Kam dáme Kačenku? Do Strakova rybníčku, mezi další kačenky. Komentář Štěpána Chába
komentář
01.02.2022
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kateřina Bursíková Jacques
Kateřina Bursíková Jacques, dříve Zelení, teď LES, která naposledy půl roku asistovala Olze Sommerové v Parlamentu v boji za Českou televizi, se stala sněmovní tajemnicí nově ustavené poslanecké skupiny přátel Tibetu. Krmítka se tedy zaplňují úspěšně. To, co bude méně úspěšné, je Česká republika. Ale to už tu asi všichni tak nějak víme a jsme s tím smíření.
S novou vládou totiž přišel na scénu kult Václava Havla. Povznášející duch nepolitické politiky, kde se místo diplomacie a zásad nohou stojících pevně na zemi, začne uplatňovat křik a obviňování. Nutno podotknout, že Havel měl svou politiku aktivismu stále ještě usazenou na zemi, vycházel z dobových reálií. Jeho rétorická cvičení měla po revoluci a z jeho úst svou roli. Západ nás bral jako nadšeně loajální mazlíčky na pár fotek na obálky novin a časopisů (což nám dočasně dodávalo kredit), jehož ekonomickou sílu je potřeba si rychle rozparcelovat, než si ti nadšení naivové všimnou, že jim všechno zmizelo pod zadky a že jsou ve vleku (což nám kredit stáhlo do minusových hodnot).
Jenže ta doba je pryč. Teď už nemáme koho dávat na obálky časopisů. Už v ekonomickém vleku jsme, není co parcelovat, zoologickou zahradou plnou komunistických rarit už také nejsme, levno u nás není, šlapky, které lemovaly celé pohraničí se západem, už také zmizely, a ty, co nezmizely, podražily, i to kouření v hospodách zakázali. Po velkém startu našich nadějí jsme se zvládli stát tak leda porno velmocí. Koho zajímáme kromě porno producentů? Další malý postsovětský stát někde na východě Evropy, jenž je patřičně ponížený a naplněný lidmi (asi), kteří si večeři obstarávají za pomoci kyje a na večerní znásilnění družky si svítí svíčkou. Nebo loučí.
A do toho nastoupí nová vláda s vizí, že se zase musíme stát velmocí lidských práv. Jako dřív. Za toho Havla. To jsme byli lidskoprávní kabrňáci, kterým se zatajeným dechem naslouchal celý svět. A to se z nás musí zase stát. Musíme se vrátit do devadesátek z toho kulturního hlediska a začít restartem naší pošramocené mezinárodní tváře. Je to důležité, přece si do výdobytků veškeré naší třicetileté usilovné porevoluční práce nemůžeme dát jenom to porno. To by při schůzování v OSN nedělalo ve světle kamer dobrotu, ve tmě zákulisí zase dobré kšefty.
A tak se po volbách založil sněmovní klub přátel Tibetu. To je dobrý, Tibet je tahoun. Věčný tahoun do hlubin lidskoprávního naříkání nad vlastní bezradností. Návrat k duchu devadesátek, který uhynul a je pohřben hned vedle pojmů jako sebevědomí, naděje, ekonomický tygr, český průmysl, česká kultura a nakonec i český smysl pro humor. Hromadný hrob s naší uhynulou budoucností chce současná vláda vykopat a ještě rozdýchat. Ale je to jako se snažit rozdýchat dvacet let mrtvou kobylu. Tam už příliš nehrozí, že vesele vyskočí na nohy, spíš hrozí, že její hnijící mrtvola rozšíří do veřejného prostoru morovou ránu a morem zamoří i jakékoliv mezinárodní vztahy. A to včetně těch západních, které dávno nejedou na aktivismu, ale na čistém pragmatismu. I těm budeme čistě pro smích.
A jak bude zasedání přátel Tibetu v naší Sněmovně probíhat?
Anonymní předsedající: Zahajuji schůzi přátel Tibetu. Má někdo nějaké návrhy, připomínky, nápady?
Kateřina Bursíková Jacques: Jako pověřenkyně ministryní války Černochové členy komise informuji, že plénum jejího ministerstva na náš návrh odsouhlasilo zaslat do Tibetu v rámci mírového řešení a diplomatické cesty deset tisíc handgranátů a sto milionů na rozvojovou pomoc pro odboj Tibeťanů vůči čínskému uchvatiteli. V Palestině se to osvědčilo, jak jsme zjistili šetřením, čím více v rámci evropského rozpočtu pošleme jako rozvojovou pomoc Palestincům, tím většího počtu útoků se pak Izrael dočká. A tak to má být. Třetí návštěva tibetských emigrantů v našem sněmovním klubu konečně donutila Čínu reagovat. Stáhla velvyslance z České republiky a hrozí zastavit nejen politický, ale i obchodní styk.
Anonymní člen sněmovního klubu přátel Tibetu: Skvěle, soudružko Bursíková, skvěle.
Kateřina Bursíková Jacques: Děkuji. Děkuji. Slov chvály není potřeba. Budujeme mír, a to je zásadní. Tam jde člověk stranou. Dále chci sněmovní komisi přátel Tibetu předat zkušenosti z mé osobní cesty do Tibetu.
Anonymní člen sněmovního klubu přátel Tibetu: (zalyká se napětím, oči mu září, pěstičky drží sevřené u kolen, svačinu ukrytou v příruční tašce přes opěradlo židle, na klopě odznáček): Jaké to bylo, povídej.
Kateřina Bursíková Jacques: Upřímně, trochu zklamání. Myslela jsem, že se kolem nás nahrnou malí vyhladovělí černoušci. Že se vyfotím v savaně se lvy. Že se podívám na Viktoriiny vodopády a zkusím pouštní snowboard. Ale nic z toho mě nečekalo. Místo toho mě dopravili do velkoměsta, kde byli všichni podivně šikmoocí, zima tam byla, mé letní šatečky na mně vlály jako v nějaké Babišově opozici proti kožichům a rukavicím těch podivných šikmookých lidí, kteří vůbec nevypadali jako vyhladovělí černoušci, všichni někam uháněli a nikoho jsem já a ani mé humanitární balíčky s vytamíny nezajímala.
Anonymní předsedající: Ano, Babišova opozice…
Kateřina Bursíková Jacques: Jistě, formální soudruhu předsedo, v Babišově opozici. Dokonce jsem se dostala tak daleko, že jsem se neprojela ani na velbloudu, ale dokonce, to se chytněte futer, jsem nespatřila Kilimanžáro, s kterým jsem si plánovala udělat smutnou fotečku a připsat k ní, jak mě tíží enviromentální žal. Místo fotogenického Kilimanžára tam byly ohyzdné skály, tyčily se nad mou láskou k člověku jako Babišův frňák a zacláněly mi v konání dobra. A tak jsem se vrátila, abych vás o tom informovala.
Anonymní člen sněmovního klubu přátel Tibetu: Skvěle, soudružko, skvěle. Pane předsedo, já bych to dal do svodky naší komise. Tady soudružka Bursíková Jacques trefně poznamenala, že Babišova diverzantská opoziční politika zhatila naši snahu vytrhnout Tibet z područí Číny. Co vy na to?
Anonymní předsedající: Jistě. O tom nemá smysl debatovat. A teď přejděme k financování našeho sněmovního klubu přátel Tibetu. Ale rychle, musíme uvolnit místo Komisi pro export porno průmyslu z České republiky, jejich jednání jsou klíčovým segmentem našeho národního rozpočtu na další pětiletku.
|
Vložil: Štěpán Cháb