Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

I když druhé učil, zapamatovat text si nedokázal. Procházelo mu to ale u filmu i na jevišti. Tajnosti slavných

25.02.2022
I když druhé učil, zapamatovat text si nedokázal. Procházelo mu to ale u filmu i na jevišti. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením: Filmové studio Barrandov

Popisek: Josef Chvalina jako Joska Nejtr v hořké komedii o manželství, nevěře a podivné lásce Soukromá vichřice, natočené podle stejnojmenné novely Vladimíra Párala s podtitulem Laboratorní zpráva ze života hmyzu

FOTO / VIDEO Mistr tragikomických figurek bral život s humorem a nadhledem, a když zapomněl text, odskočil si na cigárko. Svou přímostí a zásadovostí si ale dokázal pořádně zavařit.

Když kolegové z pražského Divadla na Vinohradech žádali veřejně trest nejtvrdší pro Jiřinu Štěpničkovou za pokus o nezákonné opuštění republiky, v celém souboru se našli pouze čtyři lidé, kteří se odmítli připojit. Byli mezi nimi Ludmila Vostrčilová a její manžel Josef Chvalina, kteří si tím vysloužili nevoli mocných. V divadle sice hráli dál, před kamerou ale měli na několik let utrum. O Josefovi se ale tradovalo, že má problém zapamatovat si text. „On byl vyhlášený recesista. Zapomněl text, tak během představení odešel do šatny, tam si zapálil cigáro a nalistoval příslušnou pasáž ve scénáři. A Karel Augusta, který hrál jeho sluhu, na jevišti celou dobu stál jako blbec s tím prázdným vozíčkem a opakoval: ‚Kde ten můj páneček jenom je?‘ Chvalina si do toho vozíku konečně sedl, nadechl se a zjistil, že to zase zapomněl. Tak tu celou anabázi zopakoval. A pak se teprve nastartoval,“ připomněl jeho vyhlášenou slabost v časopisu Téma Pavel Zedníček.

 

Chvalina Beneš Hostinec U kamenného stolu

Se Svatoplukem Benešem v komedii Hostinec U kamenného stolu; foto se svolením Československý státní film

Hercem kvůli válce

Narodil se 30. dubna 1920 v Praze a patřil ke generaci, jejíž celou budoucnost změnila druhá světová válka. Aby se vyhnul totálnímu nasazení v nacistickém Německu, přihlásil se k studiu herectví na pražské Státní konzervatoři. Ještě jako student stanul poprvé před filmovou kamerou, v roce 1939 si zahrál jednoho ze studentů v roztomilé komedii režiséra Miroslava Cikána Studujeme za školou. Na dramatickém oddělení úspěšně absolvoval v roce 1941 a dostal první stálé angažmá v činoherním souboru Zemského divadle v Brně, které ovšem v té době zápasilo s represemi okupačních úřadů. Už v listopadu bylo uzavřeno a na jaře následujícího roku byl soubor definitivně rozpuštěn. Josef se pak uchýlil do Horáckého divadla Jihlava, které bylo založeno v roce 1940 jako první oblastní scéna. V té době sídlilo v Třebíči a postupně se v něm sešla mimořádná sestava budoucích výrazných osobností, od Niny Popelíkové a Oty Sklenčky přes Jarmilu Balašovou až po Miloše Williga.

 

Chvalina Urbánková Pokušitel

S Naďou Urbánkovou v roce 1966 v představení divadla Semafor Pokušitel; foto se svolením Státní divadelní studio Praha

Láska z kabaretu

Na rozdíl většiny od kolegů se mu už v roce 1943 podařilo vrátit do Prahy a získal angažmá v slavném zábavním podniku s tanečním a varietním programem Alhambra, kde se také seznámil se svou manželkou, budoucí oporou souboru Divadla na Vinohradech Ludmilou Vostrčilovou. Působení v rodné metropoli mu umožnilo i návrat před kameru, v roce 1943 dostal vedlejší roli zaměstnance obchodu v romantickém dramatu Josefa Alfreda Holmana Bláhový sen. Projekt nevalné úrovně měl především působit výchovně a poukázat, jak nebezpečná může být touha po slávě, nepodpořená skutečným talentem, a o jeho úspěšnost u publika se významně zasloužila svou svéráznou výřečností a půvabem především představitelka hlavní hrdinky Nataša Gollová.

 

Přehlídce velím já:

Levicový plán nevyšel

Mezitím se s Ludmilou oženil a v roce 1945 se oba stali členy souboru Divadla 5. května, které bylo založeno jen pár dnů po osvobození a působilo v budově dnešní Státní opery. Josefovi nejvíc ,seděly‘ postavy různých nenápadných mužíků, ustrašených úředníčků, zbabělých maloměšťáků či konformních a úslužných příslušníků inteligence, které ztvárňoval jednoduchými gesty a střídmou mimikou. Měl ale i mimořádný smysl pro humor, i když tragikomické rysy svých hrdinů nezvýrazňoval mimikou, ale spíš prací s hlasem. Navzdory velkolepým plánům nabízet především lidovou zábavu levicového zaměření ale zájem publika kolísal, scéna se brzy začala potýkat s finančními problémy, a nakonec byla v roce 1948 zrušena. Na jednu sezónu pak Josef získal angažmá v Realistickém divadle, poté následoval svoji manželku do Divadla státního filmu (dnešní Hudební divadlo Karlín) a teprve v roce 1951 zakotvil na delší dobu v Divadle na Vinohradech.

 

Chvalina Jirásková Diplomati

S Jiřinou Jiráskovou v komedii Petra Karvaše Diplomati; foto se svolením Divadlo na Vinohradech - Olga Housková

Od Kundery po detektivku

Spojení s Divadlem státního filmu mu vyneslo řadu filmových rolí, i když zpravidla jen vedlejších. Například si zahrál písaře Percyho v nadčasové veselohře Hostinec U kamenného stolu, starostova syna Slávka ve válečném dramatu Mordová rokle, Piskače v Plaveckém mariáši či tiskaře Novotného v satirické komedii Martina Friče Nechte to na mně. V roce 1964 odešel do Divadla Na zábradlí, kde ale zase působil jen jedinou sezónu. Poté několik let vystupoval jako host v legendárním Semaforu a mezitím rok hrál v Divadle S. K. Neumanna. V roce 1969 se vrátil do Divadla Na zábradlí, kde pak zůstal dalších deset let. Šedesátá léta mu ale vynesla dlouhou řadu vedlejších filmových rolí. Zahrál si mimo jiné Josefa Zátureckého v komedii Nikdo se nebude smát, kterou natočil Hynek Bočan podle povídky ze sbírky Milana Kundery Směšné lásky, či Josku Nejtra v Soukromé vichřici, zfilmovaném příběhu stejnojmenné knihy Vladimíra Párala. Publikum dobře zná jeho tvář především z populárních detektivek, které se dodnes pravidelně vracejí na televizní obrazovku, Poklad byzantského kupce, Znamení Raka či Na kolejích čeká vrah.

 

Chvalina Kosmas a paní Božetěcha

Magistr Bruno v historickém dramatu z doby vlády knížete Vladislava Kosmas a paní Božetěcha; foto se svolením Česká televize - Přiba Mrázová

Mistr recitace

V šedesátých letech odstartoval pravidelnou spolupráci s Československou televizí, objevil se v dlouhé řadě úspěšných inscenací a neminuly ho ani seriály, od Muže na radnici, v němž ztvárnil postavu ředitele školy Šebesty, přes Kazdu v Třiceti případech majora Zemana až po dalšího ředitele školy v Okrese na severu. Mezitím opět změnil domovskou divadelní scénu a vrátil se do Divadla na Vinohradech. Na pražské DAMU učil umělecký přednes, byl skvělý recitátor, takže mimo jiné vystupoval v poetické kavárně Viola, a často spolupracoval i s rozhlasem a dabingem. S přibývajícími lety se mu staly téměř souzenými postavy různých pedagogů, nepřehlédnutelný je například jako učitel matematiky v poetické hudební komedii Kopretiny pro zámeckou paní či profesor Doucha v povídkovém filmu Václava Vorlíčka Zelená vlna. V roce 1983 mělo premiéru historické drama Otakara Vávry Putování Jana Amose, v němž stanul před kamerou naposledy jako profesor Matyáš. Josef Chvalina se jí ale nedočkal. Zemřel náhle na srdeční infarkt 19. listopadu 1982 v Praze.

(zdroje: Téma, Český film, Wikipedie, ČSFD, FDB, Horácké divadlo Jihlava)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská