Super úspěch a vzápětí průšvih aneb Jak vyrobit skandál. Je to zvláštní doba, posteskl si Marek Ztracený

Foto: Se svolením FTV Prima

Popisek: Marek Ztracený v Show Jana Krause

VIDEO Po čtyřech letech pozval Jan Kraus opět do své Show našeho národního hitmakera a zpěváka Marka Ztraceného. Bylo vidět, že je mu skutečně sympatický, protože ho nechal nebývale mluvit. A téma? Kupodivu pády.

Marek Ztracený zabodoval v obnovené kategorii ankety Český slavík. „Akorát mi utekla dámská kategorie. Fanoušci mi udělali krásný večer. Radost byla veliká,“ zavzpomínal Marek a řeč se vzápětí stočila na jeho nedávný pád na pódiu. „Ten byl před půl rokem. Říkal jsem si, že si s vámi pak musím potřást rukou. Byl jste první, na koho jsem si v šatně vzpomněl. Měl jsem nápad, když na mě někdo vytáhl ruku, tak jsem si chtěl plácnout. Byly tam dvě krabice vedle sebe, mezi nimi díra a bylo to přikryté černou plachtou. Vy jste v tom byl lepší, vyskočil jste jakoby nic, já jsem ležel jak šláftruňk,“ připomněl, jak spadl pro změnu Jan Kraus při vyhlašování slovenské Miss.

Pád z pódia během Restart tour v Pardubicích:

Jan Kraus mu připomněl, že se vzchopil okamžitě, protože musel. „To já věděl taky, ale mně to nešlo. Jestli správně počítám, tak to byly dva metry,“ zavzpomínal s tím, že situace vypadala hrozivě. „Byl to hrozný zmatek. Měl jsem ty inary, co máte sluchátka v uších. Probral jsem se, nevěděl, kde jsem, a říkal si, to je moje písnička. A říkám zvukaři, Miloši, já nemám ucho. Měl jsem krev za uchem. A pak se začalo šířit, že nemám ucho. Miloš zpanikařil, bylo to hrozný, byla to druhá písnička, tak jsem si říkal, že by bylo hrozné zklamat deset tisíc lidí v hale. Taky jsem si představil, jak vracím peníze, ne, to jsem si představoval až potom. Byl to zážitek, který bych neopakoval.“

Český slavík 2021:

Koncert s otřesem mozku

Nikdo mu prý nespěchal na pomoc. „Kapela hrála dál, čekal jsem, že třeba přijdou a zeptají se, jestli jsem v pohodě, pořád jen hráli. Já to pak dohrál, adrenalin vás nakopne a nic necítíte. Byl jsem všude úplně modrý, asi jsem měl otřes mozku, doma jsem se nechal opečovávat dva dny a pořád jsem dělal au. Byl jsem docela v pohodě, ale trochu jsem toho využil.“ Po děsivém pádu totiž kupodivu opravdu odzpíval a odehrál celý koncert: „Bylo to dobré celý koncert, ale pak jsem šel na přídavek na poslední písničku, lidi nás vytleskali. Šel jsem tam, zahrál jsem to a mám tam vyskočit do vzduchu. Tentokrát jsem vyskočil z nějakého důvodu až na to piáno a že to skočím dolů. V té chvíli jsem si to uvědomil a řekl si, co budu dělat, to by bylo blbé sejít dolů. Do toho lidi, skoč, tak jsem skočil a větší bolest jsem nezažil. Pak jsem odešel a odvezli mě do nemocnice.“

Zvláštní doba

Jan Kraus mu připomněl další aféru, den po Slavíkovi jeho starší text označili za závadný, protože nabádá k sexuálnímu násilí. „Vyhrál jsem Slavíka, šel jsem se vyspat a ráno se to stalo. Nezisková organizace sdílela text, který na papíře nevypadá bůhví jak. Chlap, který je tam trochu za trapáka, ještě navíc usne. Na té písničce mi nezáleželo, tak jsem ji stáhl, protože jsem si říkal, že pokud to někomu pomůže… Donutily mě k tomu názory žen, které měly nějaké špatné zkušenosti, tak jsem k tomu přistoupil dialogem,“ konstatoval. Autocenzuru kvůli závadnosti názorů ale necítí. „Člověk se trochu bojí, já jsem si řekl, že nad tím nesmím přemýšlet, když budu skládat další písničky. Jsem si jistý, že bych našel dalších svých pět písniček, které by byly nepřijatelné. Je to zvláštní doba. Ale tohle jsem chápal, že na papíře to vypadalo všelijak. Ráno jsem otevřel Instagram, a tam byly gratulace a jak sis užil znásilnění, hajzle. Bylo to hrozně agresivní. Vůbec jsem nevěděl, která bije. To byl první novinář, druhý, třetí. V širokém týmu mám někoho, kdo pomůže, když je nějaký problém, jenže on se hrozně opil. Nemohl jsem se mu dovolat, byl jsem na to sám. Nakonec jsme si i s tou paní z neziskovky zavolali a okomentovali jsme to. Škoda, že to bylo tak agresivní, protože to mohlo pomoci oběma stranám, protože téma je správné. Necítil jsem větší podporu než v tuto chvíli. Sice ne veřejně, nikdy bych si to nedal na Instagram, bylo to divně zamotané. Jsem rád, že to mám za sebou. Trochu mi to toho Slavíka zkazilo, na druhou stranu jsem ten text složil sám a upřímně, dnes už bych ho asi nesložil.“

Stává se to i v lepších rodinách:

Vánoční koncert ve Zlíně v roce 2015 – písnička, s kterou měl
až po letech nečekaný problém

Místo muziky dříví a sníh

Marek Ztracený je horal, který je horám stále věrný. „Jsme z Železné Rudy, já jsem odtamtud nikdy neodešel. Mám tam byt, abych nespal po hotelích, žil jsem tam 36 let. Jsem jeden z posledních z mé generace, který tam vydržel,“ připomněl a dodal, že hory stále miluje, i když s pár výtkami. „Přírodu jo, některé věci si tam neužívám. Jsem rád, že jste mě vytáhl do Prahy, protože čtrnáct dnů pořád jen házím sníh. Mám první rok barák a zjišťuju, že ten sníh nemám kam házet. Vedle jsem měl apartmány, takový malý penzionek, a ten jsem prodal. Včera jsem na souseda křičel, jestli nemůžu udělat dráhu pro jejich děti, a on řekl, to je dobrý nápad. Tak jsem to tam všechno naházel.“

Žádost o ruku před vyprodanou O2 Arenou:

Domácí prostředí mu ale pro skládání moc nevyhovuje. „U nás doma je pořád rámus, můj kluk je hyperaktivka a moje paní taky. Hodlám si to užívat, jsme dobří parťáci, jenže on furt řve, oni pořád křičí. Já sedím u piána a skládal bych, zatím ale skládám jen sníh a dřevo.“ Doposud skládal v poměrně zvláštním prostředí, v čističce. „Když skládáte, tak nejdřív skládáte svahilsky. Vadilo mi, když mě někdo poslouchal. Můj táta dělal na čistírně odpadních vod, což není moc romantické prostředí. Když tam jdete za tmy, je to strašidelné a není to nejvoňavější. Tam vznikají písničky i pro Karla Gotta. Tam jsem mohl křičet a blbnout. Tušil jsem to a postavil si barák vedle, kde mám studio, ale ještě jsem tam nic nesložil. Abych nakonec neskončil zase v čistírně.“

Vložil: Michaela Špačková