Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Praha měla kdysi zeď „Johna Lennona“, nyní má zeď „Pavla Šťastného“ aneb Legenda jako ideologický a komerční byznys. Kulturní monitor Jana Paula

28.10.2022
Praha měla kdysi zeď „Johna Lennona“, nyní má zeď „Pavla Šťastného“ aneb Legenda jako ideologický a komerční byznys. Kulturní monitor Jana Paula

Foto: Jan Paul (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)

Popisek: Chaos na zdi u Velkopřevorského náměstí

Světe div se, čeští umělci prý přivezli do Paříže Lennonovu zeď z pražské Kampy, na rozdíl od té reálné je ale nafukovací, byla vystavena jeden den před Pantheonem, poté složena, a zase odvezena zpět. Bude cestovat dál po evropských zemích, nechali se slyšet autoři. Ptáte se proč? Předsedáme přece Evropské unii, a tak organizátoři využili povědomí o Lennonově zdi jako PR poutač, který opatřili novými aktuálními malbami. Zeď prý symbolizuje rozdělení, ale ta jejich nová se jmenuje Zeď svobody a energie.

Co na tom, že zeď jako taková za nic nemůže a jde jen o to, k jakým cílům slouží? John Lennon by nad slaboduchostí této kulturně-politické agitky zaplakal. 

„Lennonova zeď“ jako komerční značka 

Správně tušíte, že nafukovací „Lennonova zeď“ žádnou Lennonovou zdí není, a Lennonovou zdí není ani to, co v září tohoto roku namalovalo 27 autorů ze zemí Evropské unie s hosty z Ukrajiny a Norska na zeď Velkopřevorského náměstí v Praze. „Záměrně jsme si vybrali téma svoboda a energie, protože tahle zeď je o svobodě, je to náš symbol svobody, míru, lásky,“ řekl autor a kurátor projektu Pavel Šťastný. „Téma jsme vymysleli ještě před válkou a před energetickou krizí, takže pro nás je svobodné umělecké vyjádření to, že najednou všichni pracují dohromady a zároveň vydávají svou uměleckou energii,“ doplnil Šťastný.

 

John Lennon jako občan EU

Podobné samoúčelné ideové koncepty a akce pořádal před rokem 1989 normalizační Svaz československých výtvarných umělců, který se snažil naroubovat na ideologický základ nějakou myšlenku. Kdo by si pomyslel, že se energie, kterou musí umělec do díla vložit, stane nakonec i součástí názvu díla? Co svobodného lze spatřit v malbě na zdi Velkopřevorského náměstí, když 27 výtvarníků jen plnilo předem zadané téma? Okecat se dá všechno, avšak z někdejší skutečné předlistopadové Lennonovy zdi už nezbylo nic. Politický establishment a PR manažeři si přivlastnili ideu, která jim nikdy nepatřila, a dál jen parazitují na někdejší slávě původní Lennonovy zdi. 

Organizátor přemaleb designér a typograf Pavel Šťastný se jen chopil skvělé obchodní příležitosti, a dohlížel na přemalování zdi i v roce 2019 při příležitosti 30 let od sametové revoluce. Před rokem 1989 vedl Šťastný galerii Nová síň, která patřila někdejšímu Svazu československých výtvarných umělců, po roce 1989 byl spoluvlastníkem a creative-direktorem reklamní agentury ANY, a současně art-direktorem u Young & Rubicam. Od roku 2002 pracoval u firmy Post Production House, která se specializovala na televizní reklamy. Pro Českou centrálu cestovního ruchu vytvářel prezentační expozice České republiky na veletrzích po celém světě, a působí jako kurátor výstav a módních přehlídek. Je majitelem designové a realizační firmy Plechárna. Není divu, že se snaží vytěžit ze jména „Lennonova zeď“ co nejvíce. 

Ideologie neskončila rokem 1989 

Ideologickou stafáž zdi na Velkopřevorském náměstí, která byla vytištěna na nafukovací předmět, a má být rozvážena po evropských městech, dotváří i některé detaily. Například uprostřed zdi velké zrcadlo, a kolem něho modrý kruh s namalovanými hvězdami jako symboly z vlajky EU. A pointa? Každý v něm prý může vidět sám sebe jako občana EU! No řekněte sami, není to geniální tvůrčí myšlenka? Zatímco na skutečné zdi je umístěné zrcadlo, v nafukovací kopii zeje otvor. „Tou zdí můžete projít skrz, tam a zpátky. Je to vlastně o tom, že zeď nás nerozděluje, ale spojuje“, řekl marketingový guru Pavel Šťastný. 

Organizátor akce zmiňuje symboliku lásky a míru, kterou prý zeď vyjadřuje, ale realita je jiná. Žádné mírové hnutí, jehož byl sám John Lennon kdysi vůdčí postavou ve válce USA proti Vietnamu, se nevzedmulo, naopak. Ze zemí EU dál proudí zbraně na Ukrajinu. Podobné cukrkandlové lži, parazitující na někdejší slávě Lennovy zdi, jsou jen prázdnými slovy, jimž by se John Lennon vysmál. Důvod, proč prý bude cestovat nafukovací varianta současné zdi na Velkopřevorském náměstí, je rovněž k pousmání: „Spousta lidí nám říká, že slyšeli o Lennonově zdi, ale nikdy třeba Prahu nenavštívili. Znají ji z fotografií, ale nemají osobní zážitek. Proto tento symbol svobody exportujeme a ukážeme v zahraničí,“ řekl Šťastný. Ideologie je vždy vylhaná. Všichni vědí, že původní předlistopadová Lennonova zeď již dávno neexistuje, a proto není možné ji exportovat v žádné podobě. Pokud lidé znají původní Lennonovu zeď z fotografií, znají úplně něco jiného než to, co jim bude přivezeno.

 

Lennonova zeď, 1983. Foto David Sedlecký – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=27714839

Původní smysl Lennonovy zdi zanikl 

Šťastný se nechal slyšet, že zeď je svobodná, a může být po této akci opět přemalována. To je opravdu velkorysé, ale obávám se, že přemalována bude opět organizovaně za jeho asistence, což ale popírá původní význam tohoto prostoru. Bývalá Lennonova zeď byla Lennonovou zdí právě proto, že v sobě nesla interferenční paměť původního ideálu a smyslu, pro který vznikla tradice jejího pomalování anonymními autory. Na samém počátku její existence bylo spontánní vyjadřování empatického vztahu k ideálům svobody neznámými a pro Husákův režim nepřijatelnými jedinci, na jejím konci vulgarity a nesmyslnosti turistů, které cestovní kanceláře pro tento účel vybavovali fixy a spreji. Lennonova zeď se po listopadu 1989 stala místem turistického konzumerismu, a paradoxně obětí oné tolik dožadované svobody.

 

Lennonova zeď v roce 1993. Foto by Infrogmation of New Orleans, CC BY 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1856631 

Majiteli zdi, Řádu Maltézských rytířů, došla v roce 2019 trpělivost, a ve snaze zabránit vandalismu se rozhodl k radikálnímu řešení. Nechal zeď na vlastní náklady zrekonstruovat, a provozuje ji pod dohledem kamer a strážníků jako veřejnou galerii v naději, že lokalitě navrátí její původní význam. Potíž je, že transformace zdi na oficiální prostor pro koordinované malování zničila její původní smysl, jímž byl spontánní projev vzpomínky a úcty k hodnotám, které reprezentovala někdejší osobnost skupiny Beatles. Zeď sice získala oficiální status galerie ve veřejném prostoru, ale ztratila tím svůj někdejší význam. Lennonova zeď se institucionalizovala, a tím definitivně zanikla. 

Žádná Lennonova zeď neexistuje, jen byznys se jménem John Lennon 

Koncepce majitele zdi spočívá v tom, že vybraní umělci z řad zájemců vždy po nějakém čase obmění malby. Řád Maltézských rytířů po dohodě s Prahou 1 poskytnul nově opravenou zeď k uměleckému ztvárnění právě skupině okolo Pavla Šťastného, protože ten již prý v minulosti podobný koncept realizoval, a projevil zájem podílet se na listopadovém ztvárnění zdi v roce 2019. Skupina výtvarníků z různých zemí světa sice vytvořila pod jeho vedením různorodou směsici maleb, jíž dominoval portrét Johna Lennona, nicméně genius loci bývalé Lennonovy zdi jako prostoru pro spontánní vyjádření, je organizovaným malováním ztraceno. Řád Maltézských rytířů možná ani netuší, že se jejich zeď stala výnosným marketingovým artiklem byznysu se jménem John Lennon. Všechno se dá zpeněžit, jen vědět, jak na to. A když se k tomu přidá nějaká ta ideologická agitační omáčka, jde to samo.

 

Foto best-time

„Zeď bude galerií pod širým nebem. Je to stejné, jako kdybychom na zeď pověsili obraz a někdo vzal sprej a posprejoval ho,“ řekl tehdy místostarosta Prahy 1 Petr Hejma. Praha 1 rozhodla o tom, že u zdi budou informační cedule s popisem historie a s informacemi pro turisty, jak by se měli na místě chovat. Třicet tři let po sametové revoluci jsou snahy státu organizovat život občanů tklivým paradoxem doby, jež nenávratně zmizela. Pavel Šťastný 17. listopadu 2019 k 30. výročí sametové revoluce do médií hrdě prohlásil: „Vytvořili jsme na nové zdi první malbu v novodobých dějinách“, a dodal: „Ukázalo se, že zeď má stovky vrstev stejně jako letokruhy stromů. Malovaly na ní stovky výtvarníků, je to vlastně historie svobody“. Byla to historie svobody, neboť poslední zbytky bývalé Lennonovy zdi skončily jako odpad v kontejneru. 

Co říci závěrem? 

Někdejší vůdčí osobnost skupiny Beatles John Lennon neztělesňoval jen ideály lásky a míru, ale symbolizoval i něco, co moc neplatí pro dnešní dobu, totiž odpor k autoritativnímu omezení tvůrčí svobody oficiální mocí, ať státní či soukromé. A právě tato myšlenka vytvářela charakter slavné zdi na pražské Kampě od počátku osmdesátých let minulého století. To byl její skutečný smysl a význam. Lennonova zeď byla pietní místo, bez ohledu na to, že lákala i ty, kteří v ní spatřovali jen možnost, jak veřejně ulevit emocím. Lennonova zeď už ale není tím, čím kdysi byla, zůstalo po ní jen jméno, s kterým se bezostyšně kupčí. Vykrádání myšlenek a znehodnocování původních významů novým ideologickým obsahem, aby získaly propagandistickou aktuálnost, je staré jako lidstvo samo. Nenese-li původní místo svůj duchovní obsah, jaký korpus mu ještě zůstane, když už není tím, co původně představovalo? Komerční zájmy a establishment maže stopy lidské paměti, a dávám jim významy podle toho, jak se mu to zrovna hodí. Praha měla kdysi zeď „Johna Lennona“, nyní má zeď „Pavla Šťastného“.

 

Vizitky těch, kteří mohli na zeď malovat.  

Na malbě zdi na Velkopřevorském náměstí se podílela i francouzská umělkyně Annaëlle Bouardová, která se v Paříži zúčastnila odhalování nafukovací kopie. „Namalovala jsem velký červený kruh, který přitáhne pozornost. Chtěla jsem znázornit lásku, soudržnost a zároveň různorodost. Na obrázku jsou vidět lidé různých sexuálních orientací, genderů a stáří. Doufám, že z toho všeho vyzařuje něžnost.“ Co dodat, aktivismus si najde jakoukoliv skulinku a se jménem John Lennon je dobře obchodovatelný. Na celém projektu se podílel i český velvyslanec ve Francii Michel Fleischmann, který prohlásil: „Jistě, zdi vždy rozdělují. Tato zeď má ale výhodu, že je nafukovací. To znamená, že ji vyfoukneme, protože všechny zdi mají zmizet, aby nerozdělovaly.“ Hm, a to jsem si myslel, že normalizační bláboly jsou minulostí. Nuže s chutí do bourání přátelé, určitě i vy víte o nějaké zdi!

 

Vložil: Jan Paul