Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Král satiry a parodie upsal život smíchu, na co sáhl, to publikum zbožňovalo. Vysněný projekt už ale nestihl. Tajnosti slavných

15.04.2022
Král satiry a parodie upsal život smíchu, na co sáhl, to publikum zbožňovalo. Vysněný projekt už ale nestihl. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Režisér a scenárista Oldřich Lipský v dokumentu z cyklu Příběhy slavných, nazvaném Tak tohle je ten svět…

VIDEO Vypracoval se na režisérskou špičku, stal se zárukou dobré zábavy i komerčního úspěchu. Nadevše miloval hlavně cirkus a varieté a tu a tam si odskočil i k lední revui. Poslední rozdělanou práci ale za něj musel dokončit kolega.

Dokázal shromáždit štáb, který tvůrčí invencí přímo sršel, a pro naši kinematografii objevil hned několik výjimečných osobností. Každý film, který natočil, slavil u domácího publika obrovský úspěch. Nepatřil sice k tvůrcům, kteří získali množství zahraničních ocenění, mezi domácími režiséry ale jednoznačně patřil k naprosté špičce. „Myslím, že je na světě moc smutných věcí a že o ně se stará už tak dost lidí,“ prohlásil legendární režisér Oldřich Lipský, který ze všeho nejvíc miloval cirkus a varieté. O rok mladšímu bratrovi herce a komika Lubomíra Lipského byl blízký humor ve všech odstínech a chutích. Točil komedie realistické i vědecko-fantastické, podle děl našich i zahraničních klasiků, rozuměl si ale i se soudobými autory.

 

Cirkus bude:

Hlavním viníkem otec

Narodil se 4. července 1924 v Pelhřimově do rodiny vyhlášeného cukráře. Otec Vilém byl vášnivý ochotník a režisér, takže není divu, že se ochotnickému divadlu začal brzy věnovat i Oldřich a jeho bratři, pozdější herci Lubomír a Dalibor. Až do uzavření škol nacisty v roce 1941 studoval na gymnáziu, pak byl totálně nasazen do průmyslu. Současně hrál v ochotnickém studiu Mladá komedie, silně ovlivněném předválečnou tvorbou Osvobozeného divadla. V létě 1945 se přestěhoval do Prahy, kde studoval práva a filozofii, časem ale dal přednost divadlu. Pracoval jako herec, režisér i umělecký ředitel v Divadle satiry, které s bratrem Lubomírem a dalšími přáteli založil, a už v té době se také poprvé objevil na filmovém plátně.

 

Limonádový Joe aneb Koňská opera:

Tři filmy mu stačily

Poprvé stanul před kamerou v romantické komedii Václava Kršky Řeka čaruje, v níž se mihl jako jeden z mladíků ve mlýně. O rok později ztvárnil trochu větší roli Karla ve válečném dramatu režiséra Václava Kubáska V horách duní, který jako jeden z prvních partyzánských filmů vypráví o protinacistickém odboji. Pak si ještě zahrál v roce 1948 v komedii Červená ještěrka, v níž ztvárnil hlavní postavu profesora Bláhy Jindřich Plachta. No a poté už se začal věnovat především režii. Lví podíl na tom mělo uzavření Divadla satiry, po němž začal od roku 1949 pracovat ve Filmovém studiu Barrandov. Nejprve jako asistent režie u Josefa Macha, spolurežisér s Janem Strejčkem a Miroslavem Hubáčkem. Svůj první vlastní film Cirkus bude! natočil v roce 1954.

 

Čtyři vraždy stačí, drahoušku:

Láska z manéže

Velký obdivovatel cirkusu se svou tvorbou mimo jiné významně zasloužil o popularizaci umění předních československých artistů. Do cirkusové manéže a zákulisí umístil děj hned několika svých filmů – dokumentu z roku 1960 Cirkus jede, nestárnoucí veselohry Šest medvědů s Cibulkou z roku 1972 a o tři roky později rodinné komedie Cirkus v cirkuse. Čtyři roky také připravoval scénář seriálu podle románu Eduarda Basse Cirkus Humberto. „Začíná se o tomto projektu znovu hovořit. Rád bych, kdyby vážně. Stejně jsem přesvědčen, že i když ne teď – tedy někdy někdo film podle této znamenité knihy natočí,“ zavzpomínal v jednom rozhovoru v roce 1985. Jeho realizace se už ale nedočkal. Cirkus byl zkrátka jeho největší životní láskou, takže si i jako už známý filmový režisér občas ,odskočil‘ ze svého hlavního oboru a režíroval představení i v milovaných cirkusech nebo v lední revui.

 

Šest medvědů s Cibulkou:

Mistr parodie

Jeho filmy nikdy nezašly za hranici dobrého vkusu a měly vždy vysokou úroveň. Hráli v nich ti nejlepší herci, počínaje jeho bratrem Lubomírem a Milošem Kopeckým přes Rudolfa Hrušínského, Vladimíra Menšíka a Jiřinu Bohdalovou až po Karla Effu, Jiřího Sováka, Jana Libíčka či Jiřího Líra. Není divu, že také sklízely u diváků značný úspěch. Oldřichovou zálibou se staly především parodie různých filmových či literárních žánrů, a právě díky tomu se v roce 1964 zrodila ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Jiřím Brdečkou mimořádně úspěšná a dodnes milovaná westernová parodie Limonádový Joe aneb Koňská opera. Období normalizace se pak nejvýrazněji odrazilo v jeho tvorbě ,povinnou‘ veselohrou Tři chlapi na cestách, která vycházela z úspěšného televizního seriálu Jaroslava Dietla Tři chlapi v chalupě.

 

Tři chlapi na cestách:

Kodet se nevešel do kostýmu

V roce 1977 znovu spojil tvůrčí síly s Jiřím Brdečkou, aby spolu vypracovali scénář na motivy laciných šestákových detektivek. Scenérie staré Prahy si přímo říkala o zasazení příběhu amerického detektiva a snímek Adéla ještě nevečeřela byl ještě v témže roce uveden do kin. Zajímavé bylo mimo jiné i obsazení populárního slovenského herce Michala Dočolomanského do hlavní role. K jedné ze svých nejslavnějších rolí totiž přišel jen náhodou. Původně totiž absolvoval kamerové zkoušky Jiří Kodet, jenže se nakonec nevešel do ušitého kostýmu, a tak tak za něj Lipský narychlo sháněl náhradu. V záporné roli se opět objevil Miloš Kopecký, který měl při natáčení náročnějších scén k dispozici hned čtyři dubléry. Na svou dobu měl film fantastickou návštěvnost a zabodoval i na mezinárodních festivalech.

 

Adéla ještě nevečeřela:

Pokořil i železnou oponu

Ačkoliv se Adéla zrodila v období tuhé normalizace, Lipský s ní dokázal nejen překročit hranice železné opony, ale zároveň i vytvořit skutečně nadčasový a inteligentní žánrový počin. O čtyři roky později se osvědčená dvojice Lipský-Brdečka sešla znovu, aby oslavila obdobně svéráznou formou nesmrtelnou tvorbu francouzského klasika dobrodružné literatury Julese Vernea. Parodie Tajemství hradu v Karpatech se nakonec dočkala obdobného hereckého obsazení jako Adéla a stejně jako ona slavila úspěch i za hranicemi. O rok později natočil Oldřich Lipský na pražském Jižním městě Srdečný pozdrav ze zeměkoule, v němž si hlavní role návštěvníků z vesmíru zahrála pro změnu tehdy nejpopulárnější dvojice slovenských herců a komiků Milan Lasica a Július Satinský.

 

Velká filmová loupež:

Nečekaný odchod

Kromě festivalových ocenění za své komedie získal populární režisér v roce 1974 oficiální titul Zasloužilého umělce a o pět let později i Národního umělce. Odešel nečekaně v říjnu roku 1986 během natáčení komedie Velká filmová loupež, která se odehrává během výstavy, probíhající u příležitosti čtyřicátého výročí znárodnění československé kinematografie v pražském paláci U Hybernů. Během natáčení však Oldřich Lipský náhle zemřel a projekt musel dokončit Zdeněk Podskalský. Osudnou se mu stala zákeřná rakovina žaludku. Jeho syn Dalibor je filmovým střihačem a producentem, dcera Ludmila je lékařka.

(zdroje: Česká televize, Pelhřimovský magazín, ČSFD, Karel Ulík: Lubomír Lipský a jeho bratr Oldřich Lipský, FDB, Blesk, Jitka Vysekalová: Oldřich Lipský, Český rozhlas, Český film, Wikipedie)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská