Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Předseda podnikatelů, kteří zaměstnávají 61 % Čechů: Pokud vláda neodejde z energetické burzy v Lipsku, buď zkrachujeme, nebo přejdeme do šedé ekonomiky. Svět Tomáše Koloce

komentář 28.08.2022
Předseda podnikatelů, kteří zaměstnávají 61 % Čechů: Pokud vláda neodejde z energetické burzy v Lipsku, buď zkrachujeme, nebo přejdeme do šedé ekonomiky. Svět Tomáše Koloce

Foto: Hans Štembera

Popisek: Peníze, krev ekonomiky

V pondělí 22. srpna, v tentýž den, kdy česká média právem slavila nedožité sté narozeniny Miloše Kopeckého, došel do Strakovy akademie tento dopis:

„Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády,

obracíme se na vás jako zástupci nejširšího podnikatelského segmentu, malých a středních podniků (MSP) a živnostníků ČR, kteří představují 99 procent všech firem v České republice a zaměstnávají více než dva miliony osob, tj. 61 procent všech zaměstnanců v ČR. Vzhledem k neudržitelnému nárůstu cen energií, které již několik měsíců negativně dopadají na obrovské množství MSP v subdodavatelských řetězcích, jež jsou vyčerpány covidovým obdobím, vysokými cenami materiálů, dopady války na Ukrajině a růstem úrokových sazeb, nesouhlasíme s dosavadním postupem vlády, která nečiní žádné zásadní, rychlé a efektivní kroky k ochraně českých firem.

Z úst představitelů vlády i z médií vnímáme zacílení podpory na domácnosti, avšak žádnou podporu pro podniky. Pokud padnou podniky, lidé přijdou o práci a ani kompenzace vlády jim nepomůže k zaplacení všech jejich účtů, což může znamenat fatální následky a sociální nepokoje. V současné době skutečně řada firem hraje o své přežití v řádu měsíců a vláda tato varování přehlíží. Dosavadní prezentovanou pomoc vlády považují podnikatelé za zcela nedostatečnou.

Na tuto situaci jsme upozorňovali již od února 2022 příslušné ministry, a to jak samostatně za Asociaci malých a středních podniků ČR, tak společně s kolegy ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Hospodářské komory ČR. Konkrétní návrhy byly předloženy v květnu na společné schůzce s předsedou vlády, ministry průmyslu a obchodu, financí, a práce a sociálních věcí, kde bylo přislíbeno na návrzích s podnikatelskou sférou spolupracovat, avšak klíčové problémy stále nejsou řešeny.

Za řešení situace malé a střední podniky nepovažují připravované formy záruk za úvěry či úvěry samotné. Podnikatelé nemají o tento nástroj valný zájem, navíc je dle uvažovaných kritérií zřejmé, že pro většinu malých a středních podniků nebude případný úvěr ani dostupný.

Zásadní finanční pomoc podnikatelům byla vládou po téměř dvou měsících jednání odmítnuta a přijatá opatření jsou kosmetického charakteru, tedy v praxi nanic. Podniky stále nemají žádné informace, jaké kroky vlády podnikne k jejich ochraně, jako to vidí u svých konkurentů či obchodních partnerů v okolních státech.

Důsledkem pak bude jednak naprostá nekonkurenceschopnost, způsobená nikoliv podnikateli, ale vládou, následovat bude propouštění pracovníků, další snížení kupní síly lidí. O výsledné míře pnutí v společnosti netřeba hovořit.

Dalším dopadem, logickým důsledkem vládní nepomoci, bude přechod nemalé části podnikatelů do šedé zóny (v některých segmentech až 80 procent) – pouze hotovostní platby, švarcsystém, „kreativní“ účetnictví, rozklad platební morálky apod. Kromě ekonomického dopadu tak bude i velký morální dopad do ekonomické společnosti. Etika v podnikání vezme za své i u těch, kteří byli dosud zodpovědní.

Proto navrhujeme:

Přehodnocení přístupu k realizaci opatření, která maximálně využijí Dočasný krizový rámec na pomoc firmám (konkrétně spuštění původně připravovaného kompenzačního programu), kterých se dotkl výrazně růst cen energie; opatření dle tohoto rámce pomohou i firmám čelícím vysokým nárůstům cen energií, zejména těm s vysokým podílem jeho spotřeb, přežít zimní období.

Na rozdíl od plynu a ropy může vláda razantně ovlivnit cenu a množství elektrické energie. Česká republika je vývozcem levné elektrické energie a je povinností vlády, zejména ve světle této krize, zajistit tuto energii za přijatelné ceny, když už naše firmy a občané čelí extrémně drahým cenám plynu a ropných produktů.

Žádáme tedy, aby vláda i za cenu stažení se z lipské burzy nebo regulatorních zásahů do cen elektrické energie toto splnila.

Žádáme proto Vládu ČR o neprodlené veřejné prohlášení firmám, jaká opatření budou přijata k stabilizaci podnikatelského sektoru, případně o jasnou informaci, že na podnikatele, zejména malé a střední, kašle a slova o maximální podpoře tomuto segmentu byla opět jen pustými frázemi, která z vládního programového prohlášení činí jen další z řady zbytečně popsaných papírů.

Dr. Ing. Josef Jaroš, MBA, v.r.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podnikatelů ČR“

 

Ve většině českých mainstreamových médií, která bůhvíproč víceméně stále stojí za současnou vládou, se tento dopis (jemuž jako autor tohoto článku mohu vytknout jen typicky česky asociální řevnivost na „zacílení podpory na domácnosti“, kterou pan předseda ale v souladu s realitou umisťuje do „úst představitelů vlády“, která ve skutečnosti domácnosti, ale dokonce i sociální zařízení, v nichž bydlí zdravotně ohrožení občané, během nastávající zimy nechá „vystydnout“ taky) vůbec neobjevil. Jediný, kdo jeho sdělení okomentoval, byl bývalý člen dnešní vládní ODS a předseda jejího poslaneckého klubu, který za svou někdejší stranu v letech 2006-7 usedl ve vládě i do křesla ministra financí, Ing. Vlastimil Tlustý, CSc. Tento od roku 2010 „běžný občan“ sám během svého politického působení navršil řadu afér a nedá se rozhodně považovat za bílou holubici, ale jeho hodnocení situace je podle mě lapidární a přesné:

 

„Ptal jsem se ekonomického experta ODS a vlády, proč neopustí Česká republika německou burzu, kam čeští výrobci prodávají elektrickou energii a čeští distributoři zpětně za šestinásobek kupují zpátky, a on na to odpověděl, že Německo zrušilo provoz atomových elektráren, nutně tu naši elektrickou energii potřebuje, a kdybychom my tu burzu opustili, tak by to znamenalo kolaps německé energetické soustavy. Já myslím, že to ukazuje místo, kde je zakopaný pes, protože když tohle řekne poslanec českého parlamentu, tak je na tom něco divného. Kdyby to byl poslanec Bundestagu, tak je to úplně v pořádku. Od poslance českého parlamentu bych čekal, že ho bude zajímat, že pětinásobná cena je likvidační pro české domácnosti, a on přesto odpoví takhle. On tím zároveň také říká, že by šlo odtamtud odejít, že bychom měli odejít, ale chudáci Němci, co by s tím udělali. Mně to ukazuje, že se to nedá vysvětlit hloupostí nebo nepochopením situace, to se prostě musí vykládat tím, čím to je: vítězstvím loajality s Bruselem, s Ukrajinou, s kdekým, jen ne s českým občanem…“

 

Stejný názor má i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: „Evropské domácnosti ani průmysl nejsou schopny současné ceny ustát. Energie není komodita, ale veřejný statek.“ Václav Bartuška, známý jako člen komise pro dohled nad vyšetřováním 17. listopadu 1989 (o čemž napsal knihu Polojasno), se přitom v roce 2015 podruhé proslavil tím, že podpořil eskalaci agrese proti ruskojazyčné menšině na Ukrajině slovy: „Pokud se jim postavíte rychle čelem, jako to udělali třeba v Oděse, kde je prostě upálili, nebo v Dněpropetrovsku, kde je prostě zabili a pohřbili u silnice, tak máte klid. Když to neuděláte, tak máte válku.“ Právě tyto metody bohuže paradoxně přinesly válku, jíž dnes čelí i rezort, který má Bartuška v gesci…

Vraťme se na závěr k jubilujícímu Miloši Kopeckému. V českých médiích i v Krajských listech o něm už bylo jako o umělci i člověku napsáno dost, byly citovány i některé jeho myšlenky. Ty nejodvážnější, které pronesl před 35 lety ve svém legendárním projevu na 4. sjezdu Svazu československých dramatických umělců a který tehdy vysílala i Svobodná Evropa, ovšem byly pominuty. Přitom některé z nich pasují až zázračně i na dnešní dobu. Dosud působí jako výzva nejen pro naši dnešní vládu, ale i pro celou naši společnost:

 

„Mnohokrát ve svém životě jsem byl svědkem, jak různé etapy či události byly s verbální marnotratností a lehkou myslí označovány za historické. Velká slova byla vždycky po ruce a nikdy jich nebyl nedostatek. Nuže: jestliže někdo toužil žít ve velké době, v době, která vším právem si činí nárok být zvána epochální a historickou, může být spokojen: je to teď. Dějiny nejsou příliš štědré a neplýtvají poskytováním takových příležitostí; nabídnou-li však takovou možnost a ona zůstane nevyužita, je-li s ní jen flirtováno, dostaví se zákonitě trest těžký, někdy osudový… Vy, protagonisté včerejška, jeho hlavní aktéři, nedopusťte už ve vlastním zájmu, aby na vaši minulou činnost, v níž bylo mnoho dobrého, padly další a zbytečné stíny. Odejdete-li včas, to jest hned, může vám být ještě poděkováno. Neučiníte-li tak sami, z vlastní jasnozřivosti, odejdete sice o něco později, ale odejdete, nepochybujte o tom, stejně, jenže ne už důstojně, nýbrž jako komické figury… Naše společnost stojí před naléhavým, generálním úkolem začít myslet. Neboť myslet jsme se, žel, málem odnaučili…“

 

 

QRcode

Vložil: Tomáš Koloc