Čtyři zlaté, dvě stříbrné a svatba snů. Vzápětí ale bohyni Věru čekalo hned dvojí peklo na zemi. Tajnosti slavných
06.07.2022
Foto: Se svolením Cinemart
Popisek: Věra Čáslavská v dokumentu Olgy Sommerové Věra 68
VIDEO Pohádková svatba, která se uskutečnila 26. října 1968 v metropolitní katedrále v Ciudad de México, vyvolala šílenství tisíců nadšených Mexičanů. Miliony diváků sledovaly obřad v přímém přenosu, při odchodu novomanželů z katedrály dav šílel. Vdávala se přece jejich bohyně Vera! (Pokračování z pondělí 4. července)
Bezkonkurenční hvězda sportovní gymnastiky, oděná do pohádkové bílé róby, protkané zlatem, a atlet s tváří hollywoodského herce se stali párem snů mexické olympiády. Úspěšné československé sportovce Věru Čáslavskou a Josefa Odložila oddal na radnici tehdejší velvyslanec Karel Hanuš.
Mexico City 1968:
Svatbu sledoval celý svět
Následoval obřad v barokní katedrále Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie. Jenže katedrálu na náměstí El Zócalo zaplnil dav do posledního místečka, takže snoubenci neměli šanci dostat se dovnitř a museli jít zadním vchodem. „Olympionici svalovci kolem nás utvořili kruh, abychom aspoň mohli vyslechnout zkrácený obřadní akt,“ vzpomínala Věra v jednom rozhovoru. „Na zádech jsme měli spoustu lidí. Drželi jsme dav, aby se vůbec Věra s Pepou dostali k oltáři,“ připomněl mimořádný den gymnasta Bohumil Mudřík, kterému tenkrát unikla olympijská medaile jen o vlásek. Po obřadu museli novomanželé hodinu počkat v kryptě pod sakristií, než se davy trochu zklidní. Na hostinu v olympijské vesnici se nakonec přece jen dostali všichni ve zdraví.
Svatba roku:
Peklo za zavřenými dveřmi
Po olympiádě byla Věra vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a druhou nejznámější ženou světa po Jacqueline Kennedy-Onassis. A také podepsala manifest 2000 slov, čímž se novým mocipánům definitivně znelíbila a dělali všechno, jen aby národ na Čáslavskou zapomněl. V roce 1969 porodila dceru Radku, začala studovat na FTVS, dalších pět let ale nepracovala, protože se ji nikdo neodvážil zaměstnat. Lépe na tom nebyl ani Josef, který musel odejít z armády, a pracoval pak jako trenér. Po promoci v roce 1974 Věra porodila syna Martina, oba manželé konečně dostali práci a v roce 1979 i povolení k odjezdu do Mexika, kde oba působili do roku 1981 jako trenéři. „Vyměnili mě za uhlí. Sověti požádali Mexičany, aby za ně Kubě dodávali uhlí. Mexičané si za to řekli o moje služby, nabídku jsem ráda přijala,“ prozradila Věra po letech. Mexiko na svou někdejší modlu nezapomnělo a Odložil popularitu své ženy neunesl. Doma s ním prožívala peklo, byl agresivní, vyhrožoval, žárlil a současně jí byl neustále nevěrný. Kvůli dětem se Věra rozvádět nechtěla, nakonec ji ale k tomuto rozhodnutí samy v roce 1987 přiměly.
Pocta legendě českého sportu:
Návrat na výsluní
Odložil se brzy po rozvodu znovu oženil a s manželkou Evou měl dvě děti, přesto mu ale Věra dál ležela v hlavě, a když se opil, pronásledoval ji a vyhrožoval. V listopadu 1989 se Věra konečně vrátila do veřejného života. Dostala nabídku stát se pražskou primátorkou, Japonsko o ni stálo jako o velvyslankyni. Nakonec se stala v lednu 1990 poradkyní prezidenta Havla pro sociální otázky a sport a od roku 1991 působila jako jeho asistentka. Až do roku 1996 byla předsedkyní Československého, a poté Českého olympijského výboru, a pak členkou Mezinárodního olympijského výboru. Její exmanžel byl po roce 1989 rehabilitován, vrátil se do armády a v letech 1992 až 1993 byl velitelem Mírových sborů OSN v Iráku. Po návratu se ale dozvěděl, že syn Martin ,vyhořel‘ u maturity. Chtěl mu nabídnout pomoc, jejich jediné setkání se ale proměnilo v tragédii. Po jedné ráně, kterou dostal od naštvaného devatenáctiletého kluka, který se ale věnoval sedm let bojovým sportům, se už neprobral a po pětatřiceti dnech v hlubokém bezvědomí zemřel 10. září 1993.
Věra 68:
Roky ve stínu
Za ublížení s následkem smrti byl Martin odsouzen na čtyři roky, přesto se dostal na svobodu už v roce 1997 díky Havlově amnestii, o kterou ale jeho matka nežádala. Jeho pobyt za mřížemi a mediální kampaň, která se po jeho propuštění rozjela na plné obrátky, ale Věra nakonec psychicky nezvládla. S těžkými depresemi skončila v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích, a poté v domově s pečovatelkou službou, protože se u ní začala projevovat závislost na lécích na spaní. V roce 2012 o ní režisérka Olga Sommerová natočila dokument Věra 68 a někdejší sportovní hvězda v sobě konečně našla dostatek sil k návratu do života.
Odhalení pamětní desky na rodném domě:
Boj, v němž vůle nestačila
Na jaře roku 2015 ji ale začaly trápit silné bolesti břicha a lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky břišní. V polovině května podstoupila v pražském IKEM náročnou operaci, poté chemoterapii, jenže se ukázalo, že stačit nebude. V úterý 30. srpna 2016 sportovní legenda Věra Čáslavská boj se zákeřnou nemocí prohrála. „Pro mě to byla nejlepší sportovkyně století,“ prohlásil o ní v rozhovoru pro idnes.cz historik českého sportu František Kolář. „Jasně, tři medaile Emila Zátopka na hrách v Helsinkách jsou fascinující, ale Věra byla podle mě ještě výš. Hlavně díky té své bojovnosti, ctižádostivosti, schopnosti se zakousnout. Měla v sobě až takovou zavilost, díky které, když se rozhodla, že něco dokáže, tak to taky dokázala.“
(zdroje: Wikipedie, Český rozhlas, Český olympijský výbor, Pavel Kosatík: Život na Olympu, Gabriel Zelenay, Karel Malina: Reportáž o 4 medailích Věry Čáslavské)
Vložil: Adina Janovská