Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Český Hollywood pro Havla a Ideální Velká Praha. Geniální projekt nebyl dodnes překonán. Tajnosti slavných

29.06.2022
Český Hollywood pro Havla a Ideální Velká Praha. Geniální projekt nebyl dodnes překonán. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Uznávaný architekt a duchovní otec českého Hollywoodu Max Urban

FOTO Láska k architektuře a rodnému městu zaměstnávala jeho mysl i během služby v armádě, takže se jeho největší dílo zrodilo už v letech 1915 až 1917. Z vlastního rozhodnutí tehdy zpracoval studii, z níž mohou i dnes čerpat při územním plánování pražští radní. (Pokračování z pondělí 27. června.)

Utopická vize našeho hlavního města, kterou nazval Ideální Velká Praha, představuje na sedmdesáti pěti listech, doplněných dalšími třiceti stranami rukopisných komentářů, kompletní rozložení moderního funkčního velkoměsta. Architekt Max Urban v ní vysvětlil svoji představu Prahy zítřka, která je pravděpodobně historicky prvním kompletním plánem, který řešil území celého města. V dubnu roku 1919 ho vystavil v tehdy ještě nedokončeném paláci Lucerna na Václavském náměstí. Jeho pojetí bylo na tehdejší domu mimořádně velkorysé. Symetrické ulice, radiály, sbíhající se na obrovských náměstích… Prostě vize s prvky modernistického plánování na základě funkcí, dopravních potřeb i hygieny. Modernistické bylo také jeho rozdělení na zóny, například na Zelené či Dělnické město. Svým přístupem k plánování a rozvoji městské struktury prostě Urban poněkud předběhl české poměry.

 

Terasy BarrandovLegendární Barrandovské terasy byly slavnostně otevřeny v září 1929 a během prvního dne si je prý přišlo prohlédnout neuvěřitelných 50 000 návštěvníků. Od paláce Lucerna pak k nim od dopoledne až do půlnoci jezdily levné autobusy, provozované firmou Havel; foto se svolením Archiv hlavního města Prahy

Město v pohybu

Jeho plán byl sice vizí, Urban v něm ale vytyčil i reálné strategie, jejichž realizaci si budoucnost vyžádá. Například velkoryse pojatý městský okruh, jehož dokončení je bohužel i dnes stále ještě v říši snů. „Stavba města je ve stálém pohybu. Hotovo město není nikdy, ono žije, roste, zvadlé listí opadá, a na jeho místě pučí nové. Plán můj je tedy v tom ohledu theoretický, je to jakýsi momentní snímek pohybu výstavby města,“ napsal v úvodu k svému projektu. Počítal s milionem obyvatel, navrhl jednotlivé funkční čtvrti podle podmínek, takže město rozdělil na „City, město vládní, obchodní a kancelářské, město diplomatické a kosmopolitické, město v zahradách, město středního stavu, město aprovisační, město práce a obytné dělnické“.

Dodnes jsme ho nedohnali

Do plánu zahrnul veřejné budovy s detailními půdorysy, nechyběly v něm školy všech stupňů, muzea, galerie, divadla a další typy staveb včetně jejich náplně fungování. Ve své utopii počítal i s technickými novinkami. Na jihozápad od velkoryse pojatého centra umístil Zahradní a Sluneční Město, na jih Polední a jižní Dělnické Město, na jihovýchod Zelené Město, na východ pak příznačně Technické Město s Městem Práce a na severovýchod Město Severní. Základem byl podle něj fungující dopravní systém, tedy propracovaná železniční síť a čtrnáct linek podzemní dráhy, počítal i s „přístavem vzdušných lodí“. Ty podle něj měly létat do všech světových velkoměst, železniční spojení zase mířilo v jeho fantazii přes Polsko, Oděsu, Krym a Kavkaz až do Tibetu. Jeho koncepce vzbudila velkou pozornost, zájem médií i kritiky.

 

Vily BarrandovOkruh procházky pro milovníky architektury po významných filmařských vilách na pražském Barrandově; foto se svolením Velká dobrodružství

Orlí luxus na skále

V dvacátých letech se úspěšně účastnil řady urbanistických soutěží a od třicátých let se zaměřil na teorii urbanismu. V únoru 1920 byla současně s vydáním zákona o vzniku Velké Prahy ustavena Státní regulační komise pro hlavní město Prahu a okolí, pro niž Max pracoval jako tajemník od roku 1924 až do vypuknutí druhé světové války. Přestože se v té době už světu filmu cíleně vyhýbal, zájmu filmařů neunikl díky svým architektonickým schopnostem. Praze chyběly prostory pro natáčení, takže se na něj v roce 1927 obrátil podnikatel a producent Miloš Havel, na jehož přání začal pracovat na projektu rozsáhlého areálu pro Lucernafilm na Barrandově. A Milošův starší bratr, stavební podnikatel Václav Maria Havel, k němu přidal ještě luxusní čtvrť v těsném sousedství. V Barrandovské ulici č. 144/17 pak vyrostlo luxusní sídlo Miloše Havla. Projektoval je Vladimír Grégr, s nímž Max společně stvořil návrh slavných Barrandovských teras. Ty vyrostly téměř kosmickou rychlostí v roce 1929, 24. ledna byl zadán projekt stavební firmě a už 4. října se uskutečnilo slavnostní otevření. Max také vytvořil vzorový barrandovský dům číslo 2, který najdeme v ulici Lumiérů č. 41.

Český Hollywood

Na Havlovy ateliéry nakonec došlo až počátkem třicátých let a na projektu Urban spolupracoval s ředitelem ateliérů Levoslavem Reichlem, šéfem technického provozu Antonínem Pětníkem, šéfem laboratoří Františkem Rubášem a filmovým architektem Vilémem Rittersheinem. Výsledkem byl komplex, jehož rozsah a vybavení neměly tenkrát v Evropě obdoby. Stavba vyrostla v letech 1931 až 1934 a za své největší dílo získal Max Urban v roce 1937 Velkou cenou Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži. Byl členem Společnosti architektů a Svazu architektů, Spolku výtvarných umělců Mánes a řady mezinárodních organizací a zúčastnil se řady urbanistických a architektonických soutěží.

 

Filmové studio Barrandov 1933Vstupní objekt barrandovských ateliérů rok po otevření. První film, detektivka režiséra Svatopluka Innemanna Vražda v Ostrovní ulici, se tu začal natáčet už v lednu 1933; foto se svolením Archiv hlavního města Prahy

Duchovní otec českých měst

Za práci pro českou kinematografii mu byl v roce 1946 udělen titul Průkopník československé kinematografie. Architektuře se věnoval také teoreticky, byl velký psavec a už v letech 1933 až 1936 působil jako hlavní redaktor časopisu Styl. Mimo jiné je autorem téměř osmisetstránkových rukopisných Dějin plánování a výstavby hlavního města Prahy a v roce 1948 se stal na dva roky členem redakční rady časopisu Architektura ČSR. Od roku 1954 pracoval v urbanistickém ateliéru Státního ústavu pro projektování hlavního města Prahy a svou prací významně ovlivnil vývoj plánování českých měst. Průkopník českého filmu a významný architekt Max Urban zemřel 17. července 1959.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, FDB, Český film, Národní divadlo, Markéta Žáčková: Max Urbana sto let Ideální Velké Prahy, Slavné vily, Internetové centrum architektury, Max Urban: Ideální Velká Praha)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská