Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Luděk Ševčík: Složme se politikům na mapy světa, aby viděli naši skutečnou velikost. Vaše dopisy

06.07.2022
Luděk Ševčík: Složme se politikům na mapy světa, aby viděli naši skutečnou velikost. Vaše dopisy

Foto: Pixabay

Popisek: Evropa pohledem kartografie

Je Západ stále tou mocností, před kterou se zbytek světa klepe a bojí se neposlechnout jeho přání? Nebo jsme se dostali do fáze, kdy už si z nás dělají srandu, a hledí na nás sice s ekonomickými zájmy, ale bez hlubšího zaujetí? Jsme politicky vyřízení? Je naše diplomacie už jen štěkáním mopslíka u nohou těch, kteří přebírají moc do svých rukou? Takové otázky si klade Luděk Ševčík.

„V rámci krátkodobého záchvatu uklízení jsem třídil školní pomůcky dětí, které už školu vychodily. Do rukou se mi také dostal složený arch papíru. Zvědavě jsem jej rozložil a ona to byla mapa světa. Naší celé zeměkoule. Tak jsem se do ní zadíval,“ začal Luděk Ševčík a pokračoval. „Přestože rozměry mapy byly velké, měl jsem problém Českou republiku najít. Ne tedy, že bych nevěděl, kde se nachází. Ale z hlediska zeměkoule je malá. Přímo nicotná. Ani EU není o mnoho větší. Jsme prostě z pohledu naší planety takové vcelku nic. Člověka při tomto vědomí napadne, kde se v nás bere ta pýcha? Ten pocit výjimečnosti? Nadřazenosti, která má nutkání zbytek světa mistrovat, stavět jej do latě? Z čeho, proboha, vychází?

Čím jsme – naše země či EU, ke které se hlásíme – delegováni k rozhodováni, jak se má zbytek světa (samozřejmě s výjimkou USA a jejich momentálních spojenců) chovat? Co může a co nesmí? Kdo, nebo co nám k tomu dává právo, nárok?

Rozloha, velikost území to tedy rozhodně není. Počet obyvatel je 10,7(ČR)/447,5(EU) milionu, tedy 0,13(ČR)/5,7(EU) procenta světové populace. Průmysl je sice celkem rozvinutý, ale drtivě závislý na dovozu energií a materiálu. Nadřazenost, výjimečné postavení, které by vycházelo z toho, že se bez nás (ČR, EU) někdo jiný či zbytek světa neobejde, již neexistuje. Vše, co jsme schopni vyrobit, již nyní dokáží i jiní. A mnohdy levněji a lépe. Přičemž naše závislost na zbytku světa roste.

Vojensky z nás (ČR, EU) také asi hrůza nejde. Systém vzdělávání produkuje sice populaci, která se možná vyzná v desítkách různých pohlaví a dokáže je tolerovat. Ale rozhodně jí utíká převratný technický rozvoj. V oblasti lidských práv jsme se dostali do stavu, kdy lumpové a lenoši mají mnohem více práv, než slušný a pracovitý člověk. Co jsme tedy skutečně na světové scéně? Jak na nás nahlížejí ti druzí? Jak v jejich očích asi tak vypadáme? Copak můžeme hrát vabank poker, když každý ví, jak mizerné karty máme? Vždyť jsme v džungli dnešního světa jen taková malá myška, která je proslulá pouze tím, jak řve. Na ty velké. Kdo ji ale může brát vůbec vážně?

Navrhuji, abychom se našim a EU politikům na podobné mapy světa složili. Abychom jim je doplnili o statistická data o naší zeměkouli. Možná mapy světa mají. Pokud ano, tak ty před první světovou, ne-li starší. Kde jsou ještě zakresleny kolonie, které už dávno evropským státům nepatří. A dávno už nejsou pod jejich vlivem. A donuťme je, aby se do těch map podívali. Aby si přečetli ta statistická data. Aby se začali chovat realisticky. Úměrně našemu postavení. Velikosti a vlivu. Tak by dostala přednost moudrá diplomacie před namyšlenými hlupáky. Skuteční ekonomové před ideologickými papoušky. Prostě by nastoupil realismus. Bude to pro nás mnohem, mnohem lepší!

Byl by to jen malý krůček. Ale i ten by byl dobrý. Vždyť hlavní média včetně těch veřejnoprávních nás silou udržují v nevědomosti. Ve vědomí něčeho, co už dávno neplatí. Platíme si ty, kteří kolem nás staví informační čínskou zeď. Tzv. hlídací psi demokracie se stali strážními psy totalitního myšlení. Jednoho názoru, jednoho pohledu. Jsou tím hloupí. Ztratí důvěru. Možná ne u těch jednodušších. Ale s těmi to nevyhrají.

P. S. Až se budou příští rok vyhlašovat Nobelovy ceny, navrhoval bych za ekonomii naši vládu, Parlament a Senát. Jejich ekonomický recept, jak zničit Rusko tím, že přivedeme naši zemi ke krachu, je rozhodně unikátní! I když je to spíše na cenu Darwinovu, zkonstatoval na závěr Luděk Ševčík.

Země BRICS zastupují tři miliardy populace Země. Nejmocnější ekonomické uskupení Západu G7 má pod sebou necelých 800 milionů obyvatel. Kvantita není kvalita, řekneme si. Jich je hodně, my jsme na vysoké technologické úrovni. Čínský ekonomický zázrak se u toho pokusíme ignorovat. Za dvacet let se rozvojová Čína stala nejvyspělejší zemí světa. V technologiích nás začínají předhánět, stejně tak v bohatství. My jsme vlastní průmysl přesunuli do levnějších zemí. Na všem je vysačka Made in China. V elektromobilitě, kouzelné formulce k záchraně světa, který zachraňovat tolik nepotřebuje, je Čína daleko před námi. Čína se za těch dvacet let naučila všechno, my jsme toho hodně zapomněli. Podívejme se na naše pohraničí. Fabriky zmizely, know-how vzaly s sebou. Samozřejmě, v Číně je větší totalita než u nás. Zatím, dovolím si podotknout.

A ano, Západ už svět netáhne. Místo kultury dodáváme kulturní revoluci LGBT, genderu, zmítáme se v zmatku ze sebe samých, vytrháváme si kořeny a měníme realitu za ideologické poučky (viz příklad vědce, který dokázal se sondou přistát na letící kometě, ale ukřičely ho feministky, protože měl na tiskovce košili s prsatou ženštinou, což ponižovalo ženy, jak pravily feministky. Naše pozornost se tak upřela na jeho lynčování, namísto na čirý údiv nad tím, že ten člověk dokázal vypočítat dráhu sondy, která přistane na kometě). Hodnoty se nám přesunuly a svět už neví, proč by nás měl následovat. Pořád máme peníze, ale jak dlouho nám to vydrží?

Vypadá to, že Západ politicky i kulturně dosluhuje. K naší nesmírné škodě, protože pod jeho patronací šel vývoj dopředu neskutečnou rychlostí a s úžasnými výsledky, kultura byla po staletí naprosto určující. Snad přijde renesance a my se zase politicky, kulturně, technologicky i ekonomicky postavíme na nohy a rukou společnou a nerozdílnou se zbytkem světa začneme posouvat svět zase kupředu. Základní západní hodnoty jsou totiž krásné, když v jejich středu stojí na piedestalu slovo svoboda. Nahradit je čínským chápáním hodnoty existence člověka by bylo na špagát.

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb