Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zdvořilý elegán se málem stal Gottovým tchánem aneb Dědeček rekordman. Tajnosti slavných

02.12.2022
Zdvořilý elegán se málem stal Gottovým tchánem aneb Dědeček rekordman. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Antonín Zacpal jako skutečný přednosta stanice Anatol Jelen se Zitou Kabátovou v slavné komedii režiséra Jana Svitáka z roku 1941

FOTO Začínal u Slavínského, končil se Švankmajerem a jeho první a poslední film od sebe dělí více než půl století, takže patří v délce kariéry k rekordmanům naší kinematografie. Přednostu stanice určitě znáte. Vybavíte si ale ještě toho pravého?

I když se jeho osudem stalo herectví, byl i skvělým malířem a karikaturistou. Pečlivý, noblesní a vždy klidný a zdvořilý, není divu, že ho všichni kolegové milovali. Láskyplně mu prý říkávali Toníček, vždy ale s úctou a nikdo se neodvážil mu tykat. Přestože byl křtěný Vltavou, najdeme v jeho filmografii jen půl čtvrté desítky titulů, z mimopražských angažmá, kam ho nastálo odvedla láska k divadlu, to měl totiž Antonín Zacpal daleko. A jestli vám jeho jméno něco připomíná, míříte správným směrem. Jeho dcerou totiž je bývalá tanečnice Antonie Zacpalová, matka nejstarší dcery Karla Gotta Dominiky.

Nabídka u mariáše

Narodil se 22. listopadu 1908 v Praze a ve skutečnosti se jmenoval Antonín Jan Farkač. Zjistit podrobnosti o jeho dětství je prakticky nemožné a už vůbec není jasné, kdo mu vymyslel pseudonym. Jisté je jen jedno, divadlo mu učarovalo už velmi brzy, a první angažmá, které získal v necelých sedmnácti letech, bylo od jeho rodiště vzdáleno téměř čtyři stovky kilometrů. Do souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě ho v roce 1925 přijímal tehdejší ředitel Miloš Nový, strýc tenkrát ještě teprve budoucího zbožňovaného filmového milovníka Oldřicha Nového. V roce 1929 se Antonín do rodné Prahy vrátil a prošel postupně několika divadly, od holešovické Uranie po žižkovskou Akropolis. A právě na Žižkově dostal první velkou nabídku. Do hostince naproti divadlu totiž chodil na licitovaný mariáš Oldřich Nový, který mu u karet nabídl angažmá ve svém Novém divadle.

 

Zacpal Kabátová Marvan Přednosta stanice

Se Zitou Kabátovou a Jaroslavem Marvanem v komedii Přednosta stanice; foto se svolením Národní filmový archiv

Sedm let s Novým

Působení v Nového divadle pro Antonína znamenalo i odrazový můstek před filmovou kameru. První příležitost dostal v roce 1939 jako syn nemocné matky v romantickém dramatu režiséra Vladimíra Slavínského Zlatý člověk a během roku si zahrál vedlejší postavy hned v devíti filmech. Mimo jiné ve třech slavných filmech s Oldřichem Novým v hlavní roli – lékaře bankéře Votického v nestárnoucím Kristianovi, jednoho z bezejmenných dělníků v komedii Dědečkem proti své vůli a v romantické komedii s hvězdným obsazením v čele se zbožňovanou Lídou Baarovou Dívka v modrém. Až do konce druhé světové války si připsal do filmografie skoro dvě desítky filmových postav, například portýra v Hotelu Modrá hvězda či profesora Matouška v Roztomilém člověku. „U Oldřicha Nového jsem hrál sedm roků a vždy jsem mu pro jeho dceru dělal spolu se Zitou Kabátovou Mikuláše. Zita dělala anděla a Robert Morávek čerta,“ prozradil před lety Ondřeji Suchému v jeho televizní Kavárničce dříve narozených.

Pravý přednosta stanice

Především si ale zahrál v roce 1941 přednostu stanice v Mokré nad Soupravou Anatola Jelena, za kterého se vydával Vlasta Burian alias bezdomovec Ťopka. Po osvobození se ještě objevil jako obžalovaný Arnošt Pechar v psychologickém dramatu Miroslava Cikána Lavina, a pak ho mimopražské angažmá odvedlo z dosahu filmařů. Po dvou sezónách na karlovarském jevišti, dalších dvou v Teplicích a dalším roku v Karlových Varech zakotvil v Kladně, odkud se konečně vrátil v druhé polovině padesátých let do Prahy. A z libeňského Realistického divadla S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou) už bylo zase do ateliérů blíž, takže se znovu objevil před kamerou, ve vzdělávacím krátkometrážním snímku Události dne. A pak se vrátil do souboru karlovarského divadla, v němž působil až do oficiálního odchodu na odpočinek v roce 1974. A v té době dostal jedinou televizní nabídku v životě, v detektivce Otakara Koska Nůž pro všechno.

 

Antonín Zacpal Kavárnička dříve narozených

V roce 1985 v Kavárničce dříve narozených; foto se svolením Česká televize

Odložený návrat

Ideální charakterní herec vedlejších rolí byl rozvážný, vždy působil klidně a vyrovnaně, pravdivost svých obyčejných hrdinů, jaké každodenně potkáváme na ulici, podtrhoval mužným hlasem. Přesto znovu dostal příležitost častější spolupráce s filmem až v důchodovém věku. V roce 1989 si zahrál jednoho ze štamgastů v hořké komedii Něžný barbar, kterou natočil Petr Koliha podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, výčepního Jaromíra v psychologickém dramatu Fero Feniče Zvláštní bytosti či jednoho ze starých vinařů v seriálu Největší z Pierotů. Naposledy stanul před kamerou jen pár týdnů před smrtí v mysteriózním výkladu faustovského mýtu Lekce Faust, který natočil Jan Švankmajer podle divadelní hry Johanna Wolfganga Goethe.

Poprvé a naposledy

Často spolupracoval i s rozhlasem, hlavně ale po celý život rád maloval. Kreslil karikatury kolegů, byl také skvělým malířem kopistou s obrovským záběrem, od Rembrandta přes im­presionisty až po Picassa. Celý život hrál vášnivě ping-pong a Ondřeji Suchému se pochlubil, že ho kdysi trénoval Marcel Orlowski, otec československého stolního tenisty, vicemistra světa a mistra Evropy Milana Orlowského. Herec a malíř Antonín Zacpal zemřel 1. srpna 1994 v Praze a jeho kolegové a přátelé vzápětí připravili v pražské Galerii Mimo první a poslední výstavu jeho obrazů. „Vernisáž byla až nečekanou společenskou událostí a manifestací lásky a obdivu k osobnosti Antonína Zacpala,“ napsal tehdy ve své recenzi Jiří Linhart. „Zúčastnila se jí řada osobností pražského kulturního života i členové Toníčkovy rodiny, dcera Antonie Zacpalová a vnučka Dominika Gottová.“

(zdroje: ČSFD, FDB, Národní divadlo moravskoslezské, Ondřej Suchý: Dědeček byl hvězdou stříbrného plátna, Český film)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská