Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Český slavík se umí opřít do lopaty, profesi ale měnit nehodlá. Horká židle Marka Ztraceného

26.11.2022
Český slavík se umí opřít do lopaty, profesi ale měnit nehodlá. Horká židle Marka Ztraceného

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: Marek Ztracený v Show Jana Krause

Čím si Marek Ztracený získal přízeň davů, proč se zlobí na média a proč nechce být srovnáván s Karlem Gottem? Jan Kraus s letošním Českým slavíkem probral i jeho šumavský domov a odklízení sněhu.

Vypadá to, že obhájit prvenství v anketě popularity Český slavík pro něj byla brnkačka. Přidejme k tomu megakoncert v Edenu, vyprodaný během jednoho dne, takže se přidává ještě jeden a vzápětí ještě třetí. Vstupenky na něj už také neseženete. Je to prostě jízda a v Show Jana Krause neopomněl zpěvák svým posluchačům poděkovat. „Jak rád říkám, fanoušci mi připravili krásný večer, za který moc děkuju,“ zavzpomínal na slavnostní udílení Českého slavíka a s trochou tetelení se neskromně přidal, že se prý jednalo o největší počet hlasů, i když se o pár z nich nejspíš postarala jeho maminka.

 

Moje milá:

S Karlem Gottem nechce být srovnáván

Loňského Slavíka obhájil, a tak je tu hned srovnávání s Karlem Gottem. To ale Marek Ztracený nemá rád. „Tam jsem nikdy nemířil. Každý mě s ním srovnává, ale to jsem nechtěl. Nemám na to, jako nikdo v téhle republice ani na světě, protože Karel byl prostě jedinečný. Každopádně jsem z toho srovnávání už trochu ztracený!“ přiznal. Ještěže tak, ono totiž není moc co srovnávat. Karla Gotta jste mohli milovat nebo jeho hitovky neposlouchat, jedinečný hlas velkého rozsahu, celoživotní usilovnou píli a snahu po stálém zdokonalování mu ale musí přiznat každý.

Marek Ztracený je úplně jiná liga. Především si s nesmírnou lehkostí svoje písničky skládá sám, na tělo a na hlas. Jsou to jednoduché odrhovačky, žádná kantiléna, melodie lehce vtíravé a snadno zapamatovatelné. Posluchače si získává hlavně texty, je to jeden doják z brožovaného života za druhým. Hudební publicista Roman Jireš o jeho albu Planeta jménem stres před časem napsal celkem trefně: „Chytlavé písně, hymny pro životní outsidery, příjemný hlas a občasné češtinářské prohřešky v textech, které díky tomu působí o to víc civilně a přirozeně, rozhodně by se jim však měli vyhnout milovníci náročné literatury. Prostě Ztracený, jak ho jeho příznivci znají a rádi se s jeho tvorbou ztotožňují. A vůbec jim na rozdíl od různých hudebních progresivistů nevadí, že se jeho rukopis příliš nemění.“

Takže žádný nový Karel Gott, se kterým je možno Ztraceného srovnávat jen v tom směru, že stejně jako on své fanoušky miluje a snaží se k nim být vstřícný vždy a všude. I o tom se v Show Jana Krause mluvilo, protože v tom si hitmejkr z Gotta bere příklad. Spokojený posluchač je na prvním místě.

 

Pocta Karlu Gottovi:

S bulvárem na štíru

Hlavně proto ho velice rozzlobilo, jak rychle se rozšířila fáma, že končí kariéru. „Vyhlásil jsem takový svůj životní koncert na stadionu a dopsal jsem k tomu krátkou větu, že to bude na nějakou dobu náš poslední veřejný koncert. A pak jsem si sednul asi za hodinu ke zprávám, kde bylo něco o Rusku, pak o Ukrajině a třetí zpráva byla: Marek Ztracený ukončil kariéru,“ řekl. „Seděl jsem tam já, můj syn a moje partnerka, já jsem seděl uprostřed, takže se na mě oba zděšeně otočili… Pak jsem zadal do Googlu svoje jméno a ve všech bulvárních plátcích, a nejen tam, byl titulek, že jsem ukončil kariéru a že poslední koncert bude v Edenu,“ dodal.

Bylo mu jasné, že tenhle rychle se šířící omyl mu způsobí hořké chvilky, a hodně ho to rozčílilo. Děsí ho představa, že by se takhle informovalo o důležitých věcech. „Byl jsem naštvaný, i když jsem se rozhodl s tím nebojovat. Ale potom, když se ten první koncert na fotbalovém stadionu vyprodal za hodinu, jsem se přestal trochu zlobit. A nakonec jsou koncerty tři,“ řekl. Jenže to zase zavdalo podnět k novinářským spekulacím, že omyl o konci kariéry byl jen promyšlený tah zpěvákova marketingového týmu. To už mu je spíš k smíchu.

 

Pomalu:

Marketing jsem já

Těžko uvěřit, že by si megakoncert na stadionu zorganizoval sám, nicméně o jeho propagaci se stejně jako o celou svou kariéru stará Marek Ztracený hlavně sám. Alespoň to tvrdí. „Rád vysvětluju, že můj marketingový tým jsem já mezi osmou večer, kdy jde můj syn spát, a devátou, kdy usnu u televize… takže opravdu nemám velký tým a moc na tom nemakám,“ prozradil v Show Jana Krause. On na tom tedy maká, protože pilně skládá jednu hitovku za druhou. O zbytek se stará šíření písniček v rádiích. Marek Ztracený se prostě před pár lety strefil do díry na trhu, kde mainstreamový posluchač postrádal přesně to, co chytlavý pop dělá tím, čím je, zapamatovatelnou melodií a textem, v kterém se mísí sentiment s trochou životního nadhledu. K tomu přidejte sympaticky vystupujícího pětatřicetiletého fešáka a je to doma. Tedy v případě Marka Ztraceného doma na Šumavě.

 

Carpe diem:

Domov je Železná Ruda

S manželkou a synem žije stále ve své rodné Železné Rudě. Městečko se v průběhu jeho života hodně proměnilo. V Show Jana Krause tak Marek Ztracený zavzpomínal, jak v devadesátých letech v německém pohraničním městě nebylo skoro nic kromě množství bordelů. Prý nebylo kam jinam jít, takže když dospívající mladíci zatoužili dát si někde skleničku, šli do domu s červenými závěsy na oknech. „Měl jsem na výběr – do lesa nebo do bordelu,“ vyprávěl se smíchem, jak je dnes Železná Ruda jiná.

„Teď už se tam jezdí jen na ta jezera,“ popsal současný turistický ruch na Šumavě, ke které ovšem patří také zima s množstvím sněhu. Jan Kraus si představil, že by si na odklízení sněhu pořídil frézu, ale Marek zatím nic takového nemá. „Vezmu lopatu a jdu odhazovat. Náhodou je to skvělý pocit, když je to hotové a lopatu zapíchnu do sněhu,“ líčil a my si při pohledu na jeho pěknou figuru můžeme s Janem Krausem jen povzdychnout, že někteří hitmejkři prostě nepotřebují stroje v posilovně. Stačí jim inspirace zadumané Šumavy, kam frézu možná letos přinese Ježíšek.

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková