Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Královna zloby, zášti a nenávisti aneb Jak postavit kariéru na nechuti a odporu diváků. Tajnosti slavných

21.09.2022
Královna zloby, zášti a nenávisti aneb Jak postavit kariéru na nechuti a odporu diváků. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Milka Balek-Brodská na civilním snímku z filmového archivu

FOTO / VIDEO Pusa jako kulomet, rozmáchlá gesta a povětšinou i negativní vztah k hlavním hrdinům. Zlé drbny a závistivé sousedky se staly parketou dámy, která se stala v české kinematografii rekordmankou.

Tolik vedlejších postav jako ona ztvárnila během déle než tří desetiletí filmové kariéry jen málokterá konkurentka. Díky mimořádnému talentu se snadno mohla zařadit k největším hvězdám své doby, na vedlejší kolej se ale odsunula dobrovolně sama odchodem k venkovským a kočovným divadelním společnostem. Milovníci filmů pro pamětníky ji určitě dobře znají, přesto si její jméno vybaví už jen málokdo. S více než 160 vedlejšími postavami přesto patří Milka Balek-Brodská k rekordmankám mezi českými herečkami z éry rozmachu československé kinematografie počátkem třicátých let minulého století a na rozdíl od mnoha jiných se udržela mezi vyhledávanými tvářemi i po poválečném znárodnění.

 

Balek-Brodská Perníková chaloupka

Jako čarodějnice v němé verzi pohádky Perníková chaloupka z roku 1927; foto se svolením Národní filmový archiv

Hvězda unitářů

V rodném listu sice měla zapsané jméno Matylda, nikdo jí ale neřekl jinak než Milka. Narodila se 26. prosince 1888 na pražském Starém Městě jako nejstarší z jedenácti dětí Ladislava Häusslera a jeho ženy Marie Anny, pozdější epizodní filmové herečky. Talent a láska k umění se v rodině dědily z generace na generaci a propadli mu i všichni Milčini sourozenci. Její bratr Jaro Häussler byl tanečník, Ladislav se dokonce vypracoval na baletního mistra v souboru Národního divadla a všichni ostatní působili jako artisté. Divadelní herectví se stalo osudovým jen Milce, i když o jejím působení na jevišti se příliš informací nedochovalo. Hrála totiž postupně s celou řadou venkovských a kočovných společností a později na okrajových pražských scénách. Doloženo je jen její působení během druhé světové války ve Stálém divadle v Unitarii v Anenské ulici, centru Náboženské společnosti českých unitářů. Jeho provoz slavnostně zahájil proslovem v červenci roku 1932 český náboženský myslitel Norbert Fabián Čapek, který zahynul v nacistickém koncentračním táboře.

 

C. a k. polní maršálek:

Čekání na svatbu

Osudovým se pro ni stalo jedno z prvních divadelních angažmá v Ostravě, kde poznala o sedmnáct let staršího herce a spisovatele Filipa Balek-Brodského, autora cestopisů a populárních jednoduchých frašek, kterých napsal zhruba šedesát. V té době byl ženatý s herečkou Marií Annou, rozenou Hildebrandovou, jejich bezdětné manželství ale definitivně ukončilo Filipovo seznámení s mladou Milkou. Od roku 1905 žili manželé odloučeně, na oficiální rozvod si ale museli počkat. Mezitím Milka porodila v roce 1906 první nemanželskou dceru Růženu, o pět let později k ní ještě přibyla druhá Miroslava. Deset let spolu žili takzvaně na psí knížku, vzali se až v únoru 1916 a otec pak děti konečně oficiálně uznal za své. Krátce nato ale mladší dcera v pouhých pěti letech zemřela. Stejně jako Milka se stal i Filip vyhledávaným představitelem vedlejších, často i nepojmenovaných filmových postav a během kariéry jich ztvárnil více než padesát.

 

Balek-Brodská Dobrý voják Švejk

Ve filmu Dobrý voják Švejk z roku 1931; foto se svolením Národní filmový archiv - Gloriafilm

Ideál pro němý film

Před filmovou kamerou se Milka poprvé mihla už v roce 1919 v romantickém dramatu Vladimíra Majera Jejich píseň lásky, v němž si zahrál přední operní pěvec Národního divadla Bohumil Benoni. Film je ale považován za ztracený. První opravdovou příležitost dostala až o šest let později, když ji režisér Václav Kubásek obsadil jako Veroniku Králíčkovou v prvním filmovém zpracování úspěšné divadelní hry Františka Ferdinanda Šamberka Jedenácté přikázání. O deset let později se chopil tématu ještě jednou Martin Frič, v jeho filmu se už ale pro Milku role nenašla. Vzápětí ji Svatopluk Innemann obsadil jako tetu Filomenu v komedii Z českých mlýnů. Díky výrazné mimice a gestikulaci se rázem stala vyhledávanou představitelkou a zahrála si v 48 němých filmech. A už v roce 1929 se poprvé stala rekordmankou, protože si během jediného roku připsala do filmografie hned čtrnáct titulů.

 

Balek-Brodská Šubrt Švadlenka

S Milošem Šubrtem v komedii Martina Friče z roku 1936 Švadlenka; foto se svolením Česká televize

Burianova parťačka

Ani po nástupu zvuku na ni režiséři nezapomínali, na opravdu velkou příležitost ale čekala celý život marně. Hrála převážně vedlejší postavy rázných žen z lidu, velmi často ve filmech umělecky nepříliš kvalitních, objevovala se ale i v těch nejlepších. Jejími nejčastějšími postavami byly zvědavé sousedky, zákeřné drbny, protivné bytné a či různé zákaznice. Často ztvárňovala i výraznější postavy po boku Vlasty Buriana, například Procházkovu hospodyni v jeho první zvukové komedii C. a k. polní maršálek, švagrovou Plicové ve Funebrákovi, princezninou komornou v Pobočníku Jeho Výsosti, sousedku v dramatu U snědeného krámu či sekretářku u Fauknera v komedii Ducháček to zařídí.

 

Balek-Brodská Baarová Štěpánek

S Lídou Baarovou a Zdeňkem Štěpánkem v psychologickém dramatu Otakara Vávry Panenství; foto se svolením Národní filmový archiv-Lucernafilm

Se Švejkem třikrát

Mimo jiné je jednou z mála hereček, které se objevily ve všech třech filmových adaptacích Haškova Dobrého vojáka Švejka. V roce 1926 byla ve filmu Svatopluka Innemanna Švejk v ruském zajetí jeho zákaznicí, v roce 1931 ji Martin Frič obsadil jako baronku von Botzenheim ve filmu Dobrý voják Švejk a v roce 1956 si v projektu Karla Steklého, s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli zahrála Švejkovou sousedku z pavlače. Ani poválečné znárodnění kinematografie se jí na rozdíl od řady kolegů nedotklo, dál byla spolehlivou sázkou na jistotu nejen pro starší, ale i pro nové, začínající režiséry. Nabídek sice trochu ubylo, dál ale natáčela alespoň dva filmy ročně. Často se objevovala i v bezejmenném komparzu, například jako úřednice v úspěšné satirické komedii s Milošem Kopeckým z roku 1957 Konec jasnovidce, babička v redakci v hořké komedii Bořivoje Zemana z roku 1958 Páté kolo u vozu či o rok později jako správcová v psychologickém dramatu Jiřího Weisse Taková láska, v němž ztvárnila hlavní postavu Marie Tomášová.

 

Balek-Brodská Nikdo nic neví

Harfenistka v grotesce Josefa Macha z roku 1947 Nikdo nic neví; foto se svolením Národní filmový archiv-Československý státní film

Filmová rekordmanka

Milka Balek-Brodská patří k českým filmovým rekordmankám, protože si celkem zahrála ve více než sto šedesáti projektech. Ke konci kariéry dostala ještě jednu z mála výraznějších příležitostí, postavu švadleny Prokopové v psychologickém dramatu Vladimíra Čecha První a poslední, v němž si zahrála po boku legendárního Zdeňka Štěpánka. V roce 1959 se stihla mihnout před kamerou i v historicky prvním českém seriálu Rodina Bláhova, z nějž se dochoval jen poslední díl. Naposledy stanula před kamerou jako venkovanka s hráběmi v dramatu Vladimíra Čecha Kohout plaší smrt, premiéry se už ale nedočkala. Natáčela do poslední chvíle a zemřela 8. října 1961 v Praze. Svého manžela přežila o dvanáct let.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, IMDB, Česká divadelní encyklopedie: stálé divadlo v Unitarii, Český film)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská