Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Semetrika se vším všudy. Na pohled roztomilá dáma, když ale otevřela pusu… Tajnosti slavných

11.05.2022
Semetrika se vším všudy. Na pohled roztomilá dáma, když ale otevřela pusu… Tajnosti slavných

Foto: Se svolením: Národní filmový archiv

Popisek: Růžena Šlemrová jako paní baronka v romantické komedii režiséra Martina Friče z roku 1944 Prstýnek

VIDEO Protivná, šťouravá, arogantní, afektovaná, nafoukaná a mužům nezůstávala nic dlužna. Na pohled elegantní dáma si uměla vystřelit i sama ze sebe a nejvíc jí ,seděly‘ namyšlené semetriky s duší hašteřivé domovnice.

Výřečná, hádavá nebo pyšná panička, salonní dáma s přehnaně kultivovanou výslovností nebo tetička či matinka, která rázně a až zasahuje do životů dospělých potomků. První dáma prvorepublikového filmu ale byla současně i mistryní komického nadhledu, mnohdy až s prvky parodie. Růžena Šlemrová si zahrála ve více než šedesáti filmech, hlavní roli ale dostala jenom jedinou, v komedii z roku 1939 Paní Morálka kráčí městem. Po válce ale její typ rychle vyšel z módy. „Takový herecký projev, ten se nedá naučit. S tímto talentem se musí člověk narodit. Je to dar!“ prohlásila o ní kdysi Marie Rosůlková.

 

Paní Morálka kráčí městem:

Slečna z lepší společnosti

Dcera významného českého historika Bedřicha Macha se narodila 10. listopadu 1886 v Plzni. Divadlo ji zaujalo už v dětství, nadšeně hrála v školních představeních, a když se po maturitě rozhodla pro studium herectví, rodina ji podpořila, přestože přelom devatenáctého. a dvacátého století nebyl této profesi právě nakloněn. Po absolvování soukromých kurzů u legendární tragédky a první dámy Národního divadla Otýlie Sklenářové-Malé získala stálé angažmá v Městském divadle na Vinohradech. Tam se seznámila s Andulou Sedláčkovou, která vlastnila s manželem Maxem Urbanem filmovou výrobnu Asum, v jejíž produkci vznikla v roce 1914 komedie Noční děs. Růžena v ní dostala svoji první roli záletné paní Fialové a nevěrnice a svůdnice si pak zahrála ještě v dalších filmech němé éry. Teprve zvukový film jí ale umožnil naplno se uplatnit.

 

Anton Špelec, ostrostřelec:

Paní Morálka

Jako jedna z mála dokázala s elegancí a noblesou předvést, jak nepostradatelný a zásadní je pro herce dokonalý mluvený projev, doprovázený výraznými gesty, a navíc okořeněný jedinečným důvtipem a smyslem pro humor. „Byla herečkou výrazně komického fondu a hrávala především temperamentní a brebentivé groteskní dámy z velkoměstské a aristokratické společnosti, navlečené do skvělých toalet.“ To napsal jistý publicista o jejích rolích v divadle a platí to i pro většinu jejích postav filmových. Díky osobitému slovnímu projevu a intonaci byla často obsazována do rolí přísných dam z vyšších kruhů, které se pohoršují nad úpadkem mravů a považují za nutné tuto neblahou situaci neustále komentovat a ironizovat. Její filmoví manželé pak byli většinou zakřiknutí a ušlápnutí podpantofláci.

 

Švadlenka:

Královna vkusu a elegance

V osobním životě byla ale pravým opakem svých filmových hašteřivých a panovačných paniček. Milá, vtipná, dobrosrdečná a příjemná dáma milovala přírodu a velmi ráda jezdila na rekreaci do lázní. Jejím nejoblíbenějším místem byly slovenské lázně Sliač. Stejně jako noblesou a elegancí vynikala také inteligencí, pílí, pracovitostí, cílevědomostí, pevným rozhodováním i jistou dávkou konvence. Její velkou vášní bylo sbírání a vytváření nejrůznějších šperků a módních ozdob. Milovala drahé kovy stejně jako bižuterii či šperky ze všedních materiálů, které měly šmrnc. Totéž platilo o módě, v níž dokázala s přehledem kombinovat vrcholně luxusní kousky s naprosto obyčejnými, přičemž výsledek byl vždy ohromující. Šperky si ráda sama navrhovala a současně i vyráběla. Traduje se, že před jejím kreativním viděním neunikl ani kovový řetízek z WC, který využila k výrobě náhrdelníku. Měla prostě mimořádný cit pro skutečnou krásu a vytříbenou eleganci.

 

Rozkošný příběh:

Bez čeho se neobešla

Povýšený a kritický pohled velmi ráda podporovala použitím lorňonu (brýlová skla, zasazená do obrouček s jednou nožkou na přidržování) nebo cvikrem neboli skřipcem bez nožek, který se nasazoval přímo na nos. Potrpěla si na nápadné náramkové hodinky, výrazné šperky, modelové kabelky a neobvyklé výstřední klobouky. Navzdory prvorepublikovému stylu, který kladl důraz ve vysoké módě na střídmou eleganci, milovala nápadné černobílé střevíčky, samozřejmě ale musely ladit s celým outfitem. Jejím velmi častým společníkem i před kamerou byl i malý psí mazlíček, který ji doprovázel i v soukromí a významně přispěla k popularitě plemene pražský krysařík. Po druhé světové válce už ale nová filmová tvorba nenabízela pro její typ dam dostatek prostoru, takže v roce 1948 opustila dokonce i jeviště vinohradského divadla, údajně ze zdravotních důvodů.

 

Advokátka Věra:

Život jako jeden velký film

Po pár letech se jí podařilo znovu před kameru vrátit a příležitost dostala především v snímcích režiséra Václava Kršky. Mimo jiné si zahrála v poetické romanci Řeka čaruje, v životopisném dramatu Mikoláš Aleš či v poetickém dramatu Stříbrný vítr. Naposledy stanula před kamerou v roce 1955 v komedii Miroslava Cikána Muž v povětří. O filmu říkávala, že je její láskou na celý život, a podřídila mu ho do posledního detailu. Zda se skvěle rozjetá kariéra stala i příčinou její bezdětnosti, nebylo nikdy potvrzeno, příčina byla ale pravděpodobně jiná. Provdala se za producenta Rudolfa Šlemra, který byl jedním ze zakladatelů filmových ateliérů v pražské Hostivaři, které fungují dodnes. V letech 1925 až 1928 byl předsedou Filmové ligy československé, na jejíž půdě se jeho žena usilovně snažila o zrovnoprávnění filmu s divadlem jako nového kulturního fenoménu. Zemřela 24. srpna 1962, čtvrt roku před svými šestasedmdesátými narozeninami.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Česká televize, Český film, Semanovice Ondřeje Suchého, Encyklopedie města Plzně, Český rozhlas, Michaela Košťálová: Růžena ŠlemrováPikantní dáma, FDB)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská