Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Z legendy prodejcem buržoazního opia. Vybudoval unikát, který neměl v Evropě srovnání, pak za úspěch a slávu tvrdě platil. Tajnosti slavných

27.07.2022
Z legendy prodejcem buržoazního opia. Vybudoval unikát, který neměl v Evropě srovnání, pak za úspěch a slávu tvrdě platil. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Filozofická fakulta UK - MK ČR

Popisek: Skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák a úspěšný nakladatel R. A. Dvorský

AUDIO / VIDEO Válka ho připravila o slávu i zdraví, přesto na co sáhl, to dokázal. Překonal těžkou chorobu i rozpad slavného orchestru, znovu se stal úspěšným. Nakonec za pokus o útěk zaplatil vším, co mu ještě na světě zbylo. (Pokračování z pondělí 25. července)

Kdo chtěl zažít v třicátých letech neopakovatelnou atmosféru swingových večírků, musel do Prahy. Melody Boys R. A. Dvorského se stali nejpopulárnějším orchestrem, jaký kdy vznikl. Hráli hudbu pro všechny věkové kategorie, od lidovek přes swing a jazz až po nejnovější světové taneční rytmy. Pořádali zájezdová představení, vystupovali v luxusních karlovarských hotelích. V roce 1937 vyrostl na Barrandovských terasách dřevěný noční podnik architekta Vladimíra Grégra, který dostal název Trilobit bar. V třicátých a čtyřicátých letech byl jedním z nejoblíbenějších míst pražské smetánky. Bohatí hosté tančili charleston, foxtrot, slow-fox a swing, často se bavili až do rozbřesku a zůstávali i na snídani. Trilobit neměl nikdy zavíračku a podobným místem se nemohlo chlubit žádné jiné evropské hlavní město. Hráli v něm Melody Boys a tato jejich vystoupení pravidelně vysílal Československý rozhlas a do roku 1940 odvysílal více než tisícovku jejich programů. Německá okupace ale odstartovala v slavném klubu velké existenční problémy. Po druhé světové válce byl Trilobit bar znárodněn, postupně chátral, až nakonec v říjnu 2001 vyhořel.

 

Každý musí někde něco mít:

z filmu Těžký život dobrodruha

Trampoty začaly nemocí

Ani během druhé světové války navzdory úředním nástrahám Dvorský nezahálel. Na jaře roku 1940 vytvořil z tehdejších špiček české taneční hudby velký swingový orchestr, který s ohromným úspěchem vystupoval v městech celého Protektorátu Čechy a Morava. A to se mu stalo osudným. V roce 1944 během koncertu pro nuceně nasazené dělníky v nevytopené tovární hale prochladl, a tím začaly jeho zdravotní problémy. Z vážného nachlazení se rozvinula tuberkulóza, takže krátce nato orchestr oficiálně rozpustil a z léčení se nakonec vrátil až v roce 1946 a zaměřil se na své nakladatelství, které rychle dostal na špičkovou úroveň. V roce 1947 se mu podařilo navázat spolupráci s americkým nakladatelem, který měl zájem zprostředkovávat skladby českých jazzových hudebníků americkému publiku. „Teď konečně zbohatneme,“ prohlásil prý po uzavření smlouvy s nakladatelstvím Mills Music. Brzy ho ale postihla další tvrdá rána, když 1. listopadu 1947 zemřel jeho jediný syn Miroslav. Dvorský počítal s tím, že mimořádně nadaný absolvent konzervatoře a mistrovské školy dirigentské, asistent profesora Václava Talicha a zakladatel Komorního orchestru jeho nakladatelství jednou převezme. Nakonec vše ale dopadlo jinak.

 

Proč mám tě rád?

Imperialistický jazz

V roce 1949 svoji úspěšnou firmu opravdu přestal řídit, nikoli ale dobrovolně. Byla znárodněna a stala se součástí nakladatelství Orbis. Dvorský pak v ní ještě krátce působil jako hudební redaktor, veškeré zahraniční kontakty ale musel přerušit. I když se politice vyhýbal obloukem, stal se pro novou dělnickou elitu trnem v oku, jedním z „bývalých lidí“, jak StB označovala hvězdy první republiky. Jeden z jeho kolegů se dokonce v kádrovém posudku rozčiloval nad jeho „provokativní elegancí“, a dokonce ho označil za „prodejce buržoazního opia“. Není divu, že navzdory zdravotním problémům začat uvažovat o odchodu z republiky, jeho oficiální žádost o vystěhování ale byla zamítnuta. Díky příteli Pavlu Johnovi, který pracoval jako radiotelegrafista Československých aerolinií, se seznámil s několika lidmi, kteří v létě 1950 naplánovali útěk na Západ letadlem, jež mělo být uneseno během zkušebního letu. Na louce poblíž Brandýsa nad Labem měli nastoupit další pasažéři včetně Dvorského, ti ale na určeném místě čekali marně. Piloti sice stroj unesli, báli se ale prozrazení, a tak odletěli rovnou a sami.

 

Gól, jen gól:

z filmu Muži v offsidu

Bylo ještě hůř…

V roce 1952 se Dvorskému rozpadlo manželství a vzápětí se na něj snesl i starý hřích, za který měl tvrdě zaplatit. Hlavním organizátorem jeho nezdařeného útěku v roce 1950 byl bývalý legionář a generál Vilém Stanovský, který přežil za války nacistické koncentráky a počátkem padesátých let byl úředníkem na ministerstvu dopravy. Jako někdejší důstojník se ale ocitl v hledáčku tajné bezpečnosti už před únorem 1948. V roce 1952 byl zásluhou provokatéra při dalším pokusu o emigraci zatčen a během vyšetřování vyšly najevo i plány z roku 1950. V září 1953 byl Dvorský zatčen a již o několik měsíců později se hájil před soudem tím, že chtěl na Západě pouze pracovat ve svém oboru. Soud ale konstatoval, že „neměl rozhodně kladného poměru k lidově demokratickému řádu republiky“, a poslal ho na pět let za mříže. Odvolací soud rozsudek potvrdil, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ale snížil trest na tři a půl roku. Část si odpykal na plzeňských Borech, pak se mu ale vrátila těžká plicní choroba, takže byl převezen do zařízení pro tuberkulózní vězně v Dolním Ročově a 10. května 1956 byl propuštěn v rámci amnestie, s podmínkou na čtyři roky.

 

Nikdy se nevrátí pohádka mládí:

Poslední triumf

Součástí trestu byla samozřejmě konfiskace veškerého majetku, takže se někdejší hvězda vracela po propuštění do života s holýma rukama. Nějaký čas strávil v ústraní, před mikrofon a ke klavíru při veřejném vystupování se vrátit nesměl. Až když se nakonec obrátil na Kancelář prezidenta republiky, byla mu povolena estrádní činnost a získal zaměstnání v OSA. Vrátil se k skládání písní a v roce 1959 sklidila velký úspěch jeho píseň Ráno a večer, která se umístila na třetím místě soutěže Hledáme písničku pro všední den. Začal zpívat v různých vzpomínkových pořadech, často s Hanou Vítovou, a opět pořádal koncerty. Podařilo se mu ještě pár opravdových hitů, například jeho Jipi jou zpíval Rudolf Cortés. V roce 1965 se podruhé oženil s vdovou po příteli Pavlu Johnovi Annou, která se v nejtěžším období stala jeho věrnou oporou. Největším úspěchem byla Pohádka o konvalinkách, kterou zpívali Yvetta Simonová a Milan Chladil. Stala se nejúspěšnější písničkou roku 1967, toho se ale R. A. Dvorský už nedožil. Těžké nemoci podlehl 2. srpna 1966 v Praze a odpočívá se svou Andulkou na královédvorském lesním hřbitově.

 

Pohádka o konvalinkách:

(zdroje: Wikipedie, FDB, ČSFD, Ondřej Suchý: Šemanovice, archiv města Dvůr Králové nad Labem, Encyklopedie Prahy 2, Supraphon, Classic Praha, Národní muzeum, Český rozhlas, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy: Abeceda českých reálií)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská