Mikuláš Peksa tapetářem. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Mikuláš Peksa

Moje děti rády příběhy Pata a Mata. A tak se občas bavím při sledování těch skutečných zlatých českých ručiček. A jednou se Pat a Mat rozhodli tapetovat. A dopadlo to, jak je zvykem, neslavně. K podobné profesi tapetáře se rozhodl i europoslanec Mikuláš Peksa, který se jal obrážet na Facebooku profily médií a pod každou zmínku o tom, že v Maďarsku vyhrál volby drtivě Viktor Orbán, přičinil jeden a ten samý komentář. „...o to víc budou potřebovat naši pomoc,“ stálo v něm.

V Maďarsku vyhrál Viktor Orbán takovým stylem, že ovládl ústavní většinu tamního parlamentu. K tomu se mu v prezidentském křesle před měsícem usadila jeho bývalá ministryně pro rodinu Katalin Nováková, takže Orbán má na další čtyři roky, pokud ho netrefí pepka, Maďarsko ve své režii. A právě přání pořádné rány pepkou mají nejspíš na jazyku všechny demokratické veličiny té naší politické scény.

Jednou z veličin je i europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa, který jako myška slídilka v pondělí, den po volbách v Maďarsku, obrážel profily českých mediálních domů a pod zprávy o volbách v Maďarsku překopírovával jeden svůj komentář. Jistě komentář hodný vytesání do mramoru, když jím Peksa potřeboval vytapetovat snad všechny české informační dálnice. Snad i pod principem tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou. „Viktor Orbán je Putinova loutka a vede Maďarsko z Evropy. Existuje mnoho Maďarů, kteří s tím nesouhlasí, ale bohužel stále menšina. O to víc budou potřebovat naši pomoc.“ 

Božínku, očividně silná slova silného muže. Maďaři si, jak se zdá, tak bez armády u volebních místností, zvolili svou budoucnost, kterou mají ověřenou už v minulosti. Proběhla ukázková demokratická volba, kde vítěz bere skutečně vše, protože lid jeho dosavadní vládu ocenil výsledkem voleb. To je demokracie. Bez nutného puče, ke kterému dochází jinde a u jiných. Ale tohle není text o výsledku voleb v Maďarsku, ale o mentální mapě europoslance Peksy.

Trochu s údivem sleduju tu zdivočelou sebedůvěru, že se z Evropy bude vzdorovat demokratické volbě. Možná mě to nemá překvapit. Vždyť o Lisabonské smlouvě museli Irové hlasovat podruhé, když napoprvé dali, blázínci jedni, najevo svůj nesouhlas. Prohlasovat se až k tomu jedinému správnému výsledku? Také cesta. Není to důvod zavolat do Maďarska a oznámit jim, že by si měli vystřihnout ještě jedny volby? Třeba zvolí tu svou zmatenou koalici šesti stran a dostanou se do stejné slepé uličky, v které jsme uvízli my s naší koalicí pěti?

Jenže ta Peksova slova: „O to víc budou potřebovat naši pomoc“, ta jsou strašidelná. Jak konkrétně se jim bude pomáhat? Dalším a dalším dehonestováním Maďarska? Dalšími soudními spory, sankcemi a buzerací ze strany Bruselu? Já si nejsem jistý, ale takhle se demokratické soužití nedělá. Takhle se vyvolávají nálady, které začnou určovat další směr buzerované a šikanované země. Neobrátí se Peksova slova proti samotné Evropě, kdy bude docházet k tomu, že čím víc se bude tlačit na Maďarsko, tím víc Maďarsko zatlačíme do ofenzivy a donutíme ho volit radikálnější řešení? Protože slovy Peksy se pokusíme z pozice eurounijní autority dotlačit Maďarsko k tomu, aby příští volby vyhrála nynější opozice. Chová se Peksa jako státník, kterému je dobré svěřit naši budoucnost, nebo se chová jako mileniální hysterka, která dupe a dupe a doufá, že se produpe až k tomu, že ji začne někdo naslouchat?

No jo, ale ten Orbán je přece diktátor, to ví už i malé děti ve školce. Skutečně? Prosím, ukažte mi ty koncentráky v Maďarsku. Ukažte mi tu vojenskou techniku, kterou si Orbán vynucuje na svých poddaných tu jedinou správnou volbu. Prosím. Ale on umlčuje média a opozici. Ale dejte pokoj. Předvolební průzkumy v Maďarsku věštily z lógru, že po volbách bude plichta a opoziční strany budou možná sestavovat vládu. To je to pověstné umlčování? Opoziční média v Maďarsku fungují, nikdo tamní novináře nezavírá. Ne, ne, v Bruselu to říkali, Peksa tapetuje české informační dálnice svým výkřikem a Markéta Pekarová Adamová má jasno už leta letoucí. Maďarský režim má své mouchy, stejně jako ten náš režim, ale pomoc s jeho porážkou ze strany Mikuláše Peksy není potřeba.

K výsledku voleb se vyjádřil i Peksův guru Jára Ivan Bartoš. A to na Twitteru sérií příspěvků kopajících do Orbána. V jednom z nich napsal: „Dál také pokračuje v mazání svobodných médií z mapy, zastrašování novinářů a blokuje přístup opozičních politiků do veřejného prostoru. Občané nemají možnost slyšet ucelené informace a podle nich se nezávisle rozhodnout. K takovémuto ‚volebnímu vítězství‘ opravdu nelze blahopřát.“ Ježíšku na nebíčku, já musel kouknout, jestli mluví o Maďarsku, nebo jestli na něj nepřišla slabá chvilka a nezačal mluvit o stavu svobody v České republice, ale u nás se vlastně nic nemaže, neblokuje a všechno je křišťálově čisté, všichni mohou mluvit, diskutovat a pochybovat bez hrozby tří let v kriminálu nebo zničení vlastního živobytí a kariéry. Má pravdu, předseda.

Psali jsme

Polčákovné jako definice naší spravedlnosti. Komentář Štěpána Chába

To podivné Peksovo přesvědčení, že pravdu má jen on a jeho sociální bublina a že jedině jeho politické přesvědčení má právo vést nás do budoucnosti plné rozjásaných jednorožců, je fascinující, ale dokonale odtržené od reality. Chápu tu zášť, s Orbánovou politikou Pirát Peksa nesouhlasí. Ovšem jsou tu mnozí, a není jich menšina, kteří nesouhlasí s politikou Piráta Peksy a jeho gurua Járy. Ale o tom je demokracie, souboj myšlenek a politických směrů a vizí. Nevěřím Pirátům. Nerad bych, aby má nelibost ke korzárské partaji v budoucnosti byla oceněna i příslušným počtem let v kriminálu nebo zlikvidováním svobody napsat, že nemám rád Piráty a jejich politiku.

Vložil: Štěpán Cháb