Projekt Zvon #9801 připomíná hlas tisíců českých zvonů, odvezených nacisty. Zaplatí ho Češi, vyrobí Rakušané

Foto: Se svolením Petr Vácha

Popisek: „Hřbitov zvonů“ na pražském Rohanském ostrově

Projekt Zvon #9801 připomíná hlas tisíců českých zvonů umlčených za druhé světové války –⁠ tedy těch, které byly zrekvírovány a odvezeny z našeho území. Ty všechny teď symbolicky zastoupí jeden nový. Proč ale právě 9801? Odpověď je jednoduchá. Jedná se o hmotnost budoucího zvonu v kilogramech a zároveň počet zvonů, o které jsme za války přišli.

Realizace projektu Zvon #9801 vstoupila na začátku května do první fáze fyzické výroby. Zvonaři nejprve vyrobili dřevěnou šablonu, která stanovuje profil a tón zvonu. Pomocí té vykroužili z hlíny falešný zvon. Jeho povrch je voskový a na něm jsou z červeného vosku vymodelovány budoucí reliéfy, nápisy i koruna zvonu. Výzdoba je tak na falešném zvonu mnohem zřetelnější, než bude po odlití na vlastním Zvonu #9801. To pomáhá kontrole, zda je vše správně umístěno a reliéfy či texty neobsahují chyby.

Falešný zvon, foto Grassmayr

V dalším kroku se falešný zvon s voskovými reliéfy pokryje několika vrstvami jemné hlíny, která se následně vypálí. Falešný zvon se tím nenávratně zničí, ale přesný tvar, reliéfy i nápisy budoucího zvonu zůstanou otištěny do posledního detailu v hliněné formě. Takto vzniklý negativ se pak vyzvedne, odstraní se zbytky falešného zvonu, vše se vyčistí a sesadí zpět. Forma zvonu je tím hotova a zbývá ji připravit pro odlévání, tedy formu pevně stáhnout kovovými obručemi, usadit ji do licí jámy a utemovat zeminou, aby nepukla a vydržela ohromný nápor roztavené zvonoviny o teplotě přes 1000°C.

Vyrobí ho v Innsbrucku

Iniciativa Zvon #9801 svěřila výrobu proslulé dílně Grassmayr, nejstaršímu zvonařství v Rakousku, které odlévá zvony už přes čtyři sta let. Zvony z Innsbrucku znějí ve více než stovce zemí celého světa včetně Česka. Z Tyrol první putovaly do českých zvonic už za Rakouska-Uherska. Zvon #9801 odlijí bratři Johannes a Peter Grassmayrovi, kteří již jako čtrnáctá generace pokračují v nepřerušené rodinné tradici. V minulých letech firma vyrobila i zvony pro pražské kostely sv. Havla a sv. Haštala.

Výroba takzvaného falešného zvonu, foto Grassmayr

„Zvon je součástí naší kultury od raného středověku až po dnešní dobu. Nehraje jen signální, ale také společenskou roli. Se zvony je spojena řada důležitých událostí naší historie a mnoho osudů. Válečné rekvizice proto znamenaly nejen devastaci zvonů, ale i společnosti a lidských pout,“ připomíná Ondřej Boháč, pražský zvoník a předseda spolku Sanctus Castulus.

Výzdoba pochází z Čech

Reliéfní výzdobu pamětního Zvonu #9801, v níž se fyzicky i symbolicky odráží motivy původních zvonů, navrhli pražští zvoníci. Jeho plášť bude z jedné strany poskládán ze střepů zvonů, které byly v roce 1942 odvezeny z pražských Manin. „Naším záměrem je připomenout zničené zvony nejen nápisem, ale i přímo v reliéfní výzdobě pláště nového zvonu,” říká staroměstský zvoník Kryštof Čižinský, který je spolu s Jakubem Kamínkem autorem návrhu pláště. Zvon #9801 bude unikátní i svou kombinací různých povrchových úprav (přirozený vzhled, grafit a patina).

„Základ tvoří fragmenty inspirované různými zaniklými zvony včetně částí původní výzdoby a úryvků textů, z nichž vyrůstá nový funkční celek. Připomínáme tak úsilí řady českých zvonařských dílen a vytváříme most mezi ztraceným a novým, tradičním a současným a snad i mezi lidskými srdci,“ dodává Čižinský.

Pražští zvoníci na setkání s bratry Peterem a Johannesem Grassmayrovými, foto Sanctus Castulus

O výběru finálního návrhu rozhodovalo kolegium ve složení Leoš Válka, Josef Pleskot, Jiří Padevět, Marek Vocel a Ondřej Boháč. „Zvon #9801 má připomenout tisíce zničených zvonů, obrovskou kulturní ztrátu a pohnuté osudy lidí spojených se zvony. Svou velikostí, exteriérovým umístěním a poselstvím navazuje na tradici mírových zvonů,“ popisují autoři vítězného návrhu. 

Zvon vzniká díky dárcům

Vznik Zvonu #9801 není možný bez podpory dárců. Cílová částka potřebná na realizaci celého projektu se nyní odhaduje na dvanáct milionů korun, zvýšení oproti původním rozpočtu je dáno nárůstem cen materiálu. Do veřejné sbírky přispělo už více než 2000 individuálních dárců. Díky daru ve výši tří milionů korun od společnosti J&T Real Estate se již podařilo celkem vybrat více než polovinu potřebných financí. Zvon #9801 by nemohl vzniknout ani bez podpory a aktivního zapojení prvního významného dárce –⁠ Nadace PPF.

Zvon #9801 by neměl zůstat jen pomníkem, ale odbít pomyslný začátek dlouhodobé sbírky, která bude shromažďovat finance pro návrat zmizelých zvonů v České republice. Iniciátoři počítají s tím, že na tento účel bude po výrobě Zvonu #9801 použit i případný zůstatek peněz ze sbírky. Odhadují, že na obnovení všech chybějících zvonů by byly potřeba zhruba dvě miliardy korun. Další informace o iniciativě a sbírce naleznete na webuwww.9801.cz.

„Hřbitov zvonů“ na pražském Rohanském ostrově. Foto Petr Vácha

Rozezní se už v srpnu

Hlas nového zvonu by se měl za všechny ty umlčené poprvé rozeznít v Praze již v srpnu 2022, přesně 80 let poté, co z pražských Manin odplula poslední loď s rekvírovanými zvony do Hamburku. Zvon bude darován hl. m. Praze a měl by být umístěn v připravovaném parku na Rohanském ostrově, tedy v místě, kde bylo v roce 1942 shromaždiště, tzv. hřbitov zvonů, z celého protektorátu Čechy a Morava.

Půjde o mimořádnou událost, naposledy obdobně velký zvon přibyl do Prahy před téměř pěti sty lety, kdy byl v roce 1549 pro katedrálu sv. Víta ulit náš největší zvon Zikmund.

Nový park na Rohanském ostrově

Nový zvon bude umístěn na Rohanském ostrově, kde v několika příštích letech vznikne zcela nový park. Ten má sloužit nejen k procházkám, ale i jako záplavové území. Institut plánování a rozvoje spolu s magistrátem už na jeho podobu vyhlásil mezinárodní soutěž. „Vznikne jeden z nejvýznamnějších celoměstských parků, který ve vztahu k řece určitě přinese velkou přidanou hodnotu,“ řekl pro E15 náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

„Výběrové řízení bude mít podobu takzvaného soutěžního dialogu, při kterém se soutěžící setkávají na workshopech se zástupci městských institucí či vlastníků pozemků. Hledá se tým složený z krajinářských architektů, architektů či z urbanistů a vodohospodářských inženýrů, který zpracuje jak projekt nového parku, tak celkovou koncepci proměny Rohanského a Libeňského ostrova. Jde o 56hektarové území od Hlávkova mostu až po území severně od Libeňského mostu,” uvádí E15.

Rohanský ostrov, dnešní pohled. Foto IPR Praha

„Park by měl postupně vznikat příštích osm let. Souvisí se vznikem nového ramene řeky, které na místě vznikne odkopáním několika metrů zeminy navezené za poslední desítky let. Nový průtočný kanál, který zvýší kapacitu koryta řeky, je součástí protipovodňové strategie hlavního města a má od roku 2008 územní rozhodnutí,” pokračuje E15. Kromě parku vznikne na Rohanském ostrově i celá nová obytně-administrativní čtvrť.

Rohanský ostrov

„Rohanský ostrov byl kdysi vltavským ostrovem, dnes je tato část Karlína ostrovem jen podle názvu. Jméno Rohanský nese po jednom z vlastníků – Josefu Rohanovi, měšťanu a tesaři, který byl jeho majitelem po roce 1850. Někdejší ostrov vznikl z povodňových nánosů. Největší rozsah ostrova byl od Těšnova až po dnešní Šaldovu ulici.

Kolem roku 1900 byl na západním konci spojen s ostrovem Jerusalemským, ve 20. letech 20. století pak i s Libeňským ostrovem. Oba ostrovy byly zároveň spojeny s karlínským pobřežím a s územím Manin. Rameno řeky, na němž byl dříve karlínský přístav, bylo zasypáno v 50. letech 20. století. Dlouhá léta pak byl v podstatě černou skládkou, periferií uprostřed města. V době výstavby metra sloužil jako úložiště materiálu z výkopů. Rozsáhlé úklidové práce začaly až v roce 1999, tedy před plánovanou revitalizací oblasti,” vysvětluje server E15.

Zdroje: 9801.cz, E15

Vložil: Andrea Morkusová