Chce si užít každý den, proto nosí koutky úst nahoru, i když po ránu někdy tělo bolí. Horká židle Jany Švandové

Foto: Se svolením Stream

Popisek: Jana Švandová v talkshow René Kekélyho Face to face

Začátkem července oslaví 75. narozeniny. Pěkné tělo, krásnou pleť, bohaté vlasy, ale především činorodost a schopnost udržovat si dobrou náladu jí mohou závidět dámy o mnoho let mladší. Nejen o tom, jak se udržuje svěží, ale také o svých cestách, vnoučatech a samozřejmě o divadelních i filmových rolích si povídala na Face to Face s René Kekelym.

Hlava sklářského rodu Sidonie Novotná v ZOO je všechno jiné, jen ne milá babička. Vládne rodině tvrdou rukou, všichni musí šlapat, jak to ona naplánuje, a běda tomu, kdo se jí vzepře. Přesto si herečka tuhle roli pochvaluje. Nedávno ji prý oslovila nějaká paní s tím, že se doma dívají na ZOO: „Nám se v tom líbíte, řekla mi, a když jsem namítla, že to není moc příjemná ženská, povídala, že to nevadí, že mě mají stejně rádi,“ směje se herečka, která s láskou mluví o všech svých rolích.

Dvě Sidonie ze ZOO - panovačná, tvrdohlavá a nekompromisní babička Jana Švandová a vnučka Míša Pecháčková; foto se svolením FTV Prima

Ze stydlivky sex symbolem

„Tatínek chtěl kluka, a tak mě jako dítě tak vychovával,“ vzpomíná herečka, která prý měla být Honzík, takže se v dětství do klukovské polohy celkem snadno vehrála. „Pak přišla puberta a narostlo mi tohle,“ udělá gesto směrem ke svým ňadrům. „Dlouho jsem nevěděla co s tím, tak jsem pořád chodila shrbená,“ vzpomíná. „Pak jsem se najednou narovnala a všichni se divili. To bylo v době, kdy už se dělaly plastické operace, a tak se říkalo, že Švandová má první umělá prsa. Nemám, jsou pořád moje,“ líčí, jak se ze stydlivky proměnila v sex symbol.

„Já to tak moc nevnímala, každý chce mít to, co nemá. Mně se líbily na ženách dlouhé nohy, asi proto, že sama jsem malá,“ vypráví, i když si je jistě stále vědoma toho, že její sexy postava jí přinesla kus filmové slávy. Ostatně, ještě dnes hraje v představení, v kterém se scházejí ženy, které živilo jejich tělo. „To máte pravdu, jmenuje se to Nejstarší řemeslo,“ reaguje na otázku na představení, kde hraje ,společnici'. „Schází se nás v něm několik žen, které řemeslo prostitutky provázelo životem. Ono je to o tom, jak ten život jde, jak stárneme a s námi stárnou i naši klienti,“ popisuje jednu ze svých současných oblíbených rolí v Divadle Radka Brzobohatého.

S Valerií Zawadskou v hře americké dramatičky Pauly Vogel Nejstarší řemeslo, tragikomedii o ženách, kterým nezbývá než dřít do roztrhání těla; foto se svolením Divadlo Radka Brzobohatého

Milovnice života

Jana Švandová působí, jako by nikdy neměla špatnou náladu. „Naučila jsem se ty koutky pokud možno obracet pořád nahoru,“ říká. „Když jdete po ulici a vidíte tolik těch svěšených úst, není to moc povzbuzující, a tak se snažím raději usmívat.“ Jak šel život, přišla na to, že nejlepší je užívat si každý den naplno. „Pomáhá mi k tomu práce, ta mě nutí zaměstnávat mozek, když se učím role. A také nějaký ten pohyb potřebuji. Já ráda plavu a hraji golf. To je úžasný sport, který můžete dělat v každém věku. Hodně se při něm chodí a také se při něm setkávám s báječnými lidmi. I když jedeme na dovolenou, nacházíme si díky golfu krásná místa, která bychom jinak nepoznali,“ vypráví, jak se udržuje v kondici.

„Golf je krásnej. I v tom, že bojuješ sama se sebou, to málokdo umí,“ přiznala redaktorce Blance Kubíkové v rozhovoru během hry na Karlštejně; foto se svolením Stream

Místo dětí vnoučata

Kdysi si povdechla, že si přála mít víc dětí. Dnes nad tím ale mávne rukou. „To je pravda, ale mám zkrátka jen jednoho syna. Ten má ale tři děti a z manželovy strany máme ještě jednu vnučku, takže jsem čtyřnásobná babička,“ s nadšením popisuje, jak jí život nedostatek dětí vynahradil. Babička je prý rozmazlovací. „Mám hodně práce, ale když si mohu vnoučata užít, dělám babičku s radostí.“

S třetím manželem, developerem Pavlem Satorie, na filmovém festivalu v Karlových Varech; foto se svolením KVIFF

Díky synovi poznala exotiku

Syn Hubert se věnuje humanitární práci a vyjížděl na mise do zemí, kde to zrovna nebylo na trávení příjemné dovolené. „Jsem matka, chtěla jsem vidět, kde je a jak to tam vypadá,“ popisuje herečka, jak se za synem vypravila do Pákistánu a do Ugandy. „Samořejmě, že jsem se o něj bála, ale on si tuhle práci zvolil, tak jsem jen chtěla vidět, jak to v těch zemích vypadá,“ vypráví, že zažila i nepříjemné pocity, třeba když se ocitla v Pákistánu v hotelu, kde při výbuchu teroristické bomby zahynul její známý, český velvyslanec v této zemi. Nyní syn i se svou anglickou manželkou a třemi dětmi přesídlil trvale do Prahy, takže už se o něj nemusí strachovat, a naopak si může užívat roli hodné babičky.

Vložil: Ela Nováková