Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Před kamerou perfektní matka o děti nikdy nestála. Brzdil ji totiž nepochopitelný strach. Tajnosti slavných

14.03.2022
Před kamerou perfektní matka o děti nikdy nestála. Brzdil ji totiž nepochopitelný strach. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Filmové studio Barrandov

Popisek: Zdena Hadrbolcová s filmovým synem Vladimírem Dlouhým ve své nejslavnější maminkovské roli, v dramatu Karla Kachyni z roku 1970 Už zase skáču přes kaluže

VIDEO Před kamerou jí šla mateřská láska na výbornou, přesto se rozhodla zcela dobrovolně vlastní děti nemít. Velký sen měla totiž úplně jiný, splnit ho ale neměla šanci. A tak ho alespoň proměnila v celoživotní ‘vedlejšák‘.

Tichá, vlídná, láskyplná, oddaná… maminka, tetička, později babička… Poprvé si zahrála maminku v dvaatřiceti letech a filmovému synkovi Vladimíru Dlouhému, kterého jí tehdy režisér Karel Kachyňa ‘přidělil‘ v slavném dramatu Už zase skáču přes kaluže, bylo dvanáct, takže klidně jejím synem být mohl. Jenže vlastní děti tato mimořádně vzdělaná a kultivovaná dáma neměla, takže svůj talent nemohla předat další generaci. Divák si povzdychne bohužel. „Děti nemám, ale mnohokrát jsem přemýšlela, jak by se mi život změnil, kdybych je měla a ony se nepovedly,“ prohlásila kdysi v jednom rozhovoru Zdena Hadrbolcová. „Je to celoživotní úvazek a někdy, jak vidím kolem sebe, je to nejen radost, ale občas i těžké.“

 

Už zase skáču přes kaluže:

Doma jako v mrazáku

Narodila se 13. července 1937 v Praze a dětství prožila v Holešovicích. Jméno dostala po mamince, která pracovala jako úřednice, a o osm let později do rodiny přibyl ještě mladší bratr. V dětství ale trávila většinu času u babičky, která ji vychovávala, protože doma bývalo studeno a zpravidla také poloprázdno. Otec František byl totiž vášnivý cyklista a kanoista, který se kvůli takové malichernosti, jakou byla rodina, nemínil svých zálib vzdát. A tak se doma příliš nezdržoval, protože byl členem a funkcionářem různých sportovních oddílů. A maminka prý byla vůči svým potomkům velmi chladná a rezervovaná. Právě odtažité rodinné vztahy se údajně staly příčinou Zdenina dobrovolného rozhodnutí nemít nikdy děti.

 

Bohouš:

v komedii z roku 1968, která dlouhá léta nesměla chybět
v silvestrovském pořadu, hrála servírku Milušku Metelkovou

Sen zůstal navždy snem

Vystudovala francouzské gymnázium a zaměřila se i na studium jazyků. Kromě francouzštiny mluví plynně anglicky a italsky, což jí později v šedesátých letech umožnilo cestovat bez problémů po Evropě. Od útlého mládí toužila stát se novinářkou, doba ale jejímu snu ani trochu nepřála. Tím spíš, že jí otec pořídil ‘škraloup‘ do kádrového posudku, protože si kvůli svým politickým názorům dokonce poseděl dva roky za mřížemi. Ke zkouškám na pražskou DAMU ji ale pustili, protože tam záleželo víc na talentu než na kádrovém profilu. Udělala je a sešla se v ročníku s dalšími budoucími hvězdami Libuší Švormovou, Ninou Divíškovou a Františkem Husákem. Po absolutoriu dostala první angažmá v Divadle S. K. Neumanna (dnešní Divadlo pod Palmovkou) v pražské Libni, které se stalo téměř na tři desetiletí její domovskou scénou. Účinkovala ale i v Divadle na okraji, v Divadle komedie či v Rokoku. Po roce 1989 začala také hrát v Divadle na Zábradlí a v roce 2004 se stala členkou tamního souboru.

 

Kodýtkova detektivní kancelář:

detektivní Večerníček z roku 1970

Maminka i potvora

Před filmovou kamerou se poprvé mihla v roce 1959 v psychologickém dramatu Jiřího Krejčíka Probuzení a od té doby si zapsala do své filmografie na sto třicet různých postav. Opravdové hlavní role se sice nikdy nedočkala, do diváckého povědomí se ale zapsala už v roce 1970 právě díky mamince v Kachyňově dramatu Už zase skáču přes kaluže, které získalo Stříbrnou mušli na Mezinárodním filmovém festivalu v španělském San Sebastiánu. S ní odstartovala éru vlídných, mírných a milujících maminek, tetiček, chápajících učitelek, stárnoucích slečen… Také ale energických a cílevědomých manželek či mírně potutelných intrikánek, které dokázala slovy filmového publicisty Miloše Fikejze „vybavit patřičnou dávkou citové zdrženlivosti, rozmarnosti i ženského ostrovtipu“. Také si připsala na konto dvě desítky televizních seriálů, od Létajícího Čestmíra přes My všichni školou povinní či Chlapce a chlapy a Sanitku až po nekonečný projekt televize Nova Ulice, v němž už od prvních epizod z roku 2005 hrála Růžu Habartovou.

 

Rozpaky kuchaře Svatopluka:

Jeden pokus stačil navždy

Vdávala se velmi mladá, vzala si svoji studentskou lásku, manželství ale dlouho nevydrželo. Pak si řekla, že jeden karambol jí úplně stačí, takže si svého přítele a partnera, dokumentaristu Jiřího Průchu, nikdy nevzala. Jejich vztah prý vydržel dlouhá léta především díky obrovské oboustranné tolerantnosti a možná právě i díky tomu, že si jeden na druhého nepořídili ‘papír‘. Další své životní lásky se ale nevzdala. Věnovat se naplno žurnalistice jí sice osud nedopřál, přesto nepřestala psát. V šedesátých letech psávala fejetony z cest po Evropě do tehdy velmi respektovaných Literárních novin. Na kontě má i detektivní román Paraple paní Černé, ale třeba i překlad divadelní hry z angličtiny pro Divadlo Na Zábradlí. Věnovala se také pedagogické činnosti, na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU vyučovala hereckou výchovu na základě dialogického jednání.

 

Ulice:

Jak přelstít čas

Paní Zdena vypadá již dlouhá léta stejně, přestože letos v létě oslaví už pětaosmdesáté narozeniny. Stále štíhlá, v kondici se udržovala plaváním, hrála tenis, jezdila na kole… V roce 2016 si ale musela dát pauzu, protože ji začalo zrazovat srdce. Není divu, náročná práce v seriálových ateliérech, jejichž tempo spíš než cokoli jiného připomíná dvanáctky ve fabrice, unavuje i mnohem mladší kolegy. „Nesnáším brzké ranní vstávání na natáčení, když už musíte být v šest hodin na place! Je to hrozné, až vražedné,“ posteskla si, poté co skončila na čas v nemocnici. Bavit se o svém zdraví ale zásadně odmítá. Na kontě už má více než 250 filmových a televizních postav, ve filmu jsme ji mohli vidět nejnověji v sportovní komedii Petra Kolečka Přes prsty. Vzdělaná, noblesní a vždy dokonalá dáma jen otevřeně přiznává: „Samozřejmě, že ten věk pociťuji, ale co se dá dělat... A co bych si přála? Dodělat to, co jsem si předsevzala v práci, a abych ten život čestně dožila!“

(zdroje: Wikipedie, Blesk, ČSFD, FDB, Divadlo pod Palmovkou, Český film, Česká televize)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská