Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vilém Famm: Mise Konstantina či Cyrila. Vaše dopisy

05.07.2022
Vilém Famm: Mise Konstantina či Cyrila. Vaše dopisy

Foto: Se svolením Miniterstvo zahraničních věcí ČR

Popisek: Sousoší Cyrila a Metoděje na Radhošti, které je dílem akademického sochaře Albína Poláška, pohlíží na Radegasta na protější vyvýšenině a zároveň vítá příchozí poutníky

Dnes Česká republika slaví příchod Cyrila a Metoděje. Tedy zavlečení křesťanství na území Velké Moravy a celkovou změnu našich dějin. Obrat, kde prim převzal kříž a s křížem v ruce, před očima i v právním pojetí jsme se dějinami domotali až do současnosti, kdy kříž pozbývá pro většinu populace význam. O příchodu věrozvěstů se rozepsal Vilém Famm.

„Pátého července slavíme příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu (830-906) v roce 863, aby přepisovali dějiny. Oba bratři se tak zasloužili o větší rozšíření křesťanství v tomhle prostoru,“ píše Vilém Famm.

„Již kníže Mojmír přijal křest od pasovského biskupa Reginhara v roce 831. Křesťanství se šířilo Evropou a právě jeho přijetí přinášelo kýžený mír a klid. Prostí lidé jen svým učitelům nerozuměli. Tehdy totiž platilo, že víru je možno šířit jen ve třech jazycích, což západní klerici vykládali podle Piláta, který umístil nápis na Kristův kříž právě ve třech jazycích, hebrejsky, řecky a latinsky, a podle nich se bohoslužby mohly konat jen v těchto třech jazycích, proto se jim dostalo názvu pilátnictví neboli trojjazyčná hereze.

Oba bratři Konstantin a Metoděj s tím nesouhlasili a na velkou Moravu přišli kázat v jazyce místním. Konstantin s sebou přinesl i nové písmo - hlaholici. Konstantin přišel, a taky z Velké Moravy (867) odešel, coby Konstantin, kdy se svým bratrem odváděl žáky na vysvěcení do Konstantinopole. Cestou se dozvěděli o povstání a skončili v Římě. Zde nemocen vstoupil do kláštera, kdy přijal jméno Cyril. Po padesáti dnech umírá (869). Proto neslavíme Konstantina, ale Cyrila. Ctíme právo na změnu jména, takže platí Cyril a Metoděj.

Oslavit je však můžete kdykoli návštěvou Mikulčic na Hodonínsku. Zde byl zřejmě onen bájný Veligrad. Ostatně z devátého století z tohoto areálu stojí jeden kostel, ale je v Kopčanech na Slovensku (jen přes řeku Moravu) kostel svaté Markéty Antiochijské. Má 80 procent původního zdiva. Není však jisté, zda již stál za působení obou bratrů, ale i tak na vás dýchne deváté století. Když tu budete stát, můžete si představit, kolik lidí, když ne uvnitř, ale i vně zde zažilo sváteční okamžiky z probíhajícího obřadu. Tady deváté století stále stojí v plné kráse. I obyčejný zážitek je vlastně neobyčejný. I tak můžete oslavit Konstantina a Metoděje, nebo spíše Cyrila a Metoděje.

Kopčanům zdar na 111procent,“ zakončil své povídání již tradičně Vilém Famm.

 

Mám ke křesťanství rezervovaný vztah. Vidím velkou duchovní mystiku, křesťanskou filozofii, vidím ale i dějiny krve a podmaňování. Vedla bratry věrozvěsty láska k bližnímu? V lecčems jistě. Ale vedla je i láska k svatému stolci v Římě, kterému odevzdali svým zvěstováním víry ovečky a vírou dobyté území. Viz Wikipedie: „Konstantin s Metodějem sestavili také takzvaný Zákon sudnyj ljudem (česky Soudní zákon pro laiky), který se ve svém prvním bodě vypořádává s lidmi, co nepřijali křesťanství, tím, že stanovuje přísné tresty pro ty, kteří konají pohanské oběti nebo přísahy. Tresty byly drakonické. Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým.“ Přijměte víru, nebo uvidíte, syčáci. Prodáme vás do otroctví. Takhle kdyby se u dveří domů a bytů chovali svědci Jehovovi, troufám, že by byli v tu ránu mimo zákon.

Jak by se naše země vyvíjela, kdybychom se nepoklonili před svatým stolcem? Křesťanství, ač jako k víře se na něj dívám s pokorou, se jako veskrze lidský a mocenský aparát dějinami stalo nejhorším tyranským systémem, kterému u nohou leží miliony mrtvých, kteří se nechtěli klanět kříži. A to po celé Zeměkouli. Velkou Moravu tedy nenavštívila s věrozvěsty láska provázená duchem svatým, ale pokoření a útlak, kterého jsme se nezbavili vlastně doposud. Cyril s Metodějem nevyzvedli lid Velké Moravy z bahna, ale přisvojili si ho pro Řím a začali ho převychovávat pod hrozbami drakonických trestů. Zaplať Pánbu za český ateismus, který dokazuje, že jsme vnitřně stále v opozici vůči poutníkům zvěstujícím víru, kteří by rádi přesvědčili svého bližního o své pravdě tyčí. Máme v dějinách mnohem zajímavější persóny, jejichž existenci bychom si mohli připomínat státním svátkem. Nu což, dnes slavíme příchod víry, zítra si státním svátkem připomínáme upálení člověka, který se pokusil onu zkostnatělou víru reformovat. Jsme my to ale kujóni. Hezky to posloupně poskládáme za sebe a tváříme se, že my nic, my muzikant. A také že jo.

Vložil: Štěpán Cháb