Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bumerang jménem privatizace. Komentář Štěpána Chába

komentář 31.05.2022
Bumerang jménem privatizace. Komentář Štěpána Chába

Foto: Pixabay

Popisek: Nakrmit hladové auto začíná nepříjemně lézt do peněz

Polsko a Maďarsko si nechalo klíčové segmenty jako je plyn, voda, ropa, potažmo rafinérie, ve státních rukou. My? My jsme si v rukou nenechali nic, jen pevná provolání o tom, že patříme na Západ. A tak jsme v pozici, kdy nemáme nic a všichni okolo na nás rýžují. Nemáme možnost ovlivnit cenu plynu. Ani cenu ropy. Ani cenu vody. Všechno jsme prodali do soukromých rukou, a vše bez zaváhání vzalo čáru přes hranice. Takže jsme závislí na blahovůli okolních zemí a jejich politice. To je krásný výhled do budoucnosti (a pohled do minulosti).

Nechali jsme si částečně jen ČEZ. A i u něj děláme divy. Vyrábíme kilowatthodinu za 25 haléřů, přeposíláme ji na německou burzu a odtamtud si ji zpátky kupujeme za tisícinásobnou cenu. Asi jsme solidární nejen s Ukrajinou, ale i s Německem. A to je tolik solidarity, že už na obyvatele České republiky není kde a odkud brát. Ono ostatně ani u toho ČEZu nezůstane. Fialova vláda přemýšlí nad tím, že by si stát vzal na bedra z ČEZu to prodělečné, a to výdělečné předá investorům. ODS tomu říká zestátnění, přiléhavější název by byl ovšem tunel. Ale co, ODS u koryta, začíná se tunelovat.

Za těch třicet let jsme se tak stali faktickou kolonií. Ale takovou pitomou a hloupou kolonií, která dá z vlastního úplně všem okolo. Rýžují na nás ve velkém jak Němci nebo Francouzi, tak i Maďaři a Poláci, kterým nemravně rostou zisky, protože mají rafinérie, kde se zpracovává i ropa pro náš trh. Plaťte, Češi hloupí, plaťte. Za celých třicet let té vaší slavné kapitalistické éry přichází vystřízlivění. Nemáte nic, a nikdo vám nic zadarmo nedá. Jako vy všem okolo (za 25 haléřů si ve vlastních elektrárnách vyrobíme vlastní elektřinu, za tisícinásobek si ji pak koupíme od Němců, máme hrozně široké srdce plné lásky, to zase jo, Němci nás za to musí milovat). Naši bývalí i současní politici s tím nic v náš prospěch nedělali. Ti bývalí vše rozprodali, ti současní už jen pozhasínají s hlasitým provoláváním novodobých prvomájových hesel o tom, že oběti dáváme na oltář pro světový mír, pro nic jiného. A pokud nebude někdo souhlasit, umlčí ho.

Před patnácti lety za vlády Vladimíra Špidly jsme prodali do té doby státní Unipetrol společnosti Orlen, kterou z 27,5 % vlastní Polsko a tedy má přímý vliv na tvorbu ceny a může tak regulovat ceny pohonných hmot. V Polsku tak mohlo dojít k regulaci, v České republice nikoliv. Vláda na to nemá páky. Může jen ceny zastropovat, což je pro státní kasu nákladné, nebo snižovat daňové zatížení. Regulovat nemá jak.

Analytik XTB Jiří Tyleček Novinkám řekl, že prodejem Unipetrolu stát neudělal chybu. Orlen se prý chová ke své české odnoži dobře. „...Přestože prodej Unipetrolu ze stáních rukou je do dnešní doby vnímán minimálně kontroverzně, tak polskému Orlenu nelze vyčítat, že by se ke své české dceři choval špatně,“ uvedl. Ke své dceři možná, k těm, kteří musí tankovat benzín a naftu za 50,- za litr už tolik ne. Však čísla mluví sama. Meziroční srovnání za první čtvrtletí přisoudilo Orlenu zvýšení tržby o 71 %. Velmi lidumilné výdělky. Jen je škoda, že je platíme my bez možnosti to jakkoliv ovlivnit. O své lidi se Polsko stará, ztráty si kompenzuje zčásti na nás. To samé v bleděmodrém je Maďarsko.

A stačí si projít prakticky jakoukoliv strategickou komoditu, kterou pro plynulý chod republiky potřebujeme, všude zjistíme, že jsme vlastněni jinými státy, že zisky jdou jiným státům, že jsme jako nazí na úřadě práce, z kterého nás právě vyhodili. Kdyby to v Evropě čistě hypoteticky vybuchlo a začalo se rukovat na vojnu, my můžeme být vyzbrojení až po uši, ale okolní státy nás mají dokonale v hrsti. To samé zažívá Slovensko. Koho, pro Krista pána, z historického hlediska tak děsivě krká Československo, že jsme si vysloužili tak příšerně schopné politiky, kteří vše, co nebylo přitlučené a mělo potenciál vydělat nebo zachovat v zemi stabilitu, přesunuli do zahraničí. Zbývá ČEZ. Jeho rozbití přijde za tři, dva, jedna… To prodělečné se přenechá k placení daňovým poplatníkům, to výdělečné si rozdají „investoři“. Stejný proces čeká i Českou poštu. Prodělečné nechat na bedrech poplatníků, výdělečné předat do soukromých rukou. A co České dráhy? Výdělečnou dopravu necháme soukromníkům a prodělečnou péči o železnice zacálujeme z naší společné peněženky? Proč ne, my jsme bohatí, my to zvládneme. Wir Schaffen das. A jestli ne, tak co, ti, kteří se měli napakovat, se napakovali. Dál se nepřemýšlelo.

 

Vložil: Štěpán Cháb