Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Nostalgická kavárnička Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Stěžoval si na všechny a na vše, až po jeho smrti dcera pracně zjišťovala, zda ji vůbec měl rád. Tajnosti slavných

18.07.2022
Stěžoval si na všechny a na vše, až po jeho smrti dcera pracně zjišťovala, zda ji vůbec měl rád. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Bontonfilm

Popisek: Miroslav Macháček v psychologickém dramatu režiséra Hynka Bočana Vinobraní

AUDIO / VIDEO Kolegové se ho báli a zároveň ho bezvýhradně milovali. S běžným životem si vůbec nevěděl rady, věčně nespokojený se světem i životem. Nikdy nepřestal hledat náhradu za matku, místo ní ale nacházel dcery.

„Jsem nadále absolutně neschopný orientovat se v běžných životních situacích,“ poznamenal si v roce 1975, během 119 dnů pobytu v bohnické psychiatrické léčebně. Coby herec a režisér byl extrémně vytížený, takže ho v lecčems znali mnohem lépe kolegové než jeho nejbližší. Jako většina výjimečných umělců měl Miroslav Macháček rozpolcenou duši, věčně nespokojený se světem a téměř se vším, co k němu patří. „Táta byl velmi složitý člověk a já si chtěla udělat jasno, proč se v určitých situacích choval právě tak, jak se choval,“ prozradila jeho dcera Kateřina Macháčková, když začala připravovat knihu o jeho životě. A proč se do téměř nekonečné práce vůbec pustila? Chtěla prý zjistit, jestli ji vůbec měl rád.

 

Poprask na laguně:

Národní divadlo 1961

Naděje v lepší zítřky

Známý herec a divadelní režisér, který patřil k největším osobnostem naší poválečné divadelní scény, se narodil 8. května 1922 v Nymburku do rodiny nadšených ochotníků. Hrát začal už v dětství a hned po válce byl přijat na pražskou konzervatoř, kde svůj talent rozvíjel pod vedením slavného Miloše Nedbala. Jeho vznětlivá a rozporuplná povaha mu pomáhala prostřednictvím rolí mimořádně přibližovat divákům složitost lidské psychiky, s níž po celý život více či méně úspěšně bojoval, léta trpěl těžkými depresemi a několikrát se ocitl až na samotném dně. Režírovat začal již v prvním angažmá v pardubickém divadle, kam nastoupil v roce 1948. V bouřlivých únorových dnech také vstoupil do komunistické strany, k čemuž ho prý vedla upřímná snaha o „lepší zítřky“. Už v padesátých letech se ale dostal do konfliktu s režimem a musel opustit angažmá v pražském Realistickém divadle i DAMU, na které učil. Tehdy se u něj poprvé projevily psychické problémy, dokonce se pokusil o sebevraždu. Na pronásledování totalitní mocí si pak stěžoval celý život.

 

Princ a chuďas:

Největší láska?

Nejdůležitější ženou jeho života byla podle Kateřinina názoru jeho maminka, které prý byl bezmezně oddán a snažil se vždycky splnit, co od něj očekávala nebo požadovala. „A pokud se mu to nepodařilo, měl výčitky a ze zbabělosti se dlouho vyhýbal setkání s ní,“ prozradila herečka v rozhovoru s publicistkou Blankou Kovaříkovou. Úplně první ženou v jeho náruči se ale stala jistá nymburská prostitutka a byla to prý zkušenost traumatická, která poznamenala celý jeho erotický život a vztah k ženám. Na konzervatoři se pak seznámil s Kateřininou matkou, budoucí úspěšnou klavíristkou a operní pěvkyní Věrou Štiborovou. Chodili spolu půldruhého roku a Miroslav prý tvrdil, že byl zcela nezkušený a Věra s ním otěhotněla “po letmém setkání s ním“.

