Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Jaroslav Hrabě: Za českou mzdu a německé ceny držet hubu a krok. Vaše dopisy

14.07.2022
Jaroslav Hrabě: Za českou mzdu a německé ceny držet hubu a krok. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Cenzura

Politická věrchuška ve Strakově akademii cvičí myšlenkovou gymnastiku při tom, aby dělný lid přesvědčila, že cenzura a vyzývání k udavačství je běžnou součástí demokratické a svobodné společnosti. Jak řekl Benedikt Vangeli, šéf Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) při ministerstvu vnitra, při obhajobě zavádění cenzurních praktik: „My ale jako stát chráníme demokracii.“ A některým se to nelíbí. Mezi ně patří i Jaroslav Hrabě, který si vykasal rukávy a pustil se do psaní.

„Tak se nám zase vrací ten krásný duch udavačů StB,“ napsal Jaroslav Hrabě a pokračoval: „Opět udáváme lidi, ale tentokrát policii, která chrání demokracii, svobodu slova a lidská práva. Už si disidenty nevytváří totalitní komoušská policie, ale ta demokratická. Opět používáme tu starou taktiku selectivního uplatnění práva. Válka je svinstvo a podle charty OSN dokonce nepřípustná. A nerozlišuje se jestli je ruská nebo americká. A tak musíme právo uplatnit selectivně. Z podporovatelů amerických válek uděláme ministry a z podporovatelů ruských válek disidenty. Někdo dokonce chtěl, aby se podporovatelé ruské války vystěhovali do Ruska. Možná by podporovatelé amerických válek mohli zase emigrovat do Afghánistánu, Iráku, Libye či Sýrie. Tam by viděli výsledky amerického šíření lidských práv a demokracie. Pak by třeba poznali, že se to v praxi vůbec neliší.

Takže svatá pětikoalice nám dává, prostřednictvím svého ideologického oddělení, na výběr jen ten jeden jediný správný názor. Tím lidi ochrání od dezinformací, energetických šmejdů a eshopových podvodníků. Jediný správný názor pro všechny zbaví lidi břemene rozhodování a hlavně přemýšlení. A to přece nepotřebujeme. Lepší bude když lidi budou makat za českou mzdu a německé ceny, držet hubu a držet krok. Ještě že nás vláda nenechá padnout a má na všechno scénáře. A tak s cenzurou pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Nebo tomu bude naopak?“ zakončil otázkou Jaroslav Hrabě.

Nerozumím tomu, proč jsme došli do současného stavu lehké totality. V USA se političtí odpůrci mažou, blokují, odstřelují ekonomicky i společensky. Jsi nepohodlný, tak nežer. Logika. Dochází i k zavírání a pronásledování, viz novinář Julian Assange nebo whistleblower Edward Snowden. Assange právě čeká na převoz z Velké Británie do USA, kde ho čeká monstrproces, na jehož konci může chytit až 170 let žaláře. Edward Snowden před americkou hydrou stihl utéct do Ruska, kde získal politický azyl. V USA by ho čekalo něco podobného, co teď potká Assange.

Jenže Rusko si s takovou spravedlností nezadá. Viz tamní vězeň svědomí Alexej Navalnyj, kterému tento rok ruská spravedlnost prodloužila pobyt v žaláři o devět let. Přičemž jeho prohřešek je prakticky jediný. Vznášel námitky vůči nejvyšším politikům a byl neodbytný. A abychom měli spravedlivě dva nespravedlivě pronásledované na Západě i v Rusku, zmíním dalšího vězně svědomí Ildara Dadina, který v Rusku také sedí za kritiku tamní politické vrchnost a za protesty proti ní. Protestovat se nesmí.

Není to v pořádku ani na jedné straně. Nemluvě pak o třetí mocnosti, Číně, která si na nějaká práva člověka nehraje vůbec a právě teď provozuje převýchovné tábory pro tamní muslimskou komunitu Ujgurů. V našem civilizačním okruhu už přinejmenším osmdesát let… třicet let, nemají převýchovné tábory své místo. V Číně si o takové praxi myslí něco úplně jiného. No jo, muslimové, ti si zaslouží převychovat. Kulové. Podobně hledí arabský svět na křesťany. V mnoha tamních státech přechází také na převýchovu. Nejlépe pak střelbou do živých.

Evropa je, i přes mouchy, vlastně jediným místem na planetě, kde jde ještě jakž takž mluvit o jakési svobodě. Jenže jsou tu tendence od svobody utéct a trochu si také zalaškovat s totalitním systémem. Některým nedovolíme mluvit, některým mluvit doporučíme (těm, co mají rádi udávání orgánovi). A tak si tady pod rouškou ochrany demokracie a svobody zavádíme zatím takový milý Rakušanův soft totalitní systém, který je zaváděn pod různými značkami a ministry vnitra po celém kontinentu. Zatím to není praxe Lavrentije Pavloviče Beriji, ani praxe Heinricha Himmlera, ale podoby takové té pitomé atmosféry normalizace 70. a 80. let se blížíme. Proč právě tohle chce vládní pětikoalice, potažmo ministerští po celém unii? Copak to v té svobodné společnosti není fajn?

Vložil: Štěpán Cháb