Se svým poručíkem Kalinou jako by srostl. Dokonce oba zemřeli v stejný den. Tajnosti slavných
18.04.2022
Foto: Se svolením TV Barrandov
Popisek: Miloš Willig jako plukovník Kalina v seriálu Třicet případů majora Zemana
FOTO Zatímco na jevišti zářil ve všech žánrech, film a televize mu navždy přiřkly jedinou podobu. Seriózního, spolehlivého pána v obleku, na jehož vizáži, charakteru a oddanosti straně nenajdete smítko. A především plukovníka Václava Kalinu v seriálu Třicet případů majora Zemana. Vzpomínáte si na něj?
Kalina se stal jeho nejslavnější televizní postavou a jako by mu byl přímo ,ušitý na tělo‘. Herec sám se ani nikdy netajil tím, že se s ním cítil jako ryba ve vodě. „Je to člověk, který prošel občanskou válkou ve Španělsku, člověk, který byl později v koncentračním táboře, člověk, který je zcela oddán socialistickému zřízení. Já jsem ve Španělsku nebyl, ale strávil jsem devět měsíců v partyzánské skupině Jana Husa. Přesvědčený komunista jsem také. Jinými slovy – postava plukovníka Kaliny mi nesmírně, jak se říká, sedí,“ říkával. Mnohem významnějším však bylo v jeho kariéře divadlo. Devízami Miloše Williga byly střídmost, vyvážená gesta, ukázněnost vnitřních pocitů a kultivovaný projev. A záběr jeho divadelních rolí byl obrovský, od dramat českých a světových klasiků až po moderní repertoár.
S Libuší Havelkovou v televizním dramatu z roku 1967 Podivný konec léta; foto se svolením Česká televize - Přiba Mrázová
O tradice nestál
Narodil se 21. ledna 1921 v romantické vesničce Velké Svatoňovice na východním okraji Krkonošského podhůří a s herectvím byl propojen jeho život od počátku. Jeho otcem byl totiž Arnošt Willig, který hrál léta v jihlavském Horáckém divadle a ani po odchodu do penze se bez svého ‘svatostánku‘ neobešel, takže v něm působil alespoň jako uvaděč a vrátný. Desítky let prožila na stejném jevišti i Milošova o dva roky starší sestra Lubomíra a jako rekvizitářka v něm pracovala i sestra Dagmar. Nejznámějším z rodiny se ale stal Miloš, který ale původně zamířil do úplně jiné oblasti a začínal v textilní továrně jako kreslič. Během druhé světové války ale stejně u divadla skončil a prošel několika kočovnými společnostmi. Dostal i první filmovou nabídku, hrát v německém filmu ale odmítl.
Útěk k partyzánům
V roce 1943 se konečně také stal členem souboru Horáckého divadla v Třebíči a hned v první sezóně si zahrál v jedenácti inscenacích. Po uzavření českých divadel nacisty ale neunikl totálnímu nasazení a musel pracovat při budování podzemních zásobníků benzínu. Časem se mu podařilo utéct a na posledních devět měsíců války bojoval v partyzánské brigádě Mistr Jan Hus. Skupina působila především na Českomoravské vrchovině a jejím základem se stal dvanáctičlenný výsadek pod velením kapitána Rudé armády Alexandra Vasiljeviče Fomina, který seskočil na naše území 26. října 1944. Po osvobození se Miloš vrátil na Vysočinu a tři sezóny působil v Horáckém divadle, které se přesunulo do Jihlavy. Tam byl také v roce 1947 postaven před zásadní životní rozhodnutí.
S Jiřím Holým v televizní kriminálce Měsíc s dýmkou, natočené podle povídky Hany Proškové; foto se svolením Česká televize - Přiba Mrázová
Životní rozhodnutí
„Měl jsem se rozhodnout, zda budu dále hercem, nebo jestli se stanu příslušníkem Státní bezpečnosti,“ přiznal v jednom rozhovoru, který před časem ,oprášil‘ deník Blesk. „Tehdy jsem o tom dlouho uvažoval. Říkal jsem si: to divadlo děláš už řadu let a snad poměrně slušně. Když se ti něco nepovede, tak o tobě napíší, že jsi to zahrál špatně, když něco zkazíš ve filmu, tak se to musí točit znovu a je to zas dobré, ale když něco uděláš špatně jako příslušník Státní bezpečnosti, tak se to nenechá ničím smazat. Tak jsem řekl: Podívejte se, chlapci, já přece jenom raději budu hrát divadlo.“ Podíl na jeho rozhodnutí nejspíš měla mimo jiné i skutečnost, že se v jihlavském souboru seznámil s mladičkou Kamilou Novou, budoucí hvězdou televizních zpráv šedesátých let, populární Kamilou Moučkovou. Když se brali, bylo jí pouhých devatenáct a brzy se jim narodila dcera Kateřina.
