Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dvakrát překvapil celý svět, zábavu proměnil v show. Nevydržel chvíli v klidu a pokorně ho poslouchal i Gott. Tajnosti slavných

17.06.2022
Dvakrát překvapil celý svět, zábavu proměnil v show. Nevydržel chvíli v klidu a pokorně ho poslouchal i Gott. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Režisér Ján Roháč v střihovém pořadu z roku 1985, nazvaném V hlavní roli režisér, připomínajícím typické ukázky jeho televizní zábavy, od novátorských forem po konvenční s účastí hvězd, jakými byly například populární televizní Silvestry

VIDEO Mistr excelentních efektů a dynamiky proměnil zábavu v show, přitom ale neztratil smysl pro vkus a eleganci. Natočil první filmový muzikál, tleskalo mu Expo v Bruselu i Montrealu, přivedl na svět Horníčkovy Hovory H a v Slaném řídil samotného Karla Gotta.

Zakladatel moderní československé divadelní a televizní zábavy se především sám a rád bavil. Miloval satiru a estrády, které s vkusem dokázal přivést na televizní obrazovku. V projektech režiséra Jána Roháče účinkovali největší mistři, zářila světla a zněly nejnovější hity, stal se otcem televizní písničky, koncipované jako malý příběh. Zatímco dotáčel jeden pořad v Praze, už mu mezitím připravovali další projekt v Bratislavě. Žil v zběsilém tempu, jako kdyby tušil, že mu na realizaci všech velkolepých nápadů nezbývá dostatek času.

 

Konec jasnovidce:

Studentský rejža

Rod Roháčů patří dodnes v oblasti Horní Nitry k starousedlíkům, zprávy o tom nejstarším, církevním hodnostáři a spisovateli Melchioru Roháčovi, pocházejí z přelomu 16. a 17. století. Mladší syn notáře Kazimiera Roháče z Nitrianského Pravna, obce ležící na úpatí Strážovských vrchů, a jeho ženy Emílie se narodil 18. června 1932, některé prameny ale uvádějí 1. červen a občas se objeví i 29. únor. Tenkrát už na něj čekal o rok starší bratr Jozef, který se stal později stavebním inženýrem, a až o třináct let později přibyla do rodiny ještě sestra Mária, budoucí geoložka. Už během studia na reálném gymnáziu v Prievidzi se začal věnovat v školním divadelním kroužku režii a měl na kontě řadu zábavných kabaretních představení v Nitrianském Pravně a Bojnicích. Současně ale také v autorských kabaretech a estrádách hrál a účastnil se s nimi i divadelních přehlídek. A také o nich psal do časopisů.

 

Edita Štaubertová - Kde máš vlasy, Véno:

Mistr estrád

Po maturitě byl v roce 1951 přijat k studiu režie na pražskou DAMU a v posledním ročníku začal současně působit jako režisér v pražském Divadle estrády a satiry (dnešní Divadlo ABC), kde potkal celoživotního přítele Miroslava Horníčka. Po absolutoriu v roce 1955 se stal nejprve na dvě sezóny režisérem ve Východočeském divadle Pardubice, bylo mu ale jasné, že z ,oblasti‘ žádnou díru do světa neudělá, takže nepřestával pokukovat po metropoli. Po návratu do Prahy začal režírovat představení v populárním varieté Alhambra, snil ale o filmu a televizi. V roce 1957 režíroval svůj první krátkometrážní snímek, komedii Konec jasnovidce. Na scénáři i režii spolupracoval s Vladimírem Svitáčkem, hudbu pro ni složil Jiří Šlitr a před kamerou excelovala řada skvělých herců v čele s Milošem Kopeckým. Kvůli pointě, že byla jasnovidci jeho živnost znárodněna, ale dostali Roháč se Svitáčkem načas na Barrandově stopku a diváci ho mohli poprvé zhlédnout až o šest let později.

 

Kdyby tisíc klarinetů:

Světový unikát

Vzápětí se společně se Svitáčkem stal členem režisérského týmu, který představil světu v roce 1958 na světové výstavě v Bruselu československý unikát, Laternu magiku. V historicky prvním multimediálním divadle na světě propojovaly jednotlivá čísla výstupy konferenciérky, využívalo propojení jeviště a obrazu, hereckou akci, hudbu i tanec. Díky němu získal československý pavilon nejvyšší počet bodů a ocenění Zlatá hvězda, 56 jednotlivých cen, množství diplomů a medailí. Laterna magika dostala obratem řadu nabídek prakticky z celého světa, stala se značkou a po návratu zahájila 9. května 1959 oficiálně činnost v paláci Adria na rohu Národní třídy a Jungmannova náměstí jako samostatný soubor Národního divadla.

 

Dobře placená procházka:

Otec videoklipu

Propojení filmového záznamu a hudby nepřestávalo Roháče lákat, a díky tomu se zrodily jeho předchůdci současných videoklipů, krátké filmové příběhy, vycházející z textu písně. V roce 1960 natočil pro televizi s hvězdou Alhambry Editou Štaubertovou její hit Kde máš vlasy, Véno, a pak už šel jeden za druhým: Já jsem zamilovaná Yvetty Simonové, Jezdím bez nehod Milana Chladila, Marnivá sestřenice Jiřího Suchého, Zdvořilý Woody Karla Gotta… V roce 1962 se zrodil první televizní hudební film Zhasněte lampiony a o rok později nemohl chybět u prvního českého filmového muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. V té době byla jeho partnerkou Hana Hegerová, která na něj pak vzpomínala jako na životní lásku. Už naplno spolupracoval s divadlem Semafor, které do své série úspěšných představení o Zuzaně přivedlo konečně v roce 1966 na scénu i dívku z masa a kostí, Zuzanu Burianovou. Svatbu měli naplánovanou na 24. srpna 1968, kvůli invazi ,spřátelených armád‘ ji ale museli odložit až na listopad. V roce 1970 se jim narodila dcera Kateřina, která se potatila a vystudovala režii.

 

Hovory H:

Svět zíral podruhé

V šedesátých let se Roháč rozjel na plný plyn a stal se mistrem moderní divadelní a televizní zábavy. Měl mimořádný cit pro nové hudební a umělecké trendy, detail, přesné vystižení pointy a působivé efekty. V roce 1966 režíroval s Milošem Formanem pro televizi nestárnoucí muzikál Dobře placená procházka, který se zrodil v roce 1965 jako džezová buffo-opera v semaforské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. A díky jeho sladění s Vladimírem Svitáčkem a Miroslavem Horníčkem o rok později znovu zíral celý svět, když mu představili na světové výstavě EXPO ‘67 v kanadském Montrealu Kinoautomat, jehož duchovním otcem byl scenárista a režisér Radúz Činčera. Na historicky první interaktivní film Člověk a jeho dům stáli diváci několikahodinové fronty, zájem o něj projevily i Paramount Pictures a Universal Studios. V Praze bylo kvůli němu poté dokonce nákladně zrekonstruováno kino Světozor a velký ohlas sklidil i později, na Expo ‘74 v americkém Spokane.

 

Byli jednou dva písaři:

Stand-up po česku

S postupným uvolňováním vstoupilo do světa umění velké znovuzrození přímého kontaktu s publikem, kterého kdysi naplno využívali Jiří Voskovec a Jan Werich a proti nimž jsou výkony dnešních stand-up komiků jen slaboučkým odvarem. S Werichovým pozdějším kolegou a svým přítelem Miroslavem Horníčkem se ho Roháč chopil naplno. Navázali na Horníčkovy semaforské úspěšné Hovory přes rampu, s nimiž díky mimořádnému úspěchu objel celou republiku, v křesle pro hosta se vystřídala plejáda populárních osobností. Natočeno bylo 28 dílů, jejich vysílání ale stopla počátkem sedmdesátých let nastupující normalizace.

 

Hrajeme si jako děti:

Nevyléčitelný workoholik

Od roku 1968 Roháč chrlil záplavu zábavných televizních pořadů, řídil největší projekty, od Bratislavské lyry po hudební kabarety. Režíroval v českých i slovenských divadlech, natočil záznamy semaforských Návštěvních dnů stejně jako filmy, k perlám jeho filmografie rozhodně patří seriál z roku 1972 Byli jednou dva písaři s Jiřím Sovákem a Miroslavem Horníčkem. Jeho televizní pořady připomínaly svou velkolepostí a efekty východoněmeckou show Ein Kessel Buntes, nebyly ale tak vyzývavé a prvoplánové a nikdy neztratily vkus a uměleckou kvalitu. Od sedmdesátých let stál za úspěchem populárních televizních koncertů Karla Gotta, od roku 1977 natáčel úspěšné silvestrovské pořady s Vladimírem Menšíkem, jejichž reprízy jsou stále zárukou sledovanosti. Nevydržel chvíli v klidu, zatímco dokončoval jeden pořad v Praze, už mu v Bratislavě připravoval štáb další. Není ani divu, že ho neustálé nasazení dohnalo. Mimořádný režisér Ján Roháč, který dokázal zvládnout současně dění na scéně i televizní záznam, zemřel náhle a nečekaně 5. října 1980 v pouhých 48 letech.

(zdroje: Wikipedia, Václav Junek: Ján Roháč, kronika obce Nitrianske Pravno, Pavel Klusák: Gott - Československý příběh, Česká televize, ČSFD, Český rozhlas, FDB, Ondřej Suchý: Šemanovice, Encyklopedie českého filmu)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská