Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Legendární padouch i milovník se stal otrokem své nemocné duše. A všichni blízcí s ním. Tajnosti slavných

11.02.2022
Legendární padouch i milovník se stal otrokem své nemocné duše. A všichni blízcí s ním. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Národní filmový archiv

Popisek: Neodolatelný svůdník Miloš Kopecký byl celý život zamilovaný. Až po jeho smrti vyšlo najevo, jak vážně byl nemocný.

VIDEO Milovaly ho celé generace. On zase nade vše miloval ženy a v jeho životě se jich vystřídaly zástupy. O jeho problémech ale věděli jenom ti nejbližší. Bavil davy, a přitom pro něj život znamenal jedno velké, nekonečné trápení.

Charismatický muž s nepřehlédnutelnou tváří jako dramatický umělec exceloval a komik byl přímo geniální. „Narodil jsem se v meziválečné době před velkou světovou krizí a jediné pěkné, co se o té době dá říci, je to, že jsem se v ní narodil já,“ říkával Miloš Kopecký se ,skromností‘ sobě vlastní. Pokud šlo o ženy, rozhodně nebyl troškař a stejně vášnivě miloval u rodnou Prahu, kterou na rozdíl od milenek nikdy neopustil, ani když ho vyzývali přátelé ze zahraničí k emigraci.

 

Zhasněte lampiony:

s Hanou Hegerovou a Miroslavem Horníčkem v roce 1962

Škola ho nebavila

Narodil se 22. srpna 1922 do rodiny pražského kožešníka Vladimíra Kopeckého. Matka Marta byla v raném mládí modelkou, ještě před svatbou se ale vyučila kloboučnicí. Milošovo dětství bylo spjato s ulicí Ve Smečkách, kde bydleli jeho kamarádi, budoucí historik a publicista František Červinka a režisér Petr Schulhoff. Školu přímo nenáviděl, protože se neuměl prát a nerad sportoval. O své budoucnosti neměl dlouho jasno, nejvíc ho totiž bavilo chodit do divadla či do kina. Nejprve se pokusil studovat, z gymnázia ale musel odejít už v primě. Pak se pokoušel vykročit v otcových šlépějích a vyučit se řemeslu, aby později mohl převzít živnost, i tento pokus ale dopadl neslavně.

 

Limonádový Joe:

Rozsudek smrti

Mezitím vypukla druhá světová válka a na rodinu tvrdě dolehla realita nacistického holocaustu. Aby zachránil živnost, nechal se otec s manželkou židovského původu rozvést. „Otec nad maminkou de facto vynesl ortel. Kdyby totiž rodiče nebyli rozvedeni, maminka by se neocitla v Osvětimi, ale zůstala by patrně v Terezíně, kde bylo možné válku přežít,“ napsal později Miloš v knize, nazvané Já. Hrozba uvěznění visela jako polovičnímu Židovi po celou válku nad hlavou jako Damoklův meč i synovi, který představu nacistického pracovního tábora zaháněl divokým bohémským životem. Utíkal z domova do Kolektivu Tvar, v němž začal hrát divadlo. V srpnu 1944 ale dostal předvolání do pracovního tábora v Bystřici na Benešovsku, kde byl internován až do osvobození.

 

Mackie Messer:

Zrušil představení v Národním

A pak na něj naplno dolehla otázka, co bude dělat dál. Kožešníkem být nechtěl, a tak se vypravil do divadla Větrník. Začínal jako obsluha gramofonu a opony, postupně začal dostávat malé role a v roce 1947 se poprvé mihl i před kamerou v slavném historickém dramatu Vladimíra Borského Jan Roháč z Dubé. V divadle byl stále úspěšnější, po jeho zániku přešel do Divadla satiry, a odtud už jeho umělecká cesta vedla rovnou do Národního divadla. Brzy ale dostal výpověď, protože kvůli jeho opilství muselo být zrušeno představení, ředitel Václav Vydra starší mu ale domluvil angažmá v Realistickém divadle. V roce 1948 musel odsloužit několik měsíců povinné vojenské služby, po níž se do Národního sice vrátil, brzy ale putoval dál.

 

Sedm žen Alfonse Karáska:

Dočkal se za třicet let

Nejprve se stal členem souboru Městských divadel pražských, pak přešel k E. F. Burianovi a od něj do Divadla estrády a satiry (později Divadlo ABC). I to ale opustil, tentokrát kvůli spolupráci s Miroslavem Horníčkem. Nastudovali spolu mimořádně úspěšnou hru Tvrďák, po třech letech se ale v roce 1964 nakonec rozešli a Miloš poprvé zakotvil v stálém angažmá v Hudebním divadle Karlín. Brzy si ale uvědomil, že mu hrozí doživotní nálepka komika, takže raději přešel do Divadla na Vinohradech. Přestože velmi miloval kameru a na kontě mu přibývala jedna filmová či televizní postava za druhou, na velkou životní roli čekal marně. Legendou a miláčkem národa se stal až v druhé polovině sedmdesátých let díky doktoru Štrosmajerovi v seriálu Nemocnice na kraji města.

 

Nemocnice na kraji města:

Ženatý, nebo svobodný?

Pokud jde o ženy, nebyl žádný troškař a netajil se averzí k žárlivosti. Oficiálně byl ženatý čtyřikrát, o přesném počtu milenek zřejmě ale neměl přehled ani on sám. Na první pohled neokouzloval, spíš budil respekt, některé partnerky přiznávaly, že se ho dokonce tak trochu bály. Tradiční pravidla života v páru nerespektoval, choval se jako svobodný, dbal o svou garderobu a vždy se měl dobře. Na nájem zpravidla nepřispíval ani korunu, a když se jedna z jeho manželek jednou ohradila, že sotva vystačí s penězi, jen se podivil. „Opravdu?! Ale já jsem měl pocit, že si žijeme královsky.“

 

Noc na Karlštejně:

s Waldemarem Matuškou v slavném filmovém muzikálu
režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1974

Nevěsta na vozíčku

První manželku, herečku Stellu Zázvorkovou, poznal už během války, vzali se v roce 1946 a k obřadu si ji vezl na invalidním vozíku, což byla recese, která vplynula ze švejkovského představení, v němž spolu hráli. Narodila se jim dcera Jana Kateřina, Stella ale brzy pochopila, že není jako partner spolehlivý. Krátce po prvním výročí se rozvedli, jediné, co je spojovalo, byla dcera, která ale spáchala v patnácti letech sebevraždu. Jako dokonalí profesionálové pak dál celá desetiletí spolu dokázali hrát, leckdy i partnery. Po rozvodu Miloš vzápětí přebral skladateli Harry Macourkovi přítelkyni Kateřinu, která jako dcera kulaka a bývalá milenka bohatého emigranta skončila v roce 1948 v táboře pro ,osoby práce se štítící‘. Manželství ale vydrželo jen něco málo přes rok, a pak se Kateřina kamsi ztratila. Údajně se jí podařilo emigrovat.

 

Kabaret u dobré pohody:

Královský servis i rozchod

V roce 1954 mu padla do oka krásná Milena, která se právě rozváděla s Felixem Le Breux. Začalo to prý oboustranným okouzlením, které ale vydrželo jen půl roku. Poté co se rozešli, bydlel Miloš dál v jejím bytě a slíbil platit půlku nájmu, což ale dělal jen občas. Do bytu si vodil slečny a využíval služby Mileniny hospodyně, takže neměl sebemenší důvod se stěhovat. Nakonec mu Milena musela sama najít podnájem. Vzápětí okouzlil mladou Věru Chytilovou, která s ním chodila tři roky. V té době se u něj objevily první příznaky maniodepresivní psychózy, a když mu bylo nejhůř, Milena s Věrou se o něj staraly společně. Potřetí se oženil, s tanečnicí Janu Lichtenbergovou, která byla podobná Brigitte Bardot, manželství ale vydrželo jen několik měsíců.

 

S Miroslavem Horníčkem o ženách:

Nafoukaný suverén?

Teprve se čtvrtou ženou, baletkou Janou Křečkovou, prožil neuvěřitelných třicet let. Vzali se tajně v roce 1966 v jihočeské Křemži, kde si pak pořídili mlýn, a měli spolu dceru Barunku. Kvůli nemoci nikdy dopředu nevěděl, zda vůbec bude schopen splnit pracovní závazky. Mnohokrát to také nedokázal, což z něj v očích produkcí činilo nespolehlivého partnera. Často kvůli němu byla rušena představení či odkládáno filmování. Nadělal si tím spoustu nepřátel, protože většina lidí o jeho chorobě nevěděla a jeho zvláštní chování považovali za aroganci, nafoukanost a pohrdání. Přitom k startu depresivní fáze stačila úplná maličkost, třeba hádka nebo příliš malá role. Léčba sice zabírala, časem ji ale začal odmítat, protože měl pocit, že mu zhoršuje paměť. Legendární Miloš Kopecký zemřel 16. února 1996 v psychiatrické léčebně v pražských Bohnicích.

(zdroje: Encyklopedie divadla, CSFD, Wikipedia, FDB, Blesk, Český rozhlas, Filmový přehled, Národní filmový archiv, Česká televize) 

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská