Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Musel zvolit mezi dvěma velkými vášněmi. Když pak první začala zmírat, vrhl se do náruče druhé. Tajnosti slavných

23.02.2022
Musel zvolit mezi dvěma velkými vášněmi. Když pak první začala zmírat, vrhl se do náruče druhé. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Hudební divadlo Karlín - Karel Drbohlav

Popisek: František Paul koncem padesátých let v inscenaci slavné operety Emmericha Kálmána Čardášová princezna, kterou režíroval a současně alternoval v roli Mišky s Oldřichem Novým

FOTO / VIDEO Snil o kariéře kapelníka, potlesk publika mu ale vynesly jedinečné klauniády. Za příjmením populární dcery hledejme úspěšného otce, který v životě nezahálel. Talentů dostal do vínku plnou náruč a potomků měl dokonce sedm.

Když poprvé stanula před kamerou jeho dcera Jana, byl už někdejší hrdina veseloher a muž mnoha profesí několik let v penzi. Je ale jasné, po kom zdědila mimořádný smysl pro humor a originální klauniádu, vždy perfektně dotaženou až do nejmenšího detailu. Svérázný hlasový projev i miminka byly totiž klíčovými výrazovými prvky svérázného komika Františka Paula, který patřil k výrazným tvářím prvorepublikových komedií. Navíc byl ale i skvělý hudebník a tenor, působil jako režisér především v operetě a mimo jiné měl na kontě operetní libreta, skládal hudbu i texty, překládal divadelní hry, napsal celou řadu rozhlasových veseloher a zábavných pásem, v nichž samozřejmě i vystupoval. Poválečný film už mu ale nepřál, takže se zaměřil na divadlo, kde bohužel jménu režiséra publikum zpravidla nevěnovalo příliš pozornost.

 

Paul Pešek Jarka a Věra

S Ladislavem Peškem v komedii Václava Bínovce Jarka a Věra; foto se svolením Lucernafilm

Herec i kapelník

Narodil se 28. dubna 1898 v Pardubicích do rodiny sládka, který ale brzy původní profesi opustil a vedl v centru města vyhlášenou restauraci. Už v raném dětství bylo jasné, že mu sudičky nadělily do vínku mimořádný hudební talent. Sice začal studovat klasické gymnázium, souběžně ale věnoval spoustu času své velké lásce, soukromým hodinám klavíru, učil se hrát i na varhany, studoval skladbu a snil, že se jednou stane kapelníkem. Navíc začal vystupovat s ochotníky, což ho nakonec přimělo vykročit za svým snem. V sextě školu opustil a začal vystupovat s kočovnými divadelními společnostmi, což mu umožnilo naplno se věnovat oběma svým vášním. Konečně stanul v čele kapely a současně hrál i divadlo. Na scénu svého prvního ,kamenného‘ divadla ale vstoupil až po první světové válce. Jako operetní i činoherní herec a režisér začínal v Českých Budějovicích a od roku 1923 působil jedenáct let v Ostravě s dvouletou přestávkou, během níž si odskočil do Plzně.

 

Madla zpívá Evropě:

(František Paul jako dudák Voříšek)

Na plátně jako doma

Filmovému publiku se poprvé představil v roce 1933 jako redaktor Blok v operetě režiséra Svatopluka Innemanna U svatého Antoníčka. O rok později se konečně přesunul do Prahy, kde postupně našel coby umělec s mimořádně širokým záběrem uplatnění jako operetní sólista, herec a režisér a postupně působil ve Velké operetě, Novoměstském divadle a Novém divadle. Pak odešel do Brna, kde dvě sezóny současně hrál i režíroval v Národním divadle, jeho filmová kariéra tím ale neutrpěla. Velké role se sice nikdy nedočkal, stal se ale stálicí, kterou režiséři ochotně obsazovali několikrát ročně. Nejvytíženější byl po návratu do Prahy v roce 1939, kdy si zahrál během jediného roku v patnácti filmech. Největší popularity dosáhl v nenáročných komediích a zfilmovaných operetách, v nichž hrál studenty, úředníky, inženýry či strážce zákona, ale také různé řemeslníky a živnostníky. Často obsluhoval hosty v restauracích a barech a ztvárňoval umělce, od malíře přes lidové muzikanty až po zpěváky a kapelníky. A velmi často hrál muže mnohem starší, než ve skutečnosti byl.

 

Paul Gollová Dívka v modrém

Lesní inženýr Pavel Čádek a vdova Růžena Smutná (Nataša Gollová) v nestárnoucí komedii Otakara Vávry Dívka v modrém; foto se svolením Lucernafilm

Kouzlo operety

Z počátečních milovníků se brzy přehrál do bodrých a dobrosrdečných mužů z lidu, kteří mu mimořádně ,seděli‘, a s postupem času do různých stařečků a dědečků. Měl totiž mimořádný smysl pro vyjádření jejich rázovitosti. Svoji všestrannost zúročil celkem v osmi desítkách filmů. Těsně před fašistickou okupací se vrátil z moravské metropole do Prahy, kde se nejprve stalo jeho útočištěm divadlo Akropolis, z nějž přešel po jediné sezóně do Švandova divadla na Smíchově a zůstal v jeho souboru až do osvobození. Pak znovu zamířil do Brna jako šéf operety, už po roce ale byl zpátky v pražském Divadle Na Fidlovačce. Po roce opět putoval dál, tentokrát jako šéf operety Krajského oblastního divadla Olomouc, kde zůstal až do roku 1954. Posledních jedenáct sezon před odchodem do důchodu působil jako režisér ve Státním divadle, respektive Hudebním divadle v Karlíně a Nuslích. Kvůli mimopražskému působení se ale po válce omezila jeho spolupráce s filmem na minimum.

 

Hotel Modrá hvězda:

Ta pravá až na třetí pokus

Poprvé se oženil už v roce 1921 s herečkou Vlastou Kleinovou, manželství ale vzalo zasvé jeho odchodem do ostravského divadla. Hornická metropole mu přivedla do cesty další lásku, o čtyři roky starší operní pěvkyni Boženu Smetanovou. Vzali se v roce 1927 a oficiálně manželství vydrželo dvacet let, i když o jeho reálné funkčnosti lze pochybovat. V roce 1941 totiž přišla do souboru Švandova divadla o čtvrt století mladší tanečnice, herečka a zpěvačka Eva Šenková, která po válce stejně jako František účinkovala na Fidlovačce a společně pak oba přešli do Olomouce. V té době konečně došlo i na rozvod a Eva se stala v roce 1947 jeho třetí manželkou. Měli spolu tři dcery a syna, jako nejmladší se narodila v únoru 1955 skvělá herečka a komička Jana Paulová. V té době už byli oba její rodiče napevno ukotveni v pražském Hudebním divadle Karlín, otec jako režisér a matka jako sólistka operety.

 

Paul Vítová Pytlákova schovanka

Elén Hadrbolcová, kráska z lesní samoty (Hana Vítová), a doktor Otok v parodii Martina Friče Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář; foto se svolením Národní filmový archiv

Mistr mnoha profesí

V dlouhé řadě Františkových filmů najdeme vedle operet a jednoduchých frašek i kvalitnější projekty, především komedie s Oldřichem Novým. Například ve filmu režiséra Vladimíra Slavínského Přítelkyně pana ministra hrál jeho otce, velkoobchodníka Hrubého, přestože mu tenkrát bylo teprve dvaačtyřicet a byl jen o rok starší než představitel jeho filmového syna. Před kamerou se setkali i po válce, v roce 1947 v bláznivé secesní komedii Parohy a o dva roky později v parodii Martina Friče na předválečné romantické kýče Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, v níž Paul ztvárnil lékaře Lexu Otoka. Do konce padesátých let si ještě zahrál vedlejší postavy v desítce filmů a v roce 1964 se objevil poprvé i na televizní obrazovce jako tchán v muzikálu Jiřího Nesvadby Napravení Jima Valentina. Naposledy stanul před filmovou kamerou v roce 1972 jako Cipro v sci-fi příběhu režiséra Otakara Fuky Akce Bororo. Čím méně ale spolupracoval s filmem, tím více ho prací zahrnoval rozhlas, pro který psal zábavné pořady a veselohry. Navíc měl na kontě i dlouhou řadu překladů a operetních libret. Muž mnoha talentů i uměleckých profesí František Paul zemřel 8. listopadu 1976, krátce poté, co jeho dcera Jana úspěšně ukončila studium herectví na pražské DAMU.

(zdroje: Encyklopedie dějin Brna, ČSFD, Divadelní ústav AV, FDB, Wikipedie, Databáze českého filmu, Hudební divadlo Karlín)

 

Božoňka

QRcode

Vložil: Adina Janovská