Geniální padouch se ženil čtyřikrát, přesný počet partnerek ale neznal ani on sám. Tajnosti slavných
22.08.2022
Foto: Se svolením Česká televize
Popisek: Doktor Štrosmajer v Nemocnici na kraji města se stal vysněnou životní rolí Miloše Kopeckého
VIDEO Kameru velmi miloval a po svém debutu dostával jednu vedlejší roli za druhou. Na velkou hlavní roli nakonec čekal třicet let, takže se cítil odstrčený. Miláčkem národa se stal až díky doktoru Štrosmajerovi v seriálu Nemocnice na kraji města. (Pokračování z pátku 19. srpna)
Určitě si ho vybavíte jako Alchymistu, který chce zhmotnit tmu, v historické komedii Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař, kancléře v nesmrtelné pohádce Bořivoje Zemana Pyšná princezna, Barona Prášila, Mackie Messera, padoucha Horáce Badmana ve westernové parodii Oldřicha Lipského Limonádový Joe aneb Koňská opera, tajemníka MNV v Bílé paní, císaře Jana Lucemburského v historické komedii Slasti Otce vlasti, Petra Voka, vévodu Štěpána v slavném muzikálu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně, šéfa českých vodníků Wassermanna v komedii Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách… Na opravdu velkou roli, doktora Štrosmajera v seriálu Nemocnice na kraji města, čekal neuvěřitelných třicet let. Urputně totiž skrýval zdravotní problémy, kterými si vysloužil pověst nespolehlivého nafoukance.
Tři muži ve člunu:
Svatba na vozíčku
Pokud jde o ženy, nebyl žádný troškař a netajil se averzí k žárlivosti a o počtu milenek zřejmě neměl přehled ani on sám. Na první pohled neokouzloval, spíš budil respekt, některé partnerky přiznaly, že se ho dokonce tak trochu bály. Tradiční pravidla života v páru nerespektoval, choval se jako svobodný, dbal o svou garderobu, na domácnost nepřispíval a vždy se měl dobře i v době, kdy jeho momentální partnerka počítala každou korunu. První manželku, herečku Stellu Zázvorkovou, poznal za války v Divadle Větrník. Vzali se v roce 1946 a k obřadu si ji vezl na invalidním vozíku. Vypůjčili si ho z představení Dobrý voják Švejk, v němž spolu hráli, Stella do něj usedla, Miloš ji tlačil a herecká parta táhla rozjařeně Prahou. Narodila se jim dcera Jana Kateřina, Stella ale brzy pochopila, že není spolehlivý partner. Krátce po prvním výročí se rozvedli, jediné, co je spojovalo, byla dcera, která ale spáchala v patnácti letech sebevraždu. Jako profesionálové pak ale dál spolu hráli celá desetiletí, leckdy i partnery.
Slasti Otce vlasti:
Symbol nové doby
Po rozvodu se nemusel Miloš rozhlížet dlouho, vzápětí přebral skladateli Harry Macourkovi přítelkyni Kateřinu, která pocházela z bohaté selské rodiny a prý byla okouzlující krasavice. Do svého deníku si o ní napsal: „Než ji okouzlil Harry, měla známost s bohatým továrníkem, který ale tušil, co se s touto zemí bude dít, a včas zdrhnul doAnglie. Leč bez ní.“ Jenže přišel rok 1948, k moci se dostali komunisté a Kateřině nastaly krušné časy. Jako dcera kulaka a bývalou milenku bohatého emigranta skončila v táboře pro „osoby práce se štítící“. „Tam jí naštěstí po nějakédobě řekli: Hele, holčičko, nejsou tramvajáci a tramvajačky. Kdyžtuhle práci budeš dělat, dostaneš se odsud! I stalo se…“ napsal o ní Kopecký do svého deníku. Manželství známého umělce a bezejmenné dělnice sice mohlo po únorovém převratu působit jako symbol nové doby, vydrželo však jen něco málo přes rok, a pak se Kateřina kamsi ztratila. Proslýchá se, že se jí nakonec přece jen podařilo emigrovat.
Svatby pana Voka:
Lepší než anglická královna
V roce 1954 mu padla do oka krásná Milena, která se právě rozváděla s Felixem Le Breux. Začalo to prý oboustranným okouzlením, které ale vydrželo jen půl roku, a poté co se rozešli, bydlel Miloš dál v jejím bytě. Sice slíbil platit půlku činže, činil tak ale jen občas. Do bytu si vodil slečny, byl příšerně nepořádný a suverénně využíval i služeb hospodyně, takže k stěhování neměl sebemenší důvod. Když před ním Milena po letech zavzpomínala, že často sotva vystačila s penězi, udiveně podotkl: „Opravdu?! Ale já jsem měl pocit, že si žijeme královsky, já se přece tenkrát tak fintil.“ Zbavit se ho znamenalo najít mu podnájem v Benešovské ulici na Vinohradech. O stěhování sice věděl, do poslední chvíle ale neznal adresu ani termín. „Jakmile odešel, hned ke mně přišla Marta Kaňovská, známá manekýnka, která později hrála v prvním filmu Věry Chytilové Strop, pomohla mi sbalit jeho věci a dodávkou je odvézt na Vinohrady. Tam jsme společně večer Miloše přivítaly, na stole měl kytici a telefon, takže byl na výsost spokojen. Po Praze pak rozhlašoval, že rozchod se mnou je lepší než rozejít se s anglickou královnou,“ prozradila Milena.
Noc na Karlštejně:
Láska plná napětí
Vzápětí okouzlil mladou adeptku režie Věru Chytilovou, která s ním chodila tři roky. Byl pro ni ztělesněním světáka, ironického, arogantního suveréna. „On byl velký holkař a svůdce, to jsem věděla, když i mě začal zahrnovat svou pozorností. A proto byl taky náš vztah od samého počátku plný napětí,” zavzpomínala. Poznali se při natáčení filmu Severní přístav a začala s ním chodit z trucu, aby zahnala vzpomínky na předchozí vztah. „Kdo mohl tušit, že je tak citlivý, niterný a křehký miláček, ze kterého se nakonec vyklube tak prolhaný hajzlík?!” dodala. Tehdy se u něj poprvé objevily příznaky maniodepresivní psychózy, a když mu bylo nejhůř, Milena s Věrou o něj pečovaly společně.Jednou ale zapomněl na stole diář, který se tak dostal donepovolaných rukou… Věra navíc toužila po dítěti, jenže brzy pochopila, že na Miloše není spolehnutí, a tak se s ním pod záminkou studií na FAMU nakonec rozešla.
Kabaret u dobré pohody:
Místo oslav telegramy
Když natáčel padoucha Hogofogo v kultovní parodii Limonádový Joe, oženil se potřetí s tanečnicí Janou Lichtenbergovou, která byla neuvěřitelně podobná francouzské herecké legendě Brigitte Bardot. Vzali se po krátké známosti a stejně krátké trvání mělo i jejich manželství. Podle hercovy poslední ženy Jany mohl mnohé naznačit už text svatebního oznámení, kde stálo, že Miloš Kopecký oznamuje, že zůstává nadále svobodný, přestože se 25. 5. 1963 žení. Teprve se čtvrtou ženou, baletkou Janou Křečkovou, prožil třicet let a měli spolu dceru Barunku. Vzali se tajně v roce 1966 v jihočeské Křemži, kde pak koupili mlýn. „Milda pak poslal mým rodičům telegram: Tak právě před chvílí, v 10:00, bylo dílo dokončeno. Děkuji za dceru, zdá se být dobrá. Miloš Kopecký,“ prozradila Jana ve své knize Můj život s Mildou.
Nemocnice na kraji města:
Stačila maličkost
Kvůli nemoci Miloš nikdy nevěděl, zda bude schopen plnit pracovní závazky, někdy se stalo, že ho nemoc vyřadila z provozu i na celý měsíc. Často kvůli němu musela být rušena divadelní představení, odkládalo se filmování. Nadělal si tím nechtěně spoustu nepřátel, protože většina kolegů, o veřejnosti ani nemluvě, o jeho chorobě nevěděla a jeho zvláštní chování, které se projevovalo především v obdobích mezi mánií a depresí, považovali za aroganci, nafoukanost a pohrdání okolím. Spouštěčem depresivní fáze bývaly často maličkosti, třeba hádka s manželkou nebo příliš malá role v divadle. Léčba sice zabírala poměrně dobře, jenže později ji začal odmítat, protože měl pocit, že mu zhoršuje paměť. Kvůli nemoci musel odejít z divadla, v roce 1995 pak vzdal roli v seriálu Hospoda. „Život je nádherný, ale já na něj nestačím,“ říkával. Legendární Miloš Kopecký zemřel 16. února 1996 v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.
(zdroje: Wikipedia, ČSFD, Český rozhlas, FDB, Česká televize, Český film, Pavel Kovář, Jana Kopecká, Miloš Kopecký: Skutečný Miloš Kopecký, Jana Kopecká: Můj život s Mildou, Miloš Kopecký: Já, Český film, Supraphon)
Vložil: Adina Janovská