Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Češi jsou xenofobní asi jako buddhistický mnich po rozjímání. Komentář Štěpána Chába

komentář 03.03.2022
Češi jsou xenofobní asi jako buddhistický mnich po rozjímání. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Demonstrace na podporu Ukrajiny

A tak spadla další předsudečná hradba o tom, že jsme xenofobní. Vypukla válka na Ukrajině, nikde, skutečně nikde jsem nezaznamenal vzteklý křik o tom, že tady žádné uprchlíky nechceme. Začaly sbírky věcí pro lidi na útěku, města, obce, spolky i jednotliví lidé. Včera jsem byl u nás na vsi v obchodě, byla tam bedna na sběr zdravotnického materiálu pro Ukrajinu. Na obecním úřadu se také dělá sbírka. Všichni najednou, do té všeobecné nenávisti ke všemu ruskému, začali pomáhat všemu ukrajinskému.

A boří to ten ohavně zažraný mýtus, že jsme nenávistný národ, který nedokáže ukázat soucit, který je plný skřetů a nenávisti ke všemu cizímu. Není tomu tak. Naposledy se neskutečná míra soucitu a solidarity ukázala u tornáda. Ta pomoc z celé republiky byla ohromující, vyrážela dech. A stejné je to teď, když se ocitli v šílených životních podmínkách Ukrajinci. Okamžitě se zvedla vlna solidarity. Vycítíme, kde je ta pomoc potřebná, a kde je to jen politickou mocí protlačovaná marketingová ‘pomoc‘. Holt, jsme skeptičtí, prověřujeme, kontrolujeme, ale když vidíme, že je člověk v nouzi, zvedne se v nás nějaká svatá a začne jednat. Krásná solidarita.

Pro celou solidaritu pracuje i ukázkové uprchlictví. Z Ukrajiny utíkají ženy s dětmi, na Ukrajinu směřují muži chopit se nějaké zbraně a bojovat za svou zem. Je to až čítankové (a vhodné na žalobu od nějaké sympaticky ukřičené neziskovky, ale co). Když to srovnáme s oním politicky protlačovaným uprchlictvím, kde figurují převážně mladí statní muži, nejednomu všímavému člověku vytanou před očima jisté nezanedbatelné rozdíly. Už jen ten, že jedou úplně špatným směrem.

Ale dost pomlouvačné kampaně. Viděl jsem nedávno mapku se státy Evropy. Na ní bylo v procentech vyjádřeno, nakolik jsme ochotní vzít zbraně a bojovat za svou zem. Byla to zajímavá mapa. U nás to bylo asi 23 % lidí, kteří by za rodnou hroudu byli ochotní zemřít. To, pravda, není mnoho. Na Ukrajině, utkvělo mi, to bylo 68 %. Já vím, nějaký hloupý průzkum se vzorkem tisíc lidí na jeden stát. Ale i tak.

U mapy mě napadlo, jak by asi vypadala uprchlická vlna z České republiky. Utíkaly by převážně ženy s dětmi, muži by se chopili zbrani a čekali by na střet s nepřítelem? Nebo bychom hromadně všichni vzali nohy na ramena a hurá pryč, zastaví nás až moře? Ať si to tady řeší Okamura a jeho parta? Případně, po vzoru předchozí uprchlické krize, by doma zůstaly ženy s dětmi a muži by vyrazili na velkou pánskou jízdu do azylu někde v Německu bez nich? Otázka, na kterou v realitě doufám nikdy nenajdeme odpověď.

Ta solidarita s ukrajinskými uprchlíky je krásná. Donese s sebou spoustu problémů, tahanic, ale je veskrze lidská a empatická. A takový národ jsme. Na vějičku neskočíme. Nikomu. Ani těm na Západě s těmi jejich marketingovými uprchlickými vlnami, ani na ty manýry s umlčováním médií a zaváděním cenzury. Protože máme svůj rozum. Umíme se zorientovat, ani k tomu nepotřebujeme hlídače pravdy a odhalovače dezinformací. Však kdyby dezinformace měly takový vliv, jak se z horních pater tvrdí, právě bychom nebyli svědky takové vlny solidarity. Kdyby to tady dezinformace citelně ovlivňovaly, jak z horních pater tvrdí, právě se pročítáme stohy výkřiků, že tady žádné uprchlíky nechceme. Jděte do kelu, vy, co český národ tak nechutně podceňujete a potřebujete mu každou informaci předkousat. Není to třeba.

 

QRcode

Vložil: Štěpán Cháb