád zazpívám rokenrol, lidovku i operetu, Eva Klepáčová, Josef Zíma: Princ a Káča)
Vložil: Adina Janovská