 

Zápisky z blázince:

čte Jan Vlasák

První zrada

Jejich vztah vydržel do roku 1953, kdy poznal Ester Krumbachovou, významnou filmařku, múzu a šedou eminenci českých filmů šedesátých let. Právě v době, kdy na Věru zaútočila vážná nemoc. „Když se máma vrátila z ročního léčení v sanatoriu s TBC, táta si sbalil věci a odešel bydlet k Ester,“ vzpomínala Kateřina. „Byla to komplikovaná intelektuálka, která mého otce určitě inspirovala. Znala jsem ji prakticky odmalička a zřejmě mě měla ráda. Po letech jsem ji ale přehodnotila. Myslím, že mamince hodně ublížila, a to zrovna v době, která pro ni byla těžká. Byla nemocná, její otec se v té době oběsil a táta ji zradil s Ester... Přesto moje máma na Ester nikdy nezanevřela. V tomhle byla velkorysá, i když jinak zůstala nevyrovnaná a svým způsobem také nešťastná.“

 

Hamlet:

Národní divadlo 1982

Hledání ideálu

Manželé se rozvedli v roce 1955 a Macháček nepřestal dál hledat ideální ženu, která by dokázala nahradit jeho matku. Místo ní ale našel dceru, o dvacet let mladší herečku Činoherního klubu Janu Břežkovou. Zasvěcoval ji do života a jejich vztah trval sedmnáct let. „V té době si táta prožil i to své nejdusnější období, které vyústilo v roce 1975 jeho kritickým vystoupením na schůzi v Národním divadle a následnou hospitalizací na psychiatrii v Bohnicích,“ dodala Kateřina. Po návratu odstartovala další série jeho úspěšných režií v Národním divadle, jejímž vrcholem, a jedním z vrcholů poválečného českého divadla vůbec, se stali Naši furianti v roce 1979. A současně do jeho života vstoupila další inspirativní žena, režisérka Jaroslava Šiktancová. Právě tehdy si pořídil chalupu v západních Čechách, daleko od kolegů a známých, aby měl klid.

 

Dobří holubi se vracejí:

Osudové gesto

A pak přišla o čtyřicet let mladší Vilma Cibulková. Prostě mu během zkoušky v Národním divadle položila k zděšení všech přítomných ruku na pleš, aby zdůraznila rozervanost jeho postavy. A on místo aby zařval, rozplynul se blahem. „Bojím se, že odpovědět na otázku, proč jsme k sobě s Máchou tolik tíhli, dost dobře neumím. Bylo to osudové setkání a vymyká se jakémukoliv popisu,“ konstatovala Vilma v dokumentu České televize Třináctá komnata. Jejich vztah se stal pro divadelní kuloáry tučným soustem, jenže Macháček už v té době trpěl těžkou nemocí, které záhy podlehl. Ještě předtím ho ale Vilma stačila opustit. „Zdrhla jsem ve chvíli, kdy mě nejvíc potřeboval,“ přiznala. Nakonec se vrátil k Ester, která mu poskytla azyl. „Otec měl se ženami často nestandardní vztahy. Přejímal jejich životní styl, žil na jejich intelektuální výši či níži a s většinou si vykali. Ženy mu říkaly Pane nebo Mácho, vzájemně si psali vzkazy, citáty a moudra na papírky, a táta si je všechny schovával,“ prozradila Kateřina.

 

Skalpel, prosím:

Zapomenutý koláč

S vlastní dcerou si ale prý nikdy nevěděl moc rady a kladl na ni požadavky jako na dospělou. „Teprve posléze jsem zjistila, že mu na mně záleželo. Schovával si moje fotky, sledoval, co dělám. Bál se ale nařčení z protekce, a tak mě jako režisér nikdy do ničeho neobsadil.“ Před kamerou se nakonec přece jen dvakrát sešli, v roce 1982 v dramatu Hynka Bočana Vinobraní a o sedm let později v rodinné komedii Marie Poledňákové Dva lidi v ZOO. Téměř deset let Miroslav Macháček bojoval s rakovinou močového měchýře, přesto dál naplno pracoval. Zemřel 17. února 1991, Kateřina ale u toho nebyla, protože mu krátce předtím zapomněla upéct jeho oblíbený tvarohový koláč, takže se urazil a nemluvil s ní. „Vlastně kvůli téhle malichernosti jsem se s ním už nerozloučila,“ dodala.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Česká televize, Blanka Kovaříková: Kateřina Macháčková – Neviditelné pouto, FDB, Činoherní klub, Miroslav Macháček: Zápisky z blázince, Český film)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská