Sázka na jistotu. Mohla se stát hvězdou, vidinu kariéry ale raději vyměnila za lásku bohatého hoteliéra. Tajnosti slavných
16.11.2022
Foto: Se svolením Národní filmový archiv
Popisek: Jiřina Sedláčková s Oldřichem Novým v slavné komedii Martina Friče Eva tropí hlouposti
FOTO / VIDEO Jen se objevila na stříbrném plátně, už se jí nabídky jen hrnuly. Nejkouzelnější plavovlásku kamera milovala, přesto ji svět filmu ani trochu nelákal. Přivedl ji ale k nápadu zkusit to u divadla.
Fotogenická tvář, záplava plavých vlasů a ideální postava, na které vynikla i ta nejnáročnější módní fantazie, přivedly ambiciózní dívku z malé středočeské vesnice do světla reflektorů. Půvabná Jiřina Sedláčková se mohla pochlubit v zlaté éře naší kinematografie třicátých let minulého století jedním z nejrychlejších startů kariéry, přestože neměla vůbec žádnou hereckou průpravu. Byla ale elegantní, chytrá a její hlavní devízou byla přirozenost. Nejspíš si ji vybavíte jako rozšafnou Elišku Záhorskou v nestárnoucí komedii Eva tropí hlouposti.
Eva tropí hlouposti:
Historické zmatky
Narodila se 14. dubna 1914 v malé vesničce Přestavlky u Čerčan, některé prameny ale uvádějí, že to bylo o den dříve. A chyb je v dostupných pramenech víc. Díky příjmení bývá občas spojována s první českou filmovou hvězdou Andulou Sedláčkovou, která opravdu měla dceru, jež byla rovněž herečkou. Jmenovala se ale Marcella, byla o dvanáct let mladší než Jiřina a narodila se z nemanželského vztahu s otcem Nataši Gollové, významným ekonomem a politikem první republiky Františkem Xaverem Hodáčem. Jiřina se sice setkala později s Natašou ve svém nejslavnějším filmu, za start kariéry ale nevděčila úspěšným příbuzným, nýbrž fotogenické tváři a extrémně štíhlé postavě, na niž se snadno aranžovaly i ty nejkomplikovanější módní variace.
V modelu Hany Podolské na snímku pro časopis Československá žena; foto archiv autorky
Modelka od Podolské
Pro prezentaci svých modelů si ji vybrala nejslavnější módní návrhářka doby Hana Podolská, díky níž znal brzy kdekdo její tvář z módních časopisů. A na přehlídkovém molu ji také objevil režisér Karel Lamač, který ji obsadil v roce 1938 jako temperamentní Helenku, dceru barona Kurta Bertranda, v komedii Ducháček to zařídí. V titulcích je ale uvedena jako Jiřina Šternová, protože byla v té době už poprvé provdána. Komedie se zbožňovaným Vlastou Burianem a partnerství s Jaroslavem Marvanem, který hrál jejího filmového otce, znamenaly už předem zajištěný úspěch. Krásná a elegantní, s okouzlujícím úsměvem, se stala prototypem moderní emancipované dívky, která dokáže na cestě za láskou čelit všem útrapám a zákeřnostem.
Ženy u benzinu:
Po boku hvězd
Příjemným hlasem, přirozeným projevem a umírněnou mimikou i gestikulací přesně odpovídala modernímu herectví, které se rázně odklánělo od dřívější přehnané, afektované deklamace, takže v jediném roce stihla ještě dalších pět filmů. Zahrála si roztomilou blondýnku, která dává almužnu Hugo Haasovi coby jednorukému žebráku Dostálovi v komedii Miroslava Cikána Svět, kde se žebrá. Původní profesi manekýnky oprášila v úspěšné komedii Vladimíra Slavínského Slečna matinka, v níž dostala hlavní roli populární Věra Ferbasová a majitele módního závodu Rafaela Klučinu ztvárnil další milovaný komik třicátých let Jindřich Plachta, a nechyběla ani jako neteř Věra v jeho další romantické komedii Ideál septimy, kterou natočil Václav Kubásek. S Jaroslavem Marvanem se znovu setkala před kamerou jako Máňa Vyskočilová během natáčení komedie Manželka něco tuší, o jejíž úspěch se přičinil zpěvák a kabaretiér Jára Kohout, a zabrousila po jeho boku i do vážnějších vod jako Vlasta Douchová v melodramatu Karla Špeliny Umlčené rty.
S Ladislavem Peškem v komedii Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo; foto se svolením Národní filmový archiv
Jak se tropí hlouposti
Následující rok na ni čekalo další pět rolí. Zahrála si Máňu Dostálovou v komedii Ženy u benzinu, modistku Vondrákovou v Tulákovi Macounovi, květinářku Teklu Jedličkovou v komedii Theodora Pištěka Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo a Phoebe Tudorovou v Bílé jachtě ve Splitu. A pak přišla její nejvýznamnější postava, krásná a rozšafná Eliška Záhorská, které se podaří vyzrát nad svou matkou v podání Marty Májové a vzít si Michala Nora v slavné bláznivé komedii Eva tropí hlouposti. O mimořádný úspěch filmu, který natočil Martin Frič, se zasloužila nejen úspěšná literární předloha Fan Vavřincové, ale především excelentní výkon Nataši Gollové.
S Jindřichem Plachtou v komedii Ideál septimy; foto se svolením Česká televize
Nebylo o co stát
Počátek druhé světové války Jiřinu přiměl stáhnout se do ústraní, protože nejspíš velmi rychle pochopila, že působení ve filmové branži se pod taktovkou nacistů promění v balancování na hraně. Dala přednost divadlu, kde přece jen nebyla alespoň zpočátku tolik na očích, nejprve ale pro to musela něco udělat. Absolvovala tedy soukromé hodiny herectví a zpěvu u hvězdy činoherního souboru Národního divadla Jarmily Kronbauerové a Chorvata Zvonimira Rogoze a v letech 1939-1944 hrála v Novém divadle Oldřicha Nového, pak v Moderním divadle a Divadle Anduly Sedláčkové. V roce 1942 ji ale Martin Frič přece jen přemluvil, aby se vrátila před kameru, takže si v jeho komedii Valentin Dobrotivý zahrála neodbytnou agentku, která svou dotěrností nakonec přemluví čerstvého milionáře Valentina Plavce v podání Oldřicha Nového ke koupi automobilu. Tím filmovou kariéru definitivně ukončila.
Bílá Jachta ve Splitu:
Ideální manžel
Koncem roku 1944 se provdala za Jaroslava Brandejse, provozovatele hotelu Esplanade v pražské Washingtonově ulici, na půl cesty mezi Václavským náměstím a Státní operou. Po boku manžela, pocházejícího z rodiny úspěšných hoteliérů, která vlastnila mimo jiné luxusní pražský hotel Paříž, se vzdala herectví a naplno se věnovala rodině a dvěma dětem. K návratu do práce ji donutila až změna režimu, takže pak až do odchodu do penze pracovala v pohostinství. Jedna z nejkrásnějších českých hereček předválečné éry zemřela 12. dubna 2002 v Kamenici u Prahy, pouhé dva dny před svými osmdesátými osmými narozeninami.
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Langhans, Český film, Esplanade.cz, Středočeská vědecká knihovna v Kladně, Eva Uchalová: Pražské módní salóny)
Vložil: Adina Janovská