Nemluvíme s vámi, vládneme. Komentář Štěpána Chába

Foto: Hans Štembera

Popisek: Tomio Okamura zahájil celodenní obstrukce

Zaujal mě facebookový post senátora Lásky k pandemickému zákonu. Senátor sám dříve poznamenal, že s mnohými částmi zákona má problém a pro jeho současné znění ruku v Senátu nezvedne. Zároveň ovšem nestál v čele, ani v pozadí, demonstrací, které se proti jeho přijetí v Poslanecké sněmovně zvedly. Ty se mu, jak usuzuji, nezdály. Už kvůli přítomnosti šibenic. Politiku z rukou politiků i občanů si očividně představuje jinak.

Upřímně, já také. Jen trochu odlišně, než senátor Láska, řekl bych, protože metodu jejího uplatňování vidíme oba jinde. Senátor Láska na svém facebookovém profilu napsal, mimo jiného: „Fakt mě frustruje, že spolu o pandemickém zákonu nemluvíme a místo toho na náměstí stojí šibenice. Chci to zkusit změnit.“ A proto nabídl veřejnosti, že v pátek postojí na pražském Malostranském náměstí, přesně ve čtyři odpoledne, a pohovoří s kýmkoliv, kdo si přijde o zákonu promluvit. Bez pódia, bez mikrofonu, bez příprav. Prostě zušlechtit politickou debatu. Jednoho by to až nutilo zatleskat.

Jenže jaký má člověk pocit z přijetí pandemického zákona? Jsou na vině ti, kteří stáli s šibenicemi při demonstracích a domáhali se toho, aby je politici vyslechli? Nebo je na vině politická věrchuška, která si pandemický zákon prosadila? Bylo zajímavé sledovat jednání Poslanecké sněmovny, bylo zajímavé sledovat i Okamurovy obstrukce a protahování až do druhého dne. Okamura jako opozice o sobě dal vědět. Dala o sobě vědět vláda?

I dala. Celý pandemický zákon odkomunikovala kafemlejnkem. Zopakovala pár frází o tom, že na podzim nám může být ouvej a že štěstí přeje připraveným. A tečka. Bez reakce na protesty v ulicích. Bez reakce na námitky, velmi ostré námitky mnohých nesouhlasících právníků, lékařů, bez diskuze (a to i bez diskuze sněmovní, protože vláda si zcela absurdně vydupala, že se zákon projedná v legislativní nouzi, takže bez patřičné kritiky, pak Okamura musel předvést divadlo, které předvedl, protože opoziční hlas byl legislativní nouzí umazán).

A tak od vlády znělo jen – pandemický zákon potřebujeme. A ten, kdo si to nemyslí, nebude vyslyšen. Toliko jednání vlády, která jako kdyby měla pocit, že zvolením do vládních křesel nemusí už nic vysvětlovat. Stačí vytvořit zeď nadepsanou číslem 108 (bez Farského, který stále nerezignoval na svou funkci a jdou mu prebendy ze státní kasy za nicnedělání, 107).

A teď ten bohulibý počin senátora Lásky, který se rozhodl jít s kůží na trh a stoupnout si ve čtyři odpoledne na Malostranské náměstí a porvat se tam slovně s tím, kdo bude mít zájem. A je tu otázka, která musí zaznít – proč? „Já s vámi mluvit chci a zkusím to,“ napsal senátor Láska. Vysvětlit lidem, že on sice s pandemickým zákonem v jeho současné podobě také nesouhlasí, ruku pro něj, v současné podobě (!), nezvedne, ale že se mu nezdá vhodné nosit si na demonstrace šibenice, protože to přece není vhodná forma politické diskuze. Přijde senátor Láska pokárat zlobivé děti? Tytyty, to byste neměly, šibenice, dětičky moje?

Psali jsme

Svědek Jehovův svědkem u vlastního odsouzení. Komentář Štěpána Chába

Ale proběhla nějaká politická diskuze? Neobklopila se 108 (107) vládním mlčením a nevzkázala svým nenasloucháním a zároveň nekomunikováním – nerušit, vládneme? Neměl by spíš Láska zaskočit do Strakovy akademie a pohovořit se 108 (107)? Naznačit jim, že takhle se to nedělá? Že mají lidem polopaticky vysvětlit, proč chtějí přijmout onen zákon a najít kompromis, jak s potřebou chránit se před možnou podzimní vlnou spojit i strach mnohých, že se přijímá zákon, který má potenciál krást lidem svobodu? Mnohým už jen ten potenciál stačí. I mě vládní angažmá STANu a Pirátů dělá trochu starosti. Jsou to takoví demokraté, za které se prohlašují? Podobné pocity ve mně vyvolává vyhrocená TOP 09. V rukou těchto tří stran by se pandemický zákon mohl stát bičem. Vím, je to jen pojistka před případnou podzimní vlnou. Ale má potenciál být celospolečenským bičem. A to do legislativy prostě nepatří. A odtud pramení i strach (rozhodně ne vždy absurdní) z přijetí pandemického zákona. Takže pane senátore Lásko, hezky pláčete, moc hezky, ale na špatném hrobě.

Vložil: Štěpán Cháb