Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Fanoušci netušili, co se děje v zákulisí. Bát se ho bylo namístě, zavinil i smrt milovaného Karla Hašlera. Tajnosti slavných

04.05.2022
Fanoušci netušili, co se děje v zákulisí. Bát se ho bylo namístě, zavinil i smrt milovaného Karla Hašlera. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením GENI

Popisek: Scenárista, režisér a filmový podnikatel Václav Binovec

VIDEO Oficiálně se stal fašistou už v roce 1926 a za války donášel přímo k ministru Moravcovi. Za svou vinu zaplatil, začít ale znovu v emigraci už bylo pak nad jeho síly. (Pokračování z pondělí 2. května)

Až do konce druhé světové války stál režisér Václav Binovec za zrodem sedmnácti filmů, natáčel sentimentální komedie a melodramata, často nevalné úrovně, publikum je ale milovalo. Kdo by neznal třeba komedii Jarka a Věrka s Ladislavem Peškem a Evou Gerovou, romanci Bláhové děvče s Hanou Vítovou či romantické drama Nevinná s Adinou Mandlovou.

 

Jarka a Věrka:

Madla zpívala národu

Jeho nejvýznamnějšími projekty, kterým nelze upřít kvalitu, se staly válečná drama Jízdní hlídka z roku 1936, o konfliktu československých legií s bolševickým režimem v Rusku, a tragikomedie z roku 1942 Městečko na dlani, natočené podle románu Jana Drdy. Natočil ale i několik reklam, a především objevil novou hvězdu, herečku a zpěvačku Zdeňku Sulanovou. Lízin let do nebe, Lízino štěstí a Madla zpívá Evropě trhaly divácké rekordy. Obzvlášť Madla, která v houstnoucí protektorátní atmosféře dávala lidem naději a její Ty lesovské stráně, které zpívala v lidovém kroji, se staly hitem. Sulanovou se Binovec pokusil ještě jednou vrátit na stříbrné plátno roce 1945 v dramatu Bludná pouť, film ale nebyl nikdy dokončen a dochovaly se jen jednotlivé scény. Mezitím totiž válka skončila a s ní i Binovcova kariéra. Ale to trochu předbíhám.

 

Lízino štěstí:

Fašista duší i činy

Čím byla Binovcova hvězdička Sulanová oblíbenější, tím víc temněly jeho kontakty, do nichž se začal zaplétat. Už v roce 1926 vstoupil do Národní obce fašistické, v roce 1933 stanul v čele Československé filmové unie, organizace filmových pracovníků. V roce 1935 se zúčastnil zasedání Mezinárodní filmové komise v Berlíně jako člen československé delegace a vystoupil na ní s projevem o možné spolupráci českých a německých filmových pracovníků. Jeho původní záměr byl bohulibý, Němci totiž byli na rozdíl od Čechů ochotní investovat do filmu obrovské částky. Jenže… V říjnu 1938 podepsal prohlášení filmové unie, které vylučovalo z československé kinematografie ,,pracovníky židovského, resp. neárijského původu”. Po okupaci se hned 16. března 1939 čeští fašisté v čele s antisemitou Binovcem pokusili převzít barrandovské ateliéry Miloše Havla. V roce 1939 vstoupil do nacionalistické organizace Vlajka a pár týdnů před okupací do Národního tábora fašistického.

 

Madla zpívá Evropě:

Aktivní a nebezpečný

Binovcova role za protektorátu rozhodně nebyla malá, byl místopředsedou Filmového ústředí pro Čechy a Moravu a společně s Jožou Jaurisem působil spíše ve prospěch okupační moci. Dal se plně do služeb nového mecenáše, kterým se pro něho stal Emanuel Moravec, velký příznivec Heydricha a protektorátního ministra školství a lidové osvěty, jenž prosazoval vizi sjednocené Evropy pod německou nadvládou. Dokonce zřejmě i udával gestapu a pravděpodobně stál mimo jiné i za zatčením dramaturga, režiséra a populárního písničkáře Karla Hašlera, který byl poté umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Nelze se divit, že svůj poslední film už Binovec po osvobození nemohl dokončit. Prokazatelně poslal v roce 1942 udání na Emila Sirotka staršího, majitele a prvního ředitele žižkovského kina Aero, které adresoval přímo ministru Moravcovi. Není divu, že s osvobozením jeho kariéra definitivně skončila.

 

Městečko na dlani:

Nepovedený restart

Po válce byl obviněn z kolaborace, odsouzen na tři roky a umělecká tvorba mu byla zakázána. Přišel i o část majetku a po propuštění byl neustále sledován StB. Díky jeho vzpomínkám se ale zrodila výpravná publikace Historie čs. filmu v obrazech, kterou vydalo v roce 1959 nakladatelství Orbis. V roce 1966 se rozhodl emigrovat se synem Viktorem do Německa, kde žil jeho bratranec, rychle ale pochopil, že začínat znovu s téměř sedmi křížky na krku je velmi obtížné, přestože dostal šanci v Rádiu Svobodná Evropa. Pokorně se tudíž vrátil do Prahy, a krátce pak ještě spolupracoval s Československým filmovým ústavem. Po filmu se mu nepřestávalo stýskat, takže chodil alespoň do kina Illusion, které promítalo filmy pro pamětníky. Podle sousedů byl zamlklý, chodil na dlouhé procházky a v oblíbené hospůdce v Bubenči dokázal podle hostinského sedět u jednoho půllitru i tři hodiny a nepromluvit ani slovo. Někdejší průkopník moderní české kinematografie Václav Binovec zemřel 26. února 1976.

(zdroje: Wikipedie, Národní filmový archiv, ČSFD, Český film, FDB, Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Česká televize)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská