Zachráníme karase obecného? Zapojila se pražská Zoo i více než 700 dobrovolníků

Foto: Zoo Praha (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Karasi obecní, kteří se narodili v pražské Zoo, našli útočiště ve vinořském rybníku.

Karas obecný kdysi býval jedním z našich nejběžnějších druhů ryb. Hojně se vyskytoval v nejrůznějších návesních rybnících nebo slepých ramenech a tůních okolo řek, kde jako jediný dokázal ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku přežít. Dnes je tomu ale úplně jinak a je na pokraji vyhynutí. Proč? Jeho přirozené prostředí postupně mizí, a navíc ho vytlačil jiný invazivní druh. Jeho záchranu organizuje pražská Zoo, která právě vypustila první odchované ryby ve Vinoři.

Přibližně stovka malých karasů obecných rozmnožených v Zoo Praha obývá od začátku listopadu rybník U Kamenného stolu v pražské Vinoři. Vypustili je tam pracovníci Zoo a fakticky tím zahájili dlouho chystanou reintrodukci téměř vyhynulého druhu do tuzemské přírody.

„Zoo Praha má řadu projektů na ochranu biodiverzity ve světě; asi nejznámější je návrat koní Převalského do Mongolska. Snažíme se však přispět i k záchraně některých ohrožených druhů naší fauny – a jedním z nich je kdysi zcela běžný karas obecný. Dnes je v naší přírodě vzácností, a proto začínáme s jeho reintrodukcí,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Pracovníci Zoo Praha se chystají vypustit v zoo namnožené karasy obecné do vinořského rybníka U Kamenného stolu.

Proč právě Vinoř

Rybník U Kamenného stolu v Praze-Vinoři byl pro účely vysazení karase obecného vybrán především díky své ekologické hodnotě – jde o průtočnou lesní nádrž s bohatou vegetací a absencí hospodářsky chovaných ryb. Podle ředitele Bobka je teď klíčové, aby to tak zůstalo. „Apelujeme na to, aby lidé do vod nevypouštěli ryby, které tam nepatří, například zlaté karasy. I vánoční kapři vhození do rybníka, kam jsme vrátili karase obecné, by způsobili nenapravitelnou škodu,“ varuje.

Před vypuštěním karase obecného rybáři také nejprve zbavili rybník veškeré rybí konkurence, aby nic nebránilo jeho dalšímu množení. Vodní refugia (místo, na kterém se zachoval určitý rostlinný nebo živočišný druh z minulého období, pozn. red.), která byla pro karase obecného přirozeným prostředím, totiž postupem času z krajiny takřka zmizela. Rybník ve Vinoři by se tak měl stát prvním z řady dalších lokalit, kde bude návrat karase obecného do přírody probíhat.

Rybník U Kamenného stolu

Invazivní konkurent

Karase obecného ale potkalo i další nebezpečí. „Poslední pohromou se pro karase obecného stal jeho příbuzný, invazivní karas stříbřitý. Ten k nám byl zavlečen zhruba v 60. letech a našeho karase obecného vytlačil i z hrstky zbývajících lokalit,“ vysvětluje autor projektu, kurátor plazů, obojživelníků a ryb Petr Velenský.

Podle něj je zavlečený karas stříbřitý nejen velmi odolný, ale navíc se umí rychle množit pomocí gynogeneze – formy nepohlavního rozmnožování. „Tomu karas obecný zkrátka nedokáže konkurovat,“ dodává Velenský.

Záchrana v Zoo

Myšlenka na záchranu karase obecného se objevila na konci roku 2020, když Zoo Praha hledala smysluplné využití bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady. Ten byl následně vypuštěn, vyvápněn a osazen vodními rostlinami. Dalším krokem bylo sehnat samotné karasy. Partnery našla Zoo v osobách ichtyologa Marka Šmejkala z Biologického centra AV ČR a odborníka na rybí genetiku, prof. Lukáše Kalouse z ČZU. I oni se zaobírali myšlenkou karasovi pomoct.

Karas obecný (nahoře) ve velmi špatné kondicí v důsledku invaze karase stříbřitého (dole). Karas stříbřitý převažuje přibližně desetkrát nad karasem obecným ve zkoumané nádrži. Foto Biologické centrum AV ČR

Výsledkem spolupráce bylo vypuštění 166 karasů obecných do mlýnského náhonu v dubnu 2021. Vhodné místo pro život poté nalezli karasové i v rybníčku v Dětské Zoo a v nádrži u chovné stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově. Dnes se ve všech třech lokalitách úspěšně množí a jedinci vysazení ve Vinoři jsou právě potomky těchto ryb – navíc geneticky ověřené labské linie – tedy původní české formy, která během posledních dekád z našich vod zmizela.

Pomáhá i veřejnost

Kromě odborníků z Biologického centra Akademie věd ČR, České zemědělské univerzity a Zoo Praha se do záchrany karase obecného zapojilo i více než sedm dobrovolníků z široké veřejnosti, kteří pomáhali s mapováním jeho výskytu.

„Už od loňského roku se lidé registrují na webové stránky zachrankarase.cz, kde pomáhají s pátráním po posledních populacích karase obecného a nahlašují lokality jeho výskytu. Ačkoliv poznání o rozšíření tohoto druhu díky zapojení veřejnosti pokročilo, stále zůstává na mapě České republiky mnoho bílých míst, kde se historicky pravděpodobně vyskytoval a nyní mohl být nahrazen invazním karasem stříbřitým,” uvádí Biologické centrum AV ČR.

Snímek z vypouštění karasů obecných do vinořského rybníka U Kamenného stolu

„Do projektu se nám dosud zapojilo 719 respondentů, kteří nahlásili 938 lokalit s výskytem karasů. Úbytku karase obecného si všimlo 75 % z nich. Stejně tak přibývání invazního karase stříbřitého v našich vodách zaznamenalo 71 % respondentů,“ říká jeden z hlavních koordinátorů záchranného projektu, hydrobiolog Marek Šmejkal z Biologického centra AV ČR. Mezi respondenty, kteří se zapojili do mapování karase, se najdou skuteční rekordmani. „Nejaktivnější člověk nám nahlásil 72 lokalit. Naopak, okolo dvou lidí se do průzkumu pouze registrovalo, a tak by mohli pokračovat v pátrání,“ vyzývá student zapojený do projektu, Sandip Tapkir z Biologického centra AV ČR.

Průzkum má své problémy

V současné době lidé hlásí výskyt karase obecného zejména v rybníčcích, tůních a zatopených lomech, zatímco karase stříbřitého zaznamenali kromě těchto lokalit i v řekách a jejich slepých ramenech. „Když jsme ověřovali data od respondentů, potvrdilo se, že zejména drobné lokality jako lomy a tůně jsou opravdu posledními místy, kde je vyšší šance najít původního karase. V řekách a větších rybnících převládá invazní karas stříbřitý, který se tam dostává především při vysazování ryb, například s násadou kapra,“ vysvětluje Marek Šmejkal.

Průzkum ovšem podle AV ČR poněkud komplikuje fakt, že oba druhy karase jsou si velmi podobné, a ne každý je správně určí. Často tak převažují hlášení o výskytu karase obecného, ačkoliv se mnohdy jedná o invazního karase stříbřitého. Nicméně je důležité mapovat i invazní ryby. V další fázi projektu Zachraň karase totiž odborníci vytipují další vhodná místa pro zpětné vysazení původního karase. A pokud by se vysadil do oblastí s hojným výskytem karase stříbřitého, veškeré úsilí by mohlo přijít vniveč.

Karas obecný, foto Akademie věd ČR

Již nyní je ale jasné, že se díky veřejnosti podařily najít desítky míst, kde karas obecný ještě přežívá a vědci o nich neměli tušení. Bohužel na většině z těchto lokalit již není sám a pomalu jej vytlačuje a početně přerůstá invazní konkurent. „Často tady karas stříbřitý převažuje v poměru 10:1 a karas obecný vykazuje velice špatnou kondici. Někde výměna druhů proběhla tak nenápadně a postupně, že nám lidé hlásí karasy obecné, a přitom na lokalitě už najdeme pouze karasy stříbřité,“ upozorňuje Marek Šmejkal.

Zdroje: Zoo Praha, Biologické centrum AV ČR, zachrankarase.cz, ČT

Vložil: Andrea Morkusová