Jiráskovou mu přebral Vala, odpouštět se ale naučil. Dnes jsou všichni pohromadě i na hřbitově. Tajnosti slavných
16.05.2022
Foto: Se svolením Filmové studio Barrandov - Karel Ješátko
Popisek: Jiří Pleskot jako prezident Edvard Beneš v historickém dramatu Otakara Vávry Dny zrady
FOTO / VIDEO Prezidenta Edvarda Beneše si zahrál ve filmu dokonce čtyřikrát. Vzdělaný, moudrý a laskavý elegán s podmanivým hlasem působil jako mimořádný kliďas, když ale šlo o lásku, létaly dokonce i facky.
Milovníky rodinných filmů vždy spolehlivě přiláká k obrazovkám dětská hvězda Tomáš Holý, který nás vždy potěší svou vyřídilkou a bláznivými nápady v příběhu Za trnkovým keřem. Ředitele stavebního podniku, který by chtěl ulovit muflona, si v něm zahrál Jiří Pleskot, od jehož narození uplynulo 2. května už neuvěřitelných sto let. Na herectví šel přímo vědecky, svým postavám vždy vtiskl vlastní osobitost. Pod intelektuálskou slupkou jim ale rozhodně nescházel ani smysl pro humor.
Za trnkovým keřem:
Čtyřikrát prezidentem
Pod maskou uhlazeného intelektuála vždy dokázal příběh příjemně okořenit. Připomeňme třeba jeho tatínka z komedie Léto s kovbojem. Pro filmaře ale měl navíc ještě další devízu, byl až neuvěřitelně podobný prezidentovi Edvardu Benešovi. Poprvé si to uvědomil režisér Otakar Vávra, jenž ho obsadil jako našeho druhého prezidenta v roce 1973 v historické rekonstrukci mnichovských událostí v roce 1938 Dny zrady a v jeho volném pokračování Sokolovo, které o vzniku českého vojenského praporu v Sovětském svazu a účasti českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě. V roce 1977 si ho do stejné role vybral Vojtěch Trapl v pokusu o hraný dokument o událostech roku 1948 Vítězný lid a o rok později se převtělil v Beneše znovu, tentokrát v historické rekonstrukci protifašistického odboje na Slovensku v letech 1943 a 1944 Poéma o svedomí. Původně měl hrát Beneše i v roce 1986 v seriálu Evžena Sokolovského Gottwald, delší časové rozpětí děje si ale vyžádalo mladšího představitele, takže ho nahradil Ladislav Lakomý.
Poštovní úředník Václav Pučálka a jeho žena v Andulka ((Dana Medřická) v pohádce z roku 1967 Pučálkovic Amina, přepisu stejnojmenné humorné povídky Jindřicha Plachty o štěněti, z kterého vyrostla žirafa; foto se svolením Česká televize - Kropta
Pravý intelektuál
Rodák z Milostína u Rakovníka všemu chtěl odmalička přijít na kloub. Brzy ho okouzlilo divadlo, takže se hned po osvobození konečně vrhl do studia oboru, který ho lákal. V roce 1949 sice absolvoval v dvojoboru divadelní věda a estetika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, už během studia si ale uvědomil, že ho herectví láká mnohem víc prakticky než teoreticky, a začal hrát v avantgardním souboru Modrá halena v Kladně a už na podzim 1948 získal na dvě sezóny první angažmá v Mladé Boleslavi. Další rok prožil na jevišti královéhradeckého oblastního divadla a v roce 1951 zamířil na jednu z nejvýznamnějších pražských scén, do Divadla na Vinohradech, které se tehdy ještě jmenovalo Divadlo československé armády. Ztvárnil v něm zhruba 120 postav, kterým dokázal vdechnout intelektuální vyznění, a i po oficiálním odchodu do důchodu v roce 1988 hrál dál alespoň pohostinsky.
Tchýně:
s Alenou Vránovou v komedii Jána Roháče z roku 1969
Milostný trojúhelník
Ve vinohradském souboru poznal svoji první osudovou ženu, malou-velkou dámu Jiřinu Jiráskovou. V roce 1953 se vzali, jenže v stejné době jako Pleskot přišel do souboru i vyhlášený milovník, bouřlivák a svůdce Jiří Vala. Jeho kouzlu neodolala ani Jiřina, a když na to manžel přišel, rázem se proměnil z intelektuála v bojovníka. V zákulisí elegantní secesního divadla dokonce tenkrát létaly facky, Pleskotova zraněná duše nedokázala nevěru odpustit a manželství skončilo po pouhých dvou letech rozvodem. Na sklonku padesátých let se konečně setkal s ženou, která ho okouzlila nejen půvabem a elegancí, ale také inteligencí a rozhledem, dramaturgyní, a poté i moderátorkou Olgou Čuříkovou. S Jiráskovou se zpočátku moc ,nemusely’, časem ale vlny vášní opadly. Dokonce se staly přítelkyněmi a byla to právě Jirásková, která Olgu s Jiřím přiměla v roce 1974 po patnáctiletém vztahu k svatbě.
Prezidenta Beneše si zahrál i v hraném propagandistickém dokumentu z roku 1972 Jak to bylo v Únoru; foto se svolením Česká televize
Mistr laskavého humoru
Už v roce 1945 si Jiří Pleskot poprvé vyzkoušel dabing, před kamerou ale stanul poprvé až v roce 1957 jako důstojník VB v kriminálce Padělek. V roce 1961 odstartoval spolupráci s televizí jako soused v úspěšném komediálním seriálu Tři chlapi v chalupě a v osmdesátých letech pak televize definitivně převládla v jeho filmografii nad filmem. Během své kariéry ztvárnil téměř dvě stovky postav, s výjimkou prezidenta Beneše ale většinou vedlejších. Přesto byli jeho hrdinové vždy výrazní, laskaví a moudří, blízcí divákům svou civilností, často kořeněnou jemným smyslem pro humor či lehký sarkasmus. Občas dostal příležitost i v dabingu, naopak velmi často spolupracoval s rozhlasem. Ve filmu si zahrál naposledy lékaře v psychologickém dramatu Fero Feniče Zvláštní bytosti a definitivně se s kamerou rozloučil v roce 1991 vedlejší rolí v dramatu Uzavřený pavilón. Scénář na motivy novely Zdeny Frýbové o zneužívání psychiatrie k likvidaci politických odpůrců původně napsali Jaroslav Dietl a Jan Matějovský už v roce 1969, natáčení ale zarazila nastupující normalizace a televizní inscenace se nakonec zrodila až po více než dvaceti letech.
Léto s kovbojem:
Doubravčin otec v nestárnoucí romantické komedii z roku 1976
Herecký ráj
Díky přátelům se zamiloval do jihočeské krajiny a v sedmdesátých letech koupil historické stavení v obci Malenice nedaleko Volyně. Pocházel odtud režisér Zdeněk Podskalský, životní partner Jiřiny Jiráskové, a chalupy si tam pořídila řada dalších osobností. Původní školu Jiří s Olgou zrekonstruoval a říkával o ní, že se pro něj stala opravdovým domovem. Oba páry tam trávily spoustu času pohromadě a společně také odpočívají v těsném sousedství, na hřbitově u kostela sv. Jakuba. Jiří Pleskot zemřel 1. prosince 1997 a pohřben byl vedle Zdeňka Podskalského. Když pak byla na podzim 2014 ukládána vedle něho Jiřina Jirásková, davy Pleskotův hrob poničily. Olga Čuříková ho nechala opravit a současně vytesat na pomník i své jméno. „Štěstí přeje připraveným. Aspoň nebudou mít pozůstalí tolik práce,“ prohlásila tehdy. Tušila, že to nebude dlouho trvat, protože už delší dobu bojovala s vážnou nemocí. Za svou životní láskou odešla už v březnu 2016.
(zdroje: ČSFD, Wikipedie, Česká televize, Šumavský rozcestník, FDB, Český rozhlas, Divadlo na Vinohradech, Český film)
Vložil: Adina Janovská