Do roka a do dne
V roce 1948 se Miloš přesunul s částí divadelního souboru do Prahy, kde spoluzakládal v Libni Divadlo S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou). Mladičká manželka s dítětem ho sice následovala, v Praze se ale cítila opuštěná, i když se prý Miloš opravdu snažil ze všech sil, aby jí vše vynahradil. Nakonec se zamilovala do společného přítele, tehdy ještě medika Josefa Moučky. A tak sotva se Miloš stal otcem, už rodinu ztratil a rozvod prý nesl velmi těžce. Sama Kamila s odstupem času otevřeně přiznávala, že se vůči němu prohřešila. „Byla jsem naivní a hloupá. Je mi strašně líto, že jsem mu ublížila,“ prohlásila.
Právník Mayer v slavném historickém dramatu Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice; foto se svolením Filmové studio Barrandov
Hrdina agitek
Krátce po příchodu do Prahy si Willig konečně odbyl i svůj debut před filmovou kamerou – režisér Martin Frič si ho vybral jako představitele mladého konstruktéra v budovatelském filmu Pětistovka. Uvědomělý dělnický kolektiv se v něm zaváže, že uvede do výroby převratně výkonný motocykl, jejich úsilí ale provází řada nedopatření a malérů. Naivní a budovatelsky rozjásaný snímek řadí kritika k nejslabším Fričovým projektům vůbec. V padesátých letech Willigovy role z této ,škatulky’nevybočovaly, je výjimečně se objevil v hodnotnějším projektu. Jeho kariéru provázely postavy zásadových a rozvážných mužů, jejichž charakter nepřipouštěl znevážení hercovy osobnosti. Na přelomu padesátých a šedesátých let začal hrát lékaře, stranické funkcionáře či vysoké důstojníky, nejčastěji se ale objevoval před kamerou jako policejní vyšetřovatel nebo příslušník VB.
Milovaný plukovník
Jedni na něj nadávají, druzí v něm nacházejí spoustu pravdy, až překvapivě velké množství televizních diváků je ale ochotno sledovat případy majora Zemana stále dokola. Po roce 1989 to vypadalo, že jeden z nejdražších projektů Československé televize (stál více než dvacet milionů – pozn. red.) nejspíš už nikdy na obrazovkách nepoběží. Pak se našla komerční společnost, která rozsáhlý projekt režiséra Jiřího Sequense odvážně vytáhla na světlo boží, a stal se z něj málem nový bestseller. Na počátku se v něm mladík Zeman, doktor Veselý a právník Kalina vracejí společně z koncentračního tábora, aniž tuší, jak se jejich osudy v budoucnu léty protnou. Miloš Willig se ve svém Kalinovi našel. Právě on přivedl Zemana k spolupráci s kriminalisty a Zeman ho bral jako druhého tátu. V pozdějších dílech už byl Kalina ve vysoké funkci na ministerstvu vnitra a vedl případy se zvláštní mezinárodní zápletkou.
Předseda KSČ v televizním normalizačním dramatu Běž, ať ti neuteče; foto se svolením Filmové studio Barrandov - Miroslav Mirvald
Osudový Hamr
,Zeman‘ pro Williga představoval náročné angažmá na celou pětiletku, takže když se k němu přičetlo ještě stálé působení v divadle, na cokoli dalšího už mu moc času nezbývalo. Přesto si stihl zahrát i v několika filmech. A především v dalším úspěšném seriálu scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Evžena Sokolovského Nejmladší z rodu Hamrů, v němž ztvárnil Blažka. Během natáčení ale prodělal infarkt, k němuž zřejmě přispělo vysoké pracovní nasazení. Pak už se srdečními obtížemi neustále bojoval a projevilo se to i na jeho vzhledu, takže při natáčení třetí řady ,Zemana‘ se ani maskéři nemuseli příliš snažit, aby mu opticky přidali nějaký ten rok navíc. Natáčení sice dokončil, premiéry už se ale nedočkal. Zemřel 23. srpna 1979 stejně jako jeho seriálový Kalina. Na selhání srdce, v padesáti osmi letech a sám.
(zdroje: Wikipedie, Český film, ČSFD, Blesk, FDB, Horácké divadlo Jihlava, Česká televize, Český rozhlas, Národní divadlo, Světlana Witowská: Hlavou proti zdi)
Vložil: Adina Janovská