Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jsou přežraní, seberme jim důchod. Komentář Štěpána Chába

komentář 17.08.2022
Jsou přežraní, seberme jim důchod. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Senior, uhelný kámen naší společnosti

Statistika, to je věda. Zprůměruje všechno tak, aby to vypadalo lépe, než to ve skutečnosti je. Začínají se množit názory, že důchodce přeplácíme, že stojí příliš mnoho peněz, že by se valorizace důchodů měla zrušit. Protože důchodce je přece příživník. To je nádherně tržně hospodářský pohled na člověka a jeho hodnotu. Marian Jurečka se pochlubil, že průměrný důchod za jeho vlády (ale bez jeho přičinění) stoupne k lednu 2023 na 19 tisíc měsíčně. No to už je přežranost. Kdo to má za válení se v pelechu až do odpoledních hodin nebo za pruzení v MHD? Jenom důchodci. Pojďme jim tu pohodu zatrhnout.

A tak jsem si udělal příjemné odpoledne. Zašel jsem si za několika důchodci v mém okolí. Nejsou to perspektivní důchodci, kteří mají život ještě před sebou, jako důchodce Mirek Topolánek, který zdvojnásobil sázky a už má na hrbu dvojnásobek Kristova dožití, tedy 66 let. Jsou to ti obyčejní, co celý život dřeli a nestihli na svou stranu odklonit vlivné podnikatelské podhoubí. Jejich důchod se pohybuje kolem 12 tisíc. Veškeré další příjmy jsou nulové. Jejich síla najít si práci a vydělávat si? Výsměch. Nebo to je i jinak?

Vezmu to popořádku.

Paní Věra. 68 let. Celý život pečovatelka. Nyní v důchodu. Odrovnaná záda. Chodí jen s holí a velkou námahou. Důchod jemně přes 13 tisíc. Platba za chod domácnosti, energie 8 000,-. Manžel zemřel před třemi roky. Kdyby neměla v kurníku deset slepic, které jí snáší vajíčka, měla by hlad.

Petr. 70 let. V podstatě bezdomovec. Prošel si mnoha dělnickými profesemi. Ty mu na povinný odsloužený počet let důchodového pojištění vystačily. Přesto bere důchod 10 tisíc (jestli mi nekecal, protože hned po rozhovoru mě obral o třicet korun na chleba, asi na ten tekutý). Všechno, co by mohl ušetřit nebo nacpat do většího pohodlí, propije. Tak to prostě je.

Honza. 71 let. Prošel si dělnickými profesemi. Důchod 12 tisíc. Postává u krámů, popíjí limonádu, jezdí na kole. Slušný a milý pán. Jeho schopnost si vydělat je nulová. Po zaplacení nájmu a energií mu zbývají čtyři tisíce. S těmi vyžije, protože žije skromně, jak řekl.

Vypadá to všechno moc smutně, že? Je tu ovšem něco pro obveselení. Máme tu totiž druhou stranu společnosti.

Alena. 67 let. Celý profesní život zdravotní sestrou, dlouho vrchní. Důchod 24 tisíc. Stále chodí do zaměstnání. Plat přes 30 tisíc. Na stará kolena si ušetřila kolem půlky milionu. Vitální, živá, bez vážných zdravotních obtíží. Bude tu do stovky, jak se tak jeví, a nejméně dalších deset let běhat po svém pracovišti.

Marek. 42 let. Invalidní důchodce. Důchod 7 tisíc. Nedožije konce měsíce? Ale vůbec ne. Profesionální ajťák, který si měsíčně vydělá ke 30 tisícům. Žije sám, spoří si na horší časy v kryptoměnách.

Mirek. 66 let. Politik, podnikatel, bývalý premiér ČR. Důchod nezjištěn, bude se pohybovat, odhaduji, kolem 40 nebo 50 tisíc. Vitální, stále aktivní v lobbismu, šmelině a krafání do veřejného prostoru. Až na zbytnělé ego zjevně zdráv.

Průměrně všichni zmínění budou v lednu 2023 brát 19 tisíc. Ač někteří budou brát mnohem méně a také jim mnohem méně stoupne důchod vlivem valorizace. Vinou inflace jim všem ovšem stoupnou ceny stejně. Někoho to bude víc bolet, někoho méně.

Dalibor Martínek na serveru Newstream přišel s kacířskou myšlenkou na důchodovou reformu. Udělat seniorskou plošnou dávku, kdy by se všem seniorům, kteří si nemohou zajistit živobytí sami, vyplatila jednotná dávka ve výši 15 až 20 tisíc. Nehledět na zásluhovost, ale na udržitelnost ekonomiky země. S tím, že ti, kteří by byli v práci nebo měli našetřeno, by dostávali kulové. V zásadě, pouze v zásadě souhlasím. S dvěma výhradami. Odchod do důchodu by musel být pevně stanovený. Žádná možnost, aby úřad práce mohl sedmdesátníkovi říct – pokud vylezeš do patra, tak můžeš do práce, jak si zvykli říkat u ČSSZ při žádosti o invalidní důchod (mimo záznamové zařízení, samozřejmě). Důchod by byl automatický, bez posuzování kdo a kolik má našetřeno, nebo kolik kdo bere. Jsem si jistý, že Mirek Topolánek by z morálního hlediska těch 20 tisíc písemně odmítl. Protože je to přece chlap s gulema, no ne?

Systém by tím byl sociálně spravedlivější a ekonomicky udržitelnější. Ten, kdo měl vysoký plat ve svém produktivním životě, by si měl šetřit na důchod, aby si mohl užívat i na stará kolena (a stát by jej v tom měl maximálně podporovat). A ti, kteří pracovali v dělnických pozicích, by s takovým systémem dostali víc, než kolik berou nyní. S tím samozřejmě souvisí i stejné sociální odvody v produktivním věku. 

Upřímně, pokud s průběhovým důchodovým systémem něco neuděláme, a to hodně rychle, začne před zuřivé výrazy pracovnic ČSSZ dobíhat generace Husákových dětí a systém se prostě vlastní vahou zhroutí. Protože početně slabá generace porevoluční bude muset uživit populačně silnou generaci předrevoluční. A to matematicky nejde. Pokud to jde, prosím o výpočet do komentářů.

A jen malé srovnání. Výše mi paní Věra řekla, že jí zbývá 5 tisíc měsíčně. Petrovi zbývají 4 tisíce. No, tak jsem si sedl ke kalkulačce a vypočítal, kolik spadá na hlavu v naší šestičlenné rodině. Došel jsem k úsměvnému číslu. Po zaplacení všeho jsme na necelých dvou a půl tisících na hlavu měsíčně. Přesto neběhám po úřadech práce a nehalekám, že chci dávky, kterými mě musí stát živit. Nekřičím, že stát za to může, ač z části určitě ano, protože dopady špatné politiky nynější vlády se i mně propisují do hrůzy u placení složenek a nákupů u kasy obchodu. Jenže pomoc státu nemá být v tom, že sousedovi vytáhne z kapsy o to víc na daních a mně to přepošle na dávkách. Pomoc státu má být v tom, že se mi citelně nebudou zdražovat služby, jejichž cenový růst nemůžu ovlivnit. Viz inflace nebo ceny energií. Stejný princip funguje i u důchodů. Dobrá politika nemá napomáhat zvyšování výdajů, ale jejich snižování. Pak dojde i k nižší valorizaci důchodů a k menšímu počtu hladových důchodců. 

 

Vložil: Štěpán Cháb