Historická turistická tramvaj bude jezdit častěji. Zaplatíte v ní i kryptoměnou

Foto: Prague City Tourism (stejně jako ostatní snímky v článku)

Popisek: Historická tramvaj linky 42

Linka historické tramvaje s číslem 42, kterou provozuje městská organizace Prague City Tourism, vozí turisty po oblíbených pražských památkách. Nově ale propojuje i minulost s budoucností. Za vyhlídkovou jízdu v jedné z nejstarších tramvají totiž cestující mohou nově platit třeba i kryptoměnou.

Jak je to možné? Jízdenku si totiž nově zakoupíte přes jeden z nejmodernějších mobilních terminálů. „Celé to funguje na velmi jednoduchém principu. Zaměstnancům v tramvaji jednoduše aktivujeme v mobilu aplikaci GP Tom. Z telefonu se pak následně stane terminál, přes který mohou cestující uhradit jízdenky platební kartou, kartou v mobilu či hodinkami,“ říká Radovan Bryx z Global Payments.

Interiér historické tramvaje

Ředitel IT oddělení Petr Soukup z Prague City Tourism dále dodává: „Zavedení mobilních terminálů vnímáme jako velký krok vpřed. Terminály výrazně urychlí proces nákupu jízdenek a zároveň turistům poskytnou pohodlnější alternativu plateb. Na rozdíl od hotovosti má s sebou platební kartu téměř každý.“

Kryptoměny

Cestující mohou za jízdenku platit také kryptoměnami. „Kryptoměny jsou v současné době velmi oblíbeným peněžním prostředkem. Není tak důvod, proč by je lidé nemohli využívat i k běžným platbám. Zaplatit tak můžete třeba kouskem bitcoinu nebo etherea,“ dodává Soukup.

Výhodou aplikace je to, že zákazník zaplatí v kryptu, ale obchodník si může vybrat, zda chce přijmout platbu v kryptoměně či v tradiční měně, například v korunách. Společnost mu pak podle přání zašle celou částku buď do jeho kryptopeněženky nebo na bankovní účet. Obchodník tedy s přijímáním kryptoměn nemá vůbec žádné starosti, vše funguje zcela automaticky.

Interiér historické tramvaje

Nově čtyřikrát do týdne

Turistická linka tramvaje, ve které platí 24hodinová jízdenka a cestující může kdykoliv nastoupit a zase vystoupit, vede historickým centrem Prahy. Cestující zaveze například k Prašné bráně, věžím na Karlově mostě nebo Pražskému hradu. V běžném provozu jezdí tramvaj pouze o víkendech. V letní sezóně je ale posílena a zájemci ji mohou využít od čtvrtka až do neděle ve čtyřicetiminutových intervalech.

„Turistickou tramvaj jsme zařadili minulý rok jako benefit letního programu V Praze jako doma. I přesto, že byla sezóna kvůli covidu oslabena, předčil zájem o vyhlídkové jízdy naše očekávání. Letos předpokládáme, že před sebou máme poměrně slibnou letní sezónu. Rozhodli jsme se tak během prázdninových dnů posílit tramvajové spoje o další dny,“ říká tisková mluvčí Klára Malá z Prague City Tourism.

Kdy a kam jezdí

Linka historické tramvaje 42 je v provozu od 23. června do 2. září. Ve čtvrtek, v pátek, v sobotu a v neděli a ve státní svátky od 10:00 do 18:00 v intervalu 40 minut. Tramvaj jezdí okružní trasu, jejíž výchozí a konečnou zastávkou je smyčka Dlabačov.

Jaké vozy můžete potkat

Nejstarším vozem, který linku č. 42 obsluhuje, je motorový vůz 240 vyrobený roku 1908. Jeho lavice jsou dosud dřevěné, částečně v příčném uspořádání. Usednout na ně vedle sebe mohli Jaroslav Vrchlický, první český básník navržený na Nobelovu cenu, a Jaroslav Seifert, ten první, který ji dostal. Velebný Vrchlický jistě způsobně nastoupil; Seifert, divoký kluk ze Žižkova, nejspíš naskakoval za jízdy – tramvaj dosud neměla dveře. Nastupte do ní i Vy a zažijte poezii z časů c. k. monarchie.

Vůz 240

Jen o sedm let mladší je motorový vůz 349. Představuje první modernizaci předešlé výrobní řady tzv. „dvoustováků“, a přestože jich bylo vyrobeno pouhých jedenáct, má zástupce v naší nostalgické flotile. Vyroben byl v roce 1915, měl jednodílné posuvné dveře a elektromagnetické kolejnicové brzdy. Jejich jemnému skřípění naslouchal ještě hudební skladatel Julius Fučík, „český král pochodů“. Skly silných brýlí ho z protější lavice možná sledoval devítiletý Jaroslav Ježek, budoucí autor nesmrtelných filmových melodií. Proč by to nebylo možné? Život je jen náhoda.

Vůz 351

Z válečného roku 1915 pochází také motorový vůz 351. Vyrobený byl v Righofferových závodech v Praze na Smíchově a téhož roku vyjel do pražských ulic. Také jeho lavice byly ještě dřevěné; na některé z nich mohl sedět např. tvůrce první opony Národního divadla František Ženíšek. Jeho spolucestujícím byl možná desetiletý Jan Werich, který později před jinou oponou založil žánr forbíny a vešel s ním do čítanek. Svezte se Prahou, která je divadlem dějin.

Vůz 412 z roku 1920 je zajímavý už tím, že pochází z první série pražských tramvají vyrobených v samostatném Československu! Už z výroby měly širší vstupní otvory doplněné dvoukřídlými dveřmi a v bočnicích devět oken. Kdyby stavitel Vácslav Havel jezdil tramvají, mohl jimi sledovat svůj právě dokončovaný skvost pozdně secesní architektury, Palác Lucerna. Za tramvaj lze připojit vlečný vůz VV 723, jehož tvar navrhl slavný architekt Jan Kotěra. K největším perlám pražské architektury doveze linka 42 i Vás.

Vůz MV 2000 je ukázkou nejrozšířenější skupiny dvounápravových motorových vozů. Na trase linky č. 42 jezdí čtyři exempláře, vyrobené v letech 1928-31. Poslední z nich brázdil pražské ulice až do roku 1974. Týž vůz tedy mohl vézt vůbec prvního českého filmového herce, zestárlého Josefa Švába-Malostranského, a o dvě desetiletí let později jedenáctiletého kluka Ivana Jandla, který jako jediný český herec právě získal filmového Oscara. Naskočte si i Vy do vozu z přelomu 20. a 30. let a pusťte si v hlavě vlastní nostalgický film.

Náš vůz MV 3062 je shodou okolností poslední jednosměrnou dvounápravovou tramvají, která svezla pražské cestující! Nasazen byl za protektorátu roku 1942 –⁠ možná na jedné ze svých prvních jízd dokonce míjel Ottilii Davidovou, milovanou sestru Franze Kafky, vlekoucí kufr do transportu. Týž vůz mohl o čtvrtstoletí později vézt i budoucí herečku Taťjana Medveckou, která 50 let poté ztvární Otilii Davidovou v rozhlasové hře. Vystupte na zastávce č. 7 a prohlédněte si židovskou čtvrť a Židovské muzeum. Jeho expozice jsou zřejmě nejnavštěvovanější židovskou památkou mimo Izrael.

Vůz MV 5002

V celé Praze existují pouze dva vozy typu T1 inspirované americkým designem. Ten, který jezdí na naší lince 42, má označení MV 5002 a je z r. 1952. Vozit se jím tedy mohl např. sochař Otakar Švec. Jestli jím někdy jel pod svým tragicky osudovým dílem, dnes již dávno neexistujícím Stalinovým pomníkem na Letné, nevíme. Vy z jeho oken ale můžete spatřit např. pomník obětem komunismu od akademického sochaře Olbrama Zoubka na Újezdě.

Čtyřnápravový motorový vůz typu T2 je dalším naším unikátem – v celé Praze jezdily pouze dva (jeden je nyní v Muzeu MHD ve Střešovicích). Na nostalgické lince 42 však provozujeme vůz MV 6003 vyrobený roku 1958 původně pro Ostravu (nyní v úpravě ze 70. let) – do školy jím tedy možná jezdila zpěvačka Věra Špinarová. Její největší hit začíná slovy: Den se v růži skryl. Až si na Prahu lehne soumrak a v růži se skryje i Váš den, budete mít na co vzpomínat.

Vůz MV 6102

Model tramvaje T3 s označením MV 6102 je nejstarším dochovaným vozem tohoto typu na světě. Je z roku 1962 a na jeho koženkových sedačkách pod posuvnými ventilačními okny se nejspíš vozil taky herec František Černý, legendární alchymista Alessandro Scotta z filmu Císařův pekař – Pekařův císař. On sám elixír mládí nevynalez; v důsledku své příšerné životosprávy zemřel roku 1963 v 58 letech. Vás ale vůz MV 6102 o šedesát let zpět do minulosti přenést dokáže.

Poslední zástupce vozového parku obsluhujícího nostalgickou linku č. 42 je vůz MV 5602; upomíná na tradici vyhlídkových tramvají, která sahá až do období před první světovou válkou. Tento vůz se symbolem měsíčku byl pro účely vyhlídkových jízd přestavěn z vyřazené tramvaje typu T3 v roce 1989. Stříbrné stuhy kolejí ho předtím vodily po Praze celé čtvrtstoletí a na jeho laminátových sedačkách se vozil třeba básník Václav Hrabě. Praha je láska. A láska je jako večernice…

Zdroj: Prague City Tourism

Vložil: Andrea Morkusová