Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na práva ho nevzali, tak šel na pitevnu bez mrtvol. Rád baví lidi, ale jeho humor není pro každého. Horká židle Tomáše Matonohy

23.07.2022
Na práva ho nevzali, tak šel na pitevnu bez mrtvol. Rád baví lidi, ale jeho humor není pro každého. Horká židle Tomáše Matonohy

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: Tomáš Matonoha v show 7 pádů Honzy Dědka, které se tentokrát konaly na romantickém jihočeském zámku Hluboká

Pohádkových 7 pádů Honzy Dědka doputovalo na zámek Hluboká. Pořád se mluví o pohádkách, a tak i herec s image stárnoucího rockera vytáhl ze šuplíku vzpomínek dva prince a jednoho zlovolného rádce.

První pohádku Prsten a řetěz natočil už v roce 1996, tenkrát v ní byl mladým a krásným princem. V roce 2009 už hrál v O království z nudlí a štěstí bez konce nedobrého královského rádce. „Zajímavé ale je, že jsem i po čtyřicítce pořád asi měl v sobě tu princovskou energii, že mi dali prince i v pohádce Sněžný drak vroce 2013. Tatínka krále tam totiž hrál Saša Rašilov, který je mladší než já,“ zamýšlí se herec nad svou princovskou kariérou. Čtvrtou pohádku pak natočil na Slovensku, jmenovala se Láska na vlásku. Ani tam se ale nedočkal role krále, na kterou stále čeká.

 

Matonoha Prsten a řetězPrinc Dominik v pohádce Prsten a řetěz; foto se svolením Česká televize

Text je jen vodítko pro improvizaci

Honza Dědek se zeptal, jak se herec učí texty. Prý se o něm říká, že zvládne i dvacet stránek za čtvrt hodiny, což se nechce věřit. „To se říká? To je trochu jinak. Já se nerad učím celý text. Stává se totiž, že se něco naučím, a režisér pak přijde s tím, že chce tady a tam něco trochu jinak, vnese mi do toho zmatek a já musím zapomenout, co jsem se naučil,“ s trochou nadsázky líčí Tomáš Matonoha úskalí učení se textů pro filmové role. „Záleží teda na tom, s kým hraji. Někteří kolegové jsou totiž zvyklí reagovat na narážky, já to řeknu jinak, kolega mlčí... Pak se dovolává toho, že jsem mu nedal narážku. Tak v tom případě to nejde. Pokud ale hraji s někým, kdo to má jako já, kouknu na začátek a konec textu, zjistím, o čem to je, a zbytek jedu po svém. To byl právě případ pohádky, kde jsem hrál s Jiřím Lábusem (O království z nudlí). Asi jsme z toho udělali něco úplně jiného, protože v televizi pak přišli, že z toho byl velký průšvih,“ vypráví milovník improvizace, jak někdy umí zkomplikovat život produkci. „Možná proto už mě do další pohádky nezvou,“ zakončuje s trochou smutku, protože pohádky má evidentně rád.

 

Matonoha Lábus O kárlovství z nudlí a štěstí bez konceS Jiřím Lábusem v pohádce z roku 2009 O království z nudlí a štěstí bez konce; foto se svolením Česká televize - Patrik Stanko

Právníkem se nestal, místo toho dělal lapiducha

Na práva to Tomáš Matonoha zkoušel dvakrát, ani jednou ho nepřijali. V mezičase pracoval v nemocnici. „Dřív všechno trvalo dlouho, se vším bylo obrovské zpoždění. Na tom pracovišti už mi vznikl pracovní úvazek, ale ještě nebylo v provozu. Primář říkal, že se uvidí, ale když se to nebude dlouho otvírat, šoupnou mě jinam. Tak jsem byl tři měsíce na patologii, kde jsem nic nedělal. To je strašný, chodit do práce, navíc na patologii, a nic nedělat,“ vypráví o svém prvním zaměstnání s tím, že ho zachránila až sametová revoluce. kam byl přijat jako pitevní laborant, ale mrtvolu tam nikdy neviděl. „Díky tomu, že jsme tam nikdo nic nedělali, se tam založila buňka Občanského fóra a já jsem dělal spojku. A pak mě po třech měsících, kdy si všimli, že opravdu nedělám vůbec nic, šoupli na operační sál. Tam jsem jako sanitář vozil už živé pacienty,“ s hrůzou vzpomíná, že na sále zažil i strašidelné historky. Třeba když se porouchal stojan na světlo nad operačním stolem a on ho musel hodinu držet nad pacientem.

 

Matonoha Volencová Rodinná poutaJUDr. Richard Sýkora. Na práva ho nevzali, takže si právníka alespoň zahrál v úspěšném seriálu televize Prima Rodinná pouta. Na snímku se Zdeňkou Žádníkovou-Volencovou alias Ivankou Rubešovou; foto se svolením FTV Prima

Humor, kterému se málokdo směje

Kromě Divadla na Fidlovačce moderuje nyní Tomáš Matonoha také hodinový pořad na Frekvenci 1. Za svou královskou disciplínu ale považuje stand-up komedie v Komediografu. I když přiznává, že některé výstupy třeba s kolegou Josefem Poláškem diváci ne vždy pochopí. „My třeba hrajeme, že přijde pán, který říká, že umí imitovat známé osobnosti. Já mu třikrát řeknu, ať někoho předvede, a on je pořád stejný. Někdy si diváci myslí, že se opravdu trápí a já ho ztrapňuji,“ vypráví Tomáš Matonoha, že ne vždy se jeho publikum srdečně směje. Má na to svou metodu, fiktivního kamaráda v publiku. „Toho na začátku oslovím s tím, že jsem měl připravený jiný výstup, ale on mi řekl, že mám předvést něco jiného, co mi doporučuje jako zaručený úspěch. Když se diváci pak nesmějí, řeknu, že za to může on,“ dívá se do publika na nádvoří zámku Hluboká, kde ale diváci vděčně tleskají a smějou se.

„To je výhoda těch televizních sestřihů,“ notují si komik a moderátor. „Smích se natočí zvlášť, když se nikdo nesměje, tak se tam vloží ve střižně. To pak kolikrát lidé, co na takovém vystoupení byli, vidí v televizi úplně něco jiného.“ Aby to tak tentokrát nebylo, přidal Tomáš Matonoha na závěr ukázku svého imitátorského umění. Předvedl prezidenty Gottwalda, Havla a Zemana. Ti prý se napodobují snadno. Kdo by tedy měl být příštím prezidentem? „Třeba bude prezident někdo, o kom nevíme, že se hlásí. Ale kdyby měl řečovou vadu, pro nás amatérské imitátory by to bylo ideální. Pro mě by bylo ideální, kdyby dalším prezidentem byl Karel Schwarzenberg,“ přeje si Matonoha a loučí se s publikem šumlavou dikcí známého politika: „Jdu spát.“ 

 

Ela Nováková

Vložil: Ela Nováková