Prodat Budvar? Jen vějička před kompletním rozprodejem země. Komentář Štěpána Chába
komentář
05.07.2022
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stavba v plném proudu, ale bůh ví v čím řízení
Markéta Pekarová Adamová rozvířila debatu nad tím, zda prodat Budvar. Debata byla vášnivá a většinou odmítavá. Budvar je náš. Tečka. Jenže Pekarová nesedí v Sněmovně sama a má své nohsledy. Tím se stal v rozprodeji státního majetku ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten chce rozhýbat trh s výstavbou nových domů a bytů tím, že začne rozprodávat státní pozemky.
„Nabídneme k prodeji moře pozemků, které dnes vlastní stát,“ řekl v Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla ministr Stanjura. „Máme už jako Ministerstvo financí skoro hotovou inventuru. Jsou tam velké možnosti, aby se tyto pozemky využily pro stavby nových domů a bytů. I v atraktivních oblastech, kde rostly ceny nemovitostí nejrychleji, jako je Praha a Brno. Jednáme s finančním sektorem o různých formách, jak by se to dalo využít,“ dodal ministr Stanjura.
Teď je tu otázka – komu se pozemky budou prodávat? Kdo na ně teď má? Kdo se teď odváží zažádat si o hypotéku? Nebo prodej proběhne bez účasti občanů, jen stát – developer, nejlépe developer se zahraničním vlastníkem? Hlavně že se do státní kasy nasype trochu peněz navíc na obnovu Ukrajiny? A není to podobné jako v 90. letech při divoké privatizaci, kdy nám za humna zahučel prakticky celý průmysl, který posléze pošel pro nezájem, protože zahraniční vlastníci toužili spíš po tom, aby vyřadili levnou východní konkurenci, než po tom, aby u nás rozvíjeli jak náš průmysl, tak i vlastní byznys? A nejsme právě teď ve fázi, kdy už můžeme prodat jen holé parcely, protože všechno ostatní už zahraničního majitele má? Skutečně se schyluje právě k něčemu takovému?
Budou u prodeje pozemků nějaké záruky, že se takové pozemky nedostanou do rukou zahraničních developerských korporací, které si pak budou hrát s cenami bydlení už dokonale podle vlastního uvážení? Proč? No protože budou mít monopol. Pro developera je nesmírně výhodné, když je trh s bydlením přetopený, když jsou lidé nuceni za bydlení dávat absurdní sumy, které jsou mnohonásobně přepálené. A lidé takové sumy platí, protože bydlet musí.
Dosáhnou na pozemky ti, kteří bydlení skutečně potřebují? Mladé rodiny, mladé páry, které děti plánují a chtějí mít jistotu, že s nimi neskončí na ulici? Vezme si teď někdo z nich hypotéku, když Česká národní banka zvedla úrokové sazby, což z hypotéky udělalo toxický dluh, který hrozí dlužníka zruinovat? To v souvislosti se stále rostoucí inflací je smrtelný koktejl, do kterého se vydá jen člověk naprosto zoufalý, nebo zoufale blbý.
Neříkám nutně, že krok Stanjurova ministerstva je apriori špatně, jen se bojím, abychom se za pár let neprobrali v systému developerské tyranie, která bude v České republice ovládat naprosto celý trh nejen s bydlením, ale i s pozemky, a česká vláda, jakákoliv, která přijde po této výprodejové, bude na holičkách. Protože nebude mít žádnou možnost cokoliv ovlivňovat. Jen trapně prohrávat ve střetu s právníky a realitou.
Je nesmysl, aby stát seděl na pozemcích, které se dají využít pro stavbu domů. Ale v tom případě bych byl velmi pro to, aby se udělal systém ve stylu státní hypotéky pro mladé. Prodat pozemek, ale jen obyvatelům České republiky do určitého věku, s úlevami za narozené dítě, s podporou u výstavby, se sociálním nebo daňovým zvýhodněním u těch, kteří pozemek využijí pro stavbu vlastního bydlení. Zároveň omezit prodej velkého množství pozemků jednomu člověku. Aby se tím skutečně podpořily rodiny, nikoliv developeři s majitelem za hranicemi, kteří pak budou křivit náš trh s bydlením. A když by se prodával pozemek vhodný pro bytový dům, prodat jej developerovi s takovými podmínkami, aby si z obchodu neudělal eldorádo a aby byl nucen výdělky v maximální možné míře investovat zpět v České republice. Aby odtud zase neutíkaly peníze za hranice.
A otázku také je – nebylo by o věci, kdyby stát také přiložil ruku k dílu a vystavěl byty a domy sám? Měl by pak k dispozici tlak, kterým by snižoval teplotu u přetopeného trhu s realitami.
Vložil: Štěpán Cháb