Stejně krásná, fascinující i úspěšná. Mexické Marilyn z Čech šla celý život smrt v patách. Tajnosti slavných
11.07.2022
Foto: Se svolením Columbia Pictures
Popisek: Miroslava Stern jako Linda de Calderon na promo fotografii k úspěšnému dramatu Udatní býci
VIDEO Rodná zem ji vlastně nezná, v temperamentním Mexiku na ni ale dodnes vzpomínají. Díky ní dokonce dostávají holčičky jméno Miroslava. Úchvatné a temperamentní krásce zničily psychiku nacisté, takže jakmile pak přišla krize, byla jen krůček od tragického rozhodnutí.
Nenávist a pronásledování ji připravily o šťastný domov v době, kdy bývá dětská duše nejzranitelnější. Legendární Miros Mango či Miroslava Stern patří do zlaté éry mexické kinematografie (Época de Oro) a bývá velmi často přirovnávána k Marilyn Monroe. Mexičané na ni vzpomínají s láskou a většina z nich nemá ani ponětí, že se ve skutečnosti jmenovala Miroslava Sternová a křtěná byla Vltavou.
Ukázky z nejúspěšnějších filmů:
Těhotná nevěsta
Krásu i intelekt prý zdědila po matce, dceři Bohdana Bečky, ministra financí v první československé vládě Antonína Švehly. Jeho zbožňovaná Miroslava ale otěhotněla s jakýmsi Vladimírem Štanclem z Brna, který ji po zjištění, že by se měl stát otcem, okamžitě opustil. Po pár týdnech se seznámila s kardiologem židovského původu Oskarem Leo Sternem, zda náhodou nebo tatínkovým přičiněním, zůstává navždy tajemstvím. Vzápětí se za něj provdala, takže dceru Miroslavu porodila 26. února 1925 už jako vdaná paní. V roce 1931 přibyl do rodiny ještě syn Ivo a Stern nastoupil jako hlavní lékař v lázních Teplice nad Bečvou. Miroslava byla odmalička nabitá energií, ráda recitovala a zpívala na školních akcích a šlo jí to prý velmi dobře. Rodiče patřili v kraji k váženým osobnostem společenského a kulturního života a Miroslava s Ivem si naplno užívali šťastné dětství.
Uznávaný šéflékař
V létě bydleli přímo v služebním bytě v lázeňském domě Moravan, který dodnes poskytuje veškeré pohodlí 119 hostům, mimo lázeňskou sezónu žili v malé vilce u kapličky v obci Zbrašov a Miroslava začala po obecné škole studovat na gymnáziu v Hranicích. Na nedostatek financí si Stern jako vrchní lékař rozhodně stěžovat nemohl, takže se v roce 1938 rozhodl konečně investovat do bydlení. Přímo v Teplicích nad Bečvou si nechal postavit luxusní rodinnou vilu, kterou pro něj projektoval pražský architekt Karel Caivas. Jeho projekt dokázal proměnit v realitu během pouhých sedmi měsíců hranický stavitel Alois Jambor, který pak doktoru Sternovi vystavil účet na tehdy přímo astronomickou částku 404 280 korun. Nastěhovat se sice ještě rodina stihla, šťastný život měl ale velmi brzy definitivně skončit.
Bodas trágicas:
Útěk přes půl světa
Protižidovské nálady, které v té době už začaly prosakovat i na naše území, nabraly po březnové okupaci roku 1939 na obrátkách. Už 1. dubna byl Oskar Stern odvolán z funkce, nesměl dál vykonávat lékařskou praxi. Ústrky začaly poprvé v životě doléhat i na Miroslavu, v školním roce 1939-40 dokonce dostala stejně jako několik dalších spolužáků dvojku z mravů. Důvodem byly stupňující se konflikty, způsobené narůstající nenávistí k židovskému obyvatelstvu. Poté co byla celá rodina zbavena všech práv a byl jí zabaven veškerý majetek, Stern naštěstí rychle pochopil, že je opravdu zle, a začal vyjednávat s nacisty o emigraci. V létě 1940 mu bylo jako jednomu z posledních umožněno s rodinou vycestovat do Mexika, které poskytovalo azyl židovským uprchlíkům. Museli to vzít oklikou, 26. srpna vyrazili vlakem přes Prahu, Berlín, Moskvu, Vladivostok a Japonsko a koncem října konečně přistáli u mexických břehů.
Manželka jako zástěrka
Vzdělaný a zkušený lékař se rychle prosadil, věnoval se interně a kardiologii., jeho žena učila mexické děti tančit. Patnáctiletá Miroslava se ale rázem ocitla v úplně jiném světě a s tak radikální změnou se jen velmi obtížně vyrovnávala. Právě v tomto období lze zřejmě nalézt příčiny její pozdější vážné psychické lability a těžkých depresí. Měla zájem o architekturu, takže ji otec poslal v sedmnácti letech studovat do New Yorku, kde se údajně poprvé zamilovala do amerického vojáka, který ale krátce po seznámení padl. A tehdy se poprvé pokusila o sebevraždu. Studium nakonec nedokončila a vrátila se do Mexika, poté co se dozvěděla, že její matka umírá na rakovinu. V roce 1944 se s otcovou podporou zúčastnila v Mexico City soutěže krásy Blanco & Negro, kterou vyhrála a získala stipendium k studiu herectví v Kalifornii. Po návratu domů jí otec zaplatil studium herectví na prestižní japonské akademii Seki Sano, kde se seznámila se synem ze zámožné mexické rodiny Jesúsem Jaime Gómezem Obregónem. V roce 1946 se za něj provdala, manželství ale nemělo dlouhého trvání. Brzy totiž vyšlo najevo, že je homosexuál, a jeho katolická rodina nejspíš doufala, že se svatbou ,přeorientuje‘.
Udatní býci (The Brave Bulls):
Do dramatu z prostředí býčích zápasů si ji v roce 1951 vybral americký režisér Robert Rossen pro ztvárnění hlavní ženské postavy ze čtyřiceti kandidátek díky tomu, že se objevila na titulní stránce časopisu Life
Exotická krása
Šok a trauma z nepodařeného manželství způsobily, že pak měla nějaký čas z partnerských vztahů strach. Zaměřila se na hereckou kariéru a už v roce 1946 dostala hned hlavní roli v mexickém dramatu Bodas trágicas. A už o rok později přišla kromě dalších čtyř mexických projektů i první nabídka přímo z Hollywoodu, role v dobrodružném snímku Adventures of Casanova. Pro Mexičany byla exotická, okouzlovala je svým vzhledem a rychle se stala jednou z nejzbožňovanějších hvězd. Dokonce byla nominována na cenu Ariel, obdobu amerického Oscara. V té době začal Stern uvažovat o návratu do vlasti, po manželčině smrti a komunistickém převratu ale změnil názor. V roce 1948 dokonce na protest proti politické situaci v Československu odstoupil z vedení Společnosti mexicko-československého přátelství a až do smrti pokračoval v lékařské praxi v Národním kardiologickém ústavu v Mexico City.
Boj s depresemi
Miroslavina hvězda velmi rychle stoupala a v roce 1950 se sblížila během natáčení dramatu Udatní býci s režisérem Robertem Rossenem. Jenže ten byl vzápětí vyšetřován stejně jako Arthur Miller kvůli podezření ze sympatií ke komunismu, takže podezřelá byla i jeho přítelkyně Miroslava jen proto, že pocházela z Československa. Během osmi let natočila tři desítky filmů, mimo jiné i úspěšnou komedii Škola vandráků či slavnou krimikomedii Luise Bunuela Zločinný život Archibalda de la Cruz, známou jako Pokus o zločin. Tenkrát už ale podle svědectví přítele, herce Ernesta Alonsa, trpěla těžkými depresemi a polykala spoustu prášků. Další velká láska se pak pro ni stala ranou osudu, kterou už nedokázala překonat. Pro nejslavnějšího španělského toreadora všech dob Luise Miguela Dominguína se totiž stala jen milostnou epizodou, přestože ho dokonce navštívila na festivalu v Benátkách.
Adventures of Casanova:
Poslední zrada
Do Španělska ji totiž nechtěli pustit, protože byla jako Češka už zase podezřelá. Bývalý milenec legendární hollywoodské hvězdy Avy Gardnerové ji dokonce požádal o ruku, krátce nato se ale dozvěděla z novin, že se v Americe oženil s italskou herečkou Luciou Bosé. Jen pár dnů po konci natáčení s Bunuelem, 9. března 1955, Miroslava spáchala sebevraždu. „Tati, promiň mi, už nemůžu dál. Nejsem tak statečná, děkuji ti za všechno a odpusť mi, že nemám vůli dál žít. Miluju tě, Bambulka,“ napsala v dopisu na rozloučenou. Důvod tragického rozhodnutí sice neprozradila, údajně ale držela v ruce toreadorovu fotografii. Přestože na ni Češi dávno zapomněli, Mexiko ji zbožňuje dodnes. V roce 1992 o ní byla natočen celovečerní film Miroslava, Guadalupe Loaeza o ní naspala stejnojmennou novelu. A spousta mexických holčiček dostává jméno Miroslava, aniž jejich rodiče vědí, odkud pochází.
(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Muzeum Hranice, Václav Bednář: Osudy hranických Židů po 2. světové válce, IMDB)
Vložil: Adina Janovská