Nejdřív údajná kolaborace, pak přišla ke slovu StB. A s ní kriminál za vlastizradu. Tajnosti slavných
21.11.2022
Foto: Se svolením MDM – Jaromír Svoboda
Popisek: Marcella Sedláčková v představení Městského divadla Most
FOTO Úlevu někdejšímu sex symbolu první republiky a její dceři nepřineslo ani osvobození. Místo slibné kariéry se rozjela justiční mašinérie a o někdejší nadějnou dětskou hvězdu najednou nikdo nestál. (Pokračování z pátku 18. listopadu)
Během Květnové revoluce 1945 bylo Divadlo Anduly Sedláčkové, jehož hlavní hvězdou byla její dcera Marcella, obsazeno skupinou divadelníků a z rozhodnutí závodní rady z něj byla už 14. května Andula vyhnána. Nový režisér Antonín Dvořák pak jí i majiteli domu oznámil, že je zabráno pro Divadlo revolučních gard. V červnu 1945 byly zrušeny všechny soukromé divadelní koncese, takže Andula o svoji scénu přišla definitivně. Jenže nastaly další trable, matka i dcera byly obviněny z údajných styků s kolaboranty a členy nacionalistického a fašistického hnutí Vlajka. Důkazy chyběly, takže vyšetřování bylo po čase zrušeno, přesto Marcella hledala uplatnění velmi obtížně. Hostovala, kde se dalo, například na Scéně Ference Futuristy či v Haló kabaretu, a jezdila po republice se souborem PES (Pražský estrádní soubor).
V kriminálce Martina Friče 13. revír; foto se svolením Národní filmový archiv
Škobrtavý start
Zatímco její matka Andula nechtěla po rozchodu s Maxem Urbanem už o filmu ani slyšet, Marcella po něm toužila. Na stříbrném plátně debutovala jako bezejmenný host na večírku v poetické komedii Řeka čaruje, kterou začal režisér Václav Krška natáčet ještě za války, dokončena ale byla až po osvobození. Stejně tak byly ještě za okupace zahájeny přípravné práce k dalším dvěma filmům, v nichž dostala vedlejší role. Jako prostitutka se mihla v kriminálce Martina Friče 13. revír a jako servírka v psychologickém dramatu Miroslava Cikána Lavina. V roce 1948 ji Josef Gruss obsadil jako barmanku v komedii Hostinec „U Kamenného stolu“ a o rok později si zahrála manželku prokuristy Pánka v komedii Bořivoje Zemana Pan Novák, v níž ztvárnil hlavního hrdinu osvědčený komik Jindřich Plachta. A pak spadla do pořádného maléru.
Skok na špek StB
Jakmile to jen trošku šlo, trávila volné chvíle s matkou na chatě u Kynžvartu. V létě 1949 je tam navštívili známí, kteří uvažovali o emigraci, a naivní Marcella jim doporučila jako převaděče místního lesníka. S matkou mu obě důvěřovaly a ani ve snu je nenapadlo, že by mohl být agentem StB. Při pokusu o nelegální přechod státní hranice byli jejich známí zadrženi, Marcella s Andulou byly zatčeny v noci z 1. na 2. září 1949. Andula byla nakonec po výslechu propuštěna, Marcellu ale obvinili z údajné účasti na organizovaném protistátním spiknutí a z velezrady. V červnu 1950 byla odsouzena ke dvanácti letům vězení a postupně prošla věznicemi v Mladé Boleslavi, Lnářích a Pardubicích. Nepomohla ani žádost o milost, kterou Andula poslala tehdejšímu ministru vnitra Václavu Noskovi.
V představení Kauce; foto se svolením Městské divadlo Most - Jaromír Svoboda
Prezidentská amnestie
Nakonec byla propuštěna na svobodu už po třech letech, v září 1953, díky prezidentské amnestii Antonína Zápotockého a o tři roky později byla donucena podepsat spolupráci s StB. Uplatnění sháněla jen velmi obtížně, situaci jí komplikovala i péče o vážně nemocnou matku, s níž jí pomáhala Andulina věrná obdivovatelka a někdejší účetní jejího divadla Ella Bozděchová. Vystupovala v různých estrádách a dětských představeních, Prahu ale měla zakázanou, takže na divadelním jevišti se objevila jen v Mostě a ve Varnsdorfu. Spolupracovala i s libereckým rozhlasem a občas si na ni vzpomněli filmaři s malou bezejmennou rolí. Mimo jiné si zahrála jednu z dvorních dam v pohádce Byl jednou jeden král, redaktorku v komedii Bořivoje Zemana Páté kolo u vozu či ženu s kyticí v komedii Zdeňka Podskalského Ženu ani květinou neuhodíš. Počátkem šedesátých let už byla tak unavená a zoufalá, že se nechala zaměstnat v podniku Sady, lesy, zahradnictví. A nejspíš nikdo netušil, že paní, kterou potkávají v parku s koštětem, je někdejší nadějná herečka a dcera prvorepublikového sex symbolu. Kvůli zdravotním problémům pak změnila místo a prodávala v jednom květinářství na pražském Smíchově.
Dobrovolné sbohem
Postupné politické uvolňování v šedesátých letech přivedlo krátce zpět na scénu Andulu, která dostala před osmdesátinami titul zasloužilá umělkyně. O pár týdnů později, v říjnu 1967, ji při venčení psa srazil poblíž Tylova divadla (nyní Stavovské divadlo) motocyklista. Utrpěla velmi vážná zranění a po 25 dnech v nemocnici zemřela. Marcella mezitím požádala o místo v Národním divadle, od 1. ledna 1968 byla členkou činohry v pomocném uměleckém souboru a zahrála si v 42 představeních. Po srpnové okupaci emigrovala do Švýcarska s přítelem, hercem Soběslavem Sejkem, po pár měsících se ale do Československa vrátili. Důvod nikdy neprozradil ani jeden z nich. Možná je odradilo zjištění, že emigrace rozhodně neznamená přímý vstup na jeviště v zemi za železnou oponou, možná situaci zkomplikovaly Sejkovy zdravotní a Marcelliny psychické problémy. Návrat Marcelle vynesl navíc další problémy s uplatněním, které už neunesla. Zemřela 12. dubna 1969 na otravu svítiplynem, případ byl uzavřen jako sebevražda.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, FDB, Národní divadlo, Český film, Ladislav Tunys: Raoul Schránil, Blanka Jedličková: Ženy na rozcestí - Divadlo a ženy okolo něj 1939–1945, Divadelní noviny, Josef Brož: Aféry Anduly Sedláčkové, Bořivoj Srba: K historii fašistické perzekuce českého divadla v letech 1939-1945)
Vložil: Adina Janovská