Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Největší pohádkový skandál. Dvojí rychlý rozvod řešila dokonce i stranická komise. Tajnosti slavných

18.03.2022
Největší pohádkový skandál. Dvojí rychlý rozvod řešila dokonce i stranická komise. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize - Jindřich Panáček

Popisek: Vladimír Ráž jako doktor Bednář v nestárnoucím seriálu Hříšní lidé města pražského

VIDEO Nejspíš měl nejvíc fanynek v historii naší kinematografie. Moudrý král Miroslav totiž dobře věděl, proč se svými životními trablemi nechodí na trh. Největší průšvih ale nebylo možné utajit.

Bulvár u nás před listopadem 1989 neexistoval, takže soukromí známých osobností nebylo propíráno na veřejnosti a zveřejnění těch největších tragédií bylo spíš dílem náhody. A pokud si někdo na tom navíc důsledně zakládal, zpravidla se o něm nevědělo nic. Právě takový byl Vladimír Ráž, který zůstával v povědomí diváků především jako moudrý král Miroslav z legendární pohádky Pyšná princezna, a dobře věděl, proč tak činí. Neměl totiž sebemenší chuť sdílet s kdekým své životní trable. A přitom měl nejspíš nejvíc fanynek v historii naší kinematografie. Pro něj byl král Miroslav jen jednou ze životních epizod, zato ale osudovou.

 

Pyšná princezna:

Místo medicíny pletení

Narodil se 1. července 1921 v Nejdku u Karlových Varů, vyrůstal ale v Praze. Především díky mamince si už od dětství vytvářel vztah k literatuře, poezii a recitaci. Odmaturoval na klasickém gymnáziu a toužil po studiu medicíny, historické události mu ale udělaly čáru přes rozpočet. Sotva začal studovat, nacisté zavřeli v roce 1942 české vysoké školy, a kdyby tak neučinili, možná bychom nikdy svého krásného pohádkového krále nikdy neměli. Takhle se ale Vladimír musel rychle rozhodnout, jak se vykroutí z totálního nasazení v říši. Podařilo se mu to díky nesporně přitažlivé vizáži, talentu a vstřícnosti českých pedagogů, kteří ho přijali na pražskou konzervatoř. Ani tím ale nebyl problém jednou provždy vyřešen. Koncem války byla uzavřena i tato škola, takže Ráž pak až do osvobození pracoval v pletacím sdružení.

 

Byl jednou jeden král:

rybář s princeznou Maruškou v podání Mileny Dvorské

Sametový hlas

Hned v roce 1945 studia herectví dokončil a v roce 1947 nastoupil na dva roky do prvního stálého angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, dnešním Švandově divadle na pražském Smíchově. Další dvě sezóny strávil v Divadle státního filmu, poté tři v Divadle hlavního města Prahy, dnešním Hudebním divadle Karlín, kde pracoval pod vedením Jiřího Frejky. V roce 1954 se stal členem činoherního souboru Národního divadla, v němž setrval až do oficiálního odchodu do důchodu v roce 1995. Přitažlivý zjev ho přímo předurčil do rolí romantických milovníků, jeho významnou devízou ale byla i práce s hlasem a nevšední pohybová kultura. Časem se postupně přesouval k psychologicky složitým charakterům, v nichž uplatnil civilní a realistické herectví, které se výrazově velmi lišilo od jeho rozmáchlých, až teatrálních gest v mládí. V Národním divadle odehrál více než osmdesát rolí, převážně v klasickém repertoáru, zazářil ale i v moderně. Navíc hostoval i na řadě dalších scén, například v Kladně. S Národním divadlem se rozloučil rolí faráře v dramatizaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi, kterou režíroval Miroslav Krobot. Poté dál hostoval v Rokoku, kde ještě pouhý rok před smrtí hrál sluhu Firse ve Višňovém sadu.

 

Hrátky s čertem:

kníže pekelné Solferus

Syn zmizel za kopečky

Poprvé se oženil s hereckou kolegyní Alexandrou Miškovskou. V roce 1949 se jim narodil syn Martin a o dva roky později ještě David. A pak záhy přišla první velmi krutá rána osudu. Davidovi bylo sotva půl roku, když náhle zemřel. „Měla jsem k dětem hlídání, tak jsem se dost brzy po narození druhého syna vrátila do práce. Večer jsem odešla do divadla. Když jsem se vrátila, David už nedýchal. Později mi řekli, že šlo o náhlé úmrtí kojence,“ prozradila Saša později největší bolest svého života v třetím dílu Příběhů domů slavných i zapomenutých spisovatelky a publicistky Blanky Kovaříkové. Tak obrovské neštěstí vrazilo mezi partnery klín, nebyli prý schopni spolu téměř komunikovat. A v této situaci dostal Vladimír nabídku, která dala jeho manželství ránu z milosti – natáčení Pyšné princezny a setkání s nádherou Alenou Vránovou. Následoval rychlý rozvod, a v roce 1969 se pak prvorozený syn ztratil otci z obzoru definitivně, protože emigroval s matkou do Norska. Žije v Oslu, stal se počítačovým expertem, takže se příliš nepotatil, i když mají společné alespoň některé záliby – cestování a poznávání zahraniční gastronomie.

 

Dnes naposled:

houslista Karel Mašek v psychologickém dramatu Martina Friče z roku 1958

Nevěru řešili soudruzi

Žhavá láska vzplanula v roce 1951 nejen před kamerami režiséra Bořivoje Zemana, ale také v zákulisí, a soudruzi ji zbožňovanému idolu a temperamentní krásce pořádně ,osladili‘. V té době totiž byla Alena provdána za známého mládežnického funkcionáře a kamaráda vysoce postavených soudruhů Pavla Kohouta a jejich manželství bylo prezentováno jako ukázkové. A teď tohle! Ráž se do své princezny bláznivě zamiloval, když se ale ,bokovka’ provalila, vypuklo peklo. Kohout psal záplavy dopisů, přesvědčoval, nadával, prosil... Pak napsal divadelní hru Dobrá píseň, o padouchovi, který komunistovi odloudil manželku. Poselství bylo jasné – kdo selže ve vztahu, nemá ve společnosti své místo, protože může selhat i při budování socialismu. Hra se stala hitem, příběh známých osobností probírali svazáci na schůzích, Alena byla dokonce pozvána před komisi, kde musela vysvětlit své ,selhání‘. Navzdory skandálu ale byli nakonec oba brzy rozvedeni a vzali se.

 

Morálka paní Dulské:

Vymodlená princezna

Vladimír s Alenou toužili po dítěti, dlouho se to ale nedařilo. „Povedlo se jim to až po jejich církevním sňatku, který jim uspořádal přítel Zdeněk Štěpánek. Bylo to během dovolené na bývalé faře na Šumavě v Horní Vltavici,“ prozradila Blesku jejich dcera Markéta, která přišla na svět až 4. května 1958. Zpočátku manželství fungovalo a oba herci svou ,vymodlenou‘ princeznu zbožňovali. Už jako malou ji začali brát do světa, například do Benátek a do Paříže, jezdili společně na hory či chalupu v jižních Čechách. Časem ale byli pracovně stále vytíženější, šli z role do role, a nezbývalo než najít paní na hlídání. A v tu dobu nastal problém. Ráž měl kolem sebe houfy zbožňujících fanynek, byl pravý gentleman, rád nosil květiny, laškoval s nimi a dvořil se. Měl obrovské charisma, okouzlující hlas, vybrané způsoby a zvláštní smysl pro humor. A hlavně – byl král Miroslav!

 

Rusalka:

v televizní inscenaci propůjčil Rážovu princi hlas sólista opery
Národního divadla Zdeněk Švehla

Z pohádky na ulici

„Tátu chtěla každá a on kolikrát neodolal. Měl různé avantýry, milenky a snad i nějaký vážnější vztah s nějakou baletkou. Mámu to pochopitelně štvalo,“ přiznala Markéta. Vladimírovy avantýry samozřejmě Aleně vadily, takže mu nakonec oplatila stejnou mincí. Když jim onemocněla kočka, padl jí do oka veterinář, který ji léčil, a novou lásku ani před manželem netajila. Vztah, v němž neustále zacláněl ještě někdo další, tím dostal smrtelný zásah. Manželé se neustále hádali, k odstartování sporu prý stačila úplná malichernost. Přesto spolu vydrželi až o Markétiných osmnáctin. Osud nakonec tvrdě zatočil i s  Markétou. Stejně jako matka se vdávala velmi brzy a v jednadvaceti letech porodila dceru Terezu. V roce 1986 se však rozvedla, protože manžel propadl drogám. Podruhé se provdala za Belgičana, ale ani tentokrát neměla šťastnou ruku. Vystudovala filologii, ovládala čtyři světové jazyky. Udělala doktorát, po revoluci založila cestovní agenturu a procestovala celý svět jako tlumočnice. Po čtyřicítce ale propadla alkoholu a skončila na ulici. Zemřela o Vánocích 2013.

 

Sňatky z rozumu:

v seriálu, natočeném podle stejnojmenné literární předlohy
Vladimíra Neffa, si zahrál vlastence a obchodníka Jana Borna

Dítě s handicapem

Krásný a charismatický král Miroslav se oženil ještě potřetí. Vzal si o téměř dvacet osm let mladší Olgu Hnátkovou, která pracovala jako vychovatelka na základní škole a herectví se věnovala jako komparsistka v Národním divadle. S Vladimírem si neměli co vyčítat, protože i ona už byla dvakrát rozvedená. Porodila dceru Veroniku, které sice osud nadělil do vínku krásu, ale také handicap. Narodila se bez ruky, takže se otec, kterému bylo už padesát sedm, ocitl v situaci, na kterou nebyl připraven. Rodiče se ji snažili vychovat tak, aby ji v životě nic nezaskočilo, a vyplatilo se. Mimo jiné se stala několikanásobnou mistryní republiky v super obřím slalomu, hrála tenis a nějaký čas i dívčí kopanou. Provdala se, v roce 2008 porodila syna Valeriána a její manžel Martin přijal z úcty k slavnému tchánovi příjmení Ráž. Manželství ale nakonec nevydrželo. Pracuje jako moderátorka a s partnerem Michalem Součkem má syna Sebastiána.

 

Rabín a jeho Golem:

v hlavní roli v televizní pohádce na motivy knihy pověstí a legend
ze Starého Města pražského

Do poslední chvíle

Vladimír Ráž má na kontě téměř sto dvacet filmových a televizních rolí, zahrál si i ve více než dvou desítkách seriálů včetně tak populárních titulů, jako jsou Hříšní lidé města pražského, F. L. Věk či Sňatky z rozumu. Jeho kultivovaný projev našel uplatnění v pořadech Lyry Pragensis, rozhlasu i dabingovém studiu, jeho hlasem promlouvá například Lex Barker jako Old Shatterhand či Jean Marais. Za své umění získal v roce 1971 titul Zasloužilého člena Národního divadla, v roce 1984 Zasloužilého umělce, v roce 1991 Křišťálovou růži za recitaci, o dva roky později Cenu Senior Prix a v roce 1997 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Naposledy stanul před kamerou jako doktor Chvojík v seriálu Zdivočelá země, premiéry se už ale nedočkal. Zemřel náhle 4. července 2000, pouhé tři dny po svých sedmdesátých sedmých narozeninách.

(zdroje: Wikipedie, ČSFD, Blanka Kovaříková: Příběhů domů slavných i zapomenutých, Divadelní encyklopedie, FDB, Blesk, Česká televize, Blanka Kovaříková: Vladimír Ráž – Po stopách krále Miroslava)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská