Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přesné trefy do černého aneb Jak studentská bída zrodila krále politické satiry. Tajnosti slavných

28.11.2022
Přesné trefy do černého aneb Jak studentská bída zrodila krále politické satiry. Tajnosti slavných

Foto: Wikimedia – volné dílo

Popisek: Karikaturista, ilustrátor, kreslíř, scenárista a režisér animovaných filmů Vladimír Jiránek na Ustavující valné hromadě České unie karikaturistů v roce 1990

VIDEO Jeho fórky jsou nesmrtelné a při pohledu na mnoho z nich se naše politická elita leckdy pořádně zapotila. Král satiry a mistr karikatury toho moc nenamluvil, zato kreslil neustále a všude. A každá jeho myšlenka, kterou tak přivedl na svět, přímo zvonila.

Nejmilovanější jsou nejspíš Bob a Bobek, králíci z klobouku, s dalšími se téměř denně setkáváme na televizní obrazovce. Pat a Mat, jejichž jméno se stalo synonymem pro největší nešiky, si totiž oblíbila jistá firma jako hrdiny svých reklamních spotů. Jejich duchovní otec Vladimír Jiránek, skvělý výtvarník s mimořádným smyslem pro humor, se stal králem české kreslené politické satiry a jeho fórky si žijí dál svým životem, přestože autor navždy odešel už před deseti lety.

 

Pivo přes ulici:

Hrátky s češtinou

Narodil se 6. června 1938 v Hradci Králové. Odmalička rád četl, knížky mu pomáhaly rozšiřovat slovní zásobu, jasně a výstižně formulovat myšlenky a hrát si s češtinou s lehkostí, kterou se nelze naučit. Tu vám prostě musí nadělit do vínku sudičky jako mimořádný dar. S tím souvisí i jeho mimořádný zájem o angličtinu, která je pro stručné, jasné a výstižné vyjádření myšlenky ideální. Koneckonců najdeme na zeměkouli jen málo jazyků, nabízejících tak obrovskou zásobu krátkých, jednoslabičných slov, která dotvářejí rytmus, což vám potvrdí každý textař. Výstižně sladit slovy příběh s muzikou je v ní mnohem snazší než bojovat se sice malebnou, nicméně mimořádně košatou češtinou. To byly hlavní důvody, které namířily po maturitě na přeloučském gymnáziu jeho kroky na žurnalistiku, tehdy ještě v rámci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

 

Hokej je hra:

Začalo to u piva

Stejně prostý a charakteristický byl jeho styl výtvarného vyjádření myšlenky, jednoduchá černá perokresba. Nikdy ale nežily samostatně, slovo a kresba šly u něj vždy ruku v ruce. Jeho první panáky s velkými nosy porodila nuda během přednášek, brzy kreslil neustále a všude. Nebyl prý právě výřečný, když ale něco řekl, zpravidla z něj vypadla další perla. Během studentských sedánek v hospodách kreslíval pro štamgasty za pivo, když mu došel papír, pokračoval na účtenky ubrousky, ubrusy… Spousta jeho jedinečných výtvorů navždy zmizela, protože je hospodští nakonec vyprali. A neustálý nedostatek peněz ho jednoho dne přiměl k rozhodnutí, které ovlivnilo jeho celý další život. „Měl jsem nutkavou potřebu něco sdělit, sdělit nějaký pocit ze života, jestli mi rozumíte,“ prozradil Miloši Kopeckému v roce 1984 v pořadu Československého rozhlasu Na návštěvě u Vladimíra Jiránka. „První pohnutkou k tomu, abych sebral nějakou kresbu a odnesl ji do redakce, byl prostý nedostatek prostředků k obživě. Byl to nedostatek peněz chudýho studenta.“

 

Zpráva o stavu civilizace:

Svoboda na volné noze

Zrodil se karikaturista, díky výraznému jednoduchému rukopisu rozpoznatelný na první pohled, kterého vzápětí miloval celý národ. „Mohu tvrdit, že u začátků slávy Vládi Jiránka stál Mladý svět, a jsem vděčný za to, že jsem jeho vzestup mohl tiše zblízka sledovat,“ zavzpomínal před deseti lety v rozhovoru pro časopis Vital populární fejetonista a spisovatel Rudolf Křesťan, který byl téměř třicet let jednou z nejvýraznějších osobností týdeníku Mladý svět. Mladého Jiránka tam přivedli tehdejší výtvarný redaktor Jaroslav Weigel, později dlouholetý herec a výtvarník Divadla Járy Cimrmana, a karikaturista Miroslav Liďák, publikující pod pseudonymem Haďák. Už během studií prý bylo Jiránkovi jasné, že zakotvit nastálo v některé z redakcí nechce, protože by stejně dříve či později skončil kvůli střetu s každodenní oficiální realitou špatně. Popularita jeho karikatur, které byly jasnou grafickou zkratkou, doprovázenou výstižným textem, neustále narůstala, takže se rozhodl stát výtvarníkem na volné noze.

 

Co jsme udělali slepicím:

Proslavené slepice

Kreslil pro Dikobraz, Literární noviny, Melodii, technický magazín… Nápady z něj jen prýštily, stačilo mu vnímat a glosovat okolní svět. V roce 1968 do jeho tvorby začala výrazně vstupovat i politická satiry, na což vzápětí po invazi spřátelených vojsk doplatil. Vládnoucí garnitura mu nadělila několikaletý zákaz publikování, naštěstí našel útočiště v Krátkém filmu Praha. Režisér Václav Bedřich si ho vybral jako výtvarníka pro některé své krátkometrážní animované komedie, například Pivo přes ulici, Dobré jitro, Výlet či Děkujeme, pánové!. V roce 1977 debutoval jako režisér i scenárista animované satirické komedie Co jsme udělali slepicím, na níž spolupracoval s vynikajícím animátorem Josefem Hekrdlou. Muž s píšťalkou v ní stojí nad slepicí, která na povel snáší vejce, a pak si o nucené automatické produkci vajec štěbetá se svojí kolegyní. Nakonec jedna z nich skončí na psychiatrii. Film dostal v roce 1978 Zlatého medvěda na mezinárodním festivalu Berlinale a popularita, jež překročila hranice, začala uvolňovat pouta, které autorovi nasadil normalizační režim.

(Pokračování ve středu 30. listopadu)

(zdroje: Wikipedia, Český rozhlas, Česká televize, ČSFD, Vital, Reflex, TV Nova, FDB)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská