Slečna učitelka se stala ideálem ženské krásy němé éry. Chtěla ale především zpívat. Tajnosti slavných
27.05.2022
Foto: Se svolením Historický ústav AV ČR
Popisek: Operetní subreta a herečka Olga Augustová
FOTO / VIDEO Před kamerou debutovala společně s Anny Ondrákovou, ta ale jako Lamačova přítelkyně měla ve všem přednost. Zbožňovaná operetní subreta, která zpívá v řadě filmů, tenkrát netušila, že se jejím osudem nakonec stanou estrády a varieté.
Nejen její tvář, ale především hlas dobře známe z filmů pro pamětníky, její jméno se už ale dnes málokomu vybaví. V éře němého filmu se Olga Augustová stala ideálem ženské krásy, přestože zůstávala za svou hlavní konkurentkou Anny Ondrákovou vždy až na druhém místě. Uplatnit před kamerou svůj největší talent jí umožnil až nástup zvuku. I když pak na ni film pozapomněl, zůstala hudbě věrná po celý život. A před kameru se dokonce stihla ještě vrátit i se sedmi křížky na krku.
S Gustavem Machatým v komedii Dáma s malou nožkou; foto se svolením Národní filmový archiv
Dáma s malou nožkou
Olga Fastrová se narodila 23. února 1895 v Praze a odmalička měla o své budoucnosti jasno, prostě chtěla zpívat. Udělala pro to vše, co jen bylo možné, dokonce vystudovala zpěv v soukromé Pivodově pěvecké škole, která byla zaměřena na výchovu operních pěvců. Její metoda výuky vycházela z moderní italské pěvecké školy, úrovní přesahovala i tehdejší konzervatoř a každoroční koncerty jejích nejlepších žáků na pražském Žofíně patřily k vrcholům umělecké sezóny. Po absolutoriu Olga začala působit jako učitelka zpěvu, už v roce 1916 se ale stala členkou operetního souboru pražského Varieté a po jediné sezóně přešla do Městského divadla Královských Vinohrad. Díky tomu také dostala první filmovou příležitost. Debutovala v roce 1919 pod pseudonymem Olga Augustová v komedii Dáma s malou nožkou rovnou v hlavní roli. Film Přemysla Pražského a Jana S. Kolára měl u diváků obrovský úspěch a Olga se stala ideálem ženské krásy.
C. a k. polní maršálek:
Boj o místo na slunci
V němé éře si zahrála v desítce filmů a zářila v opravdu dobré společnosti. Jejími kolegy byly největší hvězdy doby, od Theodora Pištěka přes Růženu Šlemrovou až po Václava Vydru. V roce 1923 ale přešla do souboru smíchovské Arény, kde se brzy stala populární subretou a pěvecké nasazení na několik let film z jejího života úplně vytlačilo. Navíc se v pozadí začal vyhrocovat souboj českých filmových tvůrců nejen o přízeň publika, ale především o peníze, kterých nikdy nebyl u filmu dostatek. V něm nakonec v polovině dvacátých let zvítězil Karel Lamač díky své sázce na spolupráci s německými produkcemi. A na plátně pak logicky zářila nejčastěji ,jeho‘ hvězda Anny Ondráková. V roce 1927 přešla Olga do Uranie a o dva roky později se konečně vrátila i před kameru v dramatu Hanse Tintnera Pasák holek. Rakouský režisér, scenárista, herec a šéf filmové produkce ale u nás zcela upadl v zapomnění. Jeho kariéru totiž už počátkem třicátých let ukončily rasové problémy, začal být kvůli židovskému původu pronásledován a v roce 1942 zahynul v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.
Tys láska má:
Úspěch s Burianem
V roce 1930 dostala Olga hlavní roli v úplně prvním pokusu o český zvukový film Když housle lkají, který natočil rakouský režisér Friedrich Fehér. Není tedy divu, že navzdory Olžiným pěveckým kvalitám si v něm paradoxně zazpívala jiná kolegyně, jeho manželka Magda Sonja-Veselá. Vzápětí ale hledal zpěvačku také Karel Lamač, takže i Olga konečně mohla milovníkům biografu předvést své pěvecké mistrovství jako kabaretní zpěvačka Pavla Garbo v legendární komedii C. a k. polní maršálek. Lamač tehdy znovu prokázal nejen své schopnosti filmařské, ale i producentské, když vsadil na jistotu a do hlavní role svého kompletně ozvučeného projektu obsadil populárního lidového komika Vlastu Buriana. Film byl souběžně natáčen v české i německé verzi, každou scénu nejprve točili Češi, pak je vystřídali Němci a na scéně s nimi zůstal jen Burian. Lamač tak předvedl Evropě, že si čeští tvůrci vědí rady nejen se situační komikou i slovním vtipem, ale mají i neotřelé režijní nápady a bravurně zvládnou také novou technologii.
Subreta Sabina Veldenová a ředitel divadla Rokoko Bernard (Otto Rubík) v komedii Karla Lamače On a jeho sestra; foto se svolením Elektafilm
Milovaná subreta
Roli zpěvačky pak Olga dostala ve filmu ještě třikrát. Hned v roce 1931 si zahrála operetní subretu Sabinu Veldenovou v další Lamačově komedii On a jeho sestra, v níž zářila Anny Ondráková opět s Vlastou Burianem, který ztvárnil postavu jejího bratra, listonoše Jardu Brabce. O rok později se proměnila v lehkovážnou zpěvačku Ossi, která se nechá vydržovat hlavním hrdinou frašky Tisíc za jednu noc, a naposledy zpívala před kamerou v roce 1942 v další úspěšné komedii Muži nestárnou, kterou natočil podle stejnojmenné divadelní hry Vladimír Slavínský. Mezitím si zahrála ještě ve třech filmech, mimo jiné Miladinu společnici Jarmilku v nestárnoucí komedii Martina Friče Hotel Modrá hvězda, v níž excelovala jako dědička hotelu Nataša Gollová. Na plátně se Olga v srovnání s jinými herečkami zdaleka neobjevovala tak často, rozhodně to ale nebylo tím, že by nedostávala nabídky. Od roku 1930 ale především vystupovala v Malé i Velké operetě smíchovského Švandova divadla, kde se brzy stala zbožňovanou a uznávanou subretou, takže s filmaři spolupracovala jen výjimečně.
Muži nestárnou:
Pěvkyně v estrádě
Když bylo v roce 1944 definitivně zavřeno Švandovo divadlo, přešla do Divadla U Nováků ve Vodičkově ulici, které vedl komik Jára Kohout. Repertoár byl sice postaven především na Kohoutových sólových vystoupeních, jeho součástí ale byla i opereta. V červenci 1946 ale ukončilo svoji činnost, poté co sál U Nováků získalo nově vzniklé Divadlo V+W. Olgu čekalo několik krušných měsíců bez angažmá, vystupovala, kde se dalo, a naštěstí v roce 1947 dostala alespoň vedlejší roli v komedii s Oldřichem Novým Parohy. Až po únoru 1948 získala znovu stálé angažmá v Pražské estrádě, v níž působila až do odchodu do důchodu v roce 1958. Když už to ani nečekala, někdejší kolegové si na ni v roce 1964 vzpomněli, takže ztvárnila postavu učitelky v crazy grotesce pro děti Za pět minut sedm, která měla být vtipným ponaučením proti protěžování a šikaně. Projekt se ale moc nepovedl a upadl v zapomnění. Nakonec si ale přece jen ještě zahrála ve filmu, který u diváků zabodoval, v hudební parodii Bořivoje Zemana Fantom Morrisvillu se objevila jako dáma s třešněmi. Skvělá pěvkyně a operetní hvězda Olga Augustová zemřela 13. prosince 1970 v Praze.
(zdroj: ČSFD, Historický ústav AV ČR, Český film, FDB, IMDB, Česká televize. Národní divadlo, Český hudební slovník osob a institucí)
Vložil: Adina Janovská