Měl světu co nabídnout a doba mu přála. Přesto mu osud naplnil pohár hořkosti až po okraj. Tajnosti slavných
28.01.2022
Foto: Se svolením Supraphon
Popisek: Legendární hitmaker Karel Svoboda na snímku z počátků spolupráce s hudebním vydavatelstvím Supraphon
AUDIO / VIDEO Temná noc zahalila svět naší populární hudby právě před patnácti lety. V středočeských Jevanech se odehrálo drama, k jehož tragickému vyvrcholení přispívaly drobnosti. Jako malé kamínky, nenápadně se kupící v horu. A pak je najednou tak vysoká, že už ji zdolat prostě není možné.
Krátce předtím jsme spolu proseděli celý večer v pražském Harley’s Baru, už si nevzpomínám, cože se to tenkrát vlastně slavilo. Já se svou oblíbenou Bloody Mary, on ucucával nealko, protože mu v kapse cinkaly klíče od auta. Setkali jsme se po nějakém čase, takže jsme probrali snad úplně všechno, od muziky a dětí až po tajemnou vilu, jakoby vystřiženou ze seriálu Addamsova rodina, která mi právě padla do oka. Byl jen o dva roky mladší než moje máti a poprvé jsem se s ním setkala už v dětství, když u nás strávil silvestrovskou noc, tenkrát ještě s první manželkou Hankou. Už nějaký čas mi vrtalo hlavou, jak se pod vlnami životních ran najednou mění. Během premiéry slavného muzikálu Golem jako by po mně natahoval pařáty podivný chlad, ani spousta diváků to nepobrala. Jeho hudba, valící se ze všech stran, byla najednou tak strašně jiná. Tryskala z ní temnota, beznaděj, strach, zkáza, osudovost… Prohlásila jsem, že nám Karel nějak wagnerovatí.
Golem:
Český Wagner
Během celého večera se mi doslova vnucovalo srovnání s hudbou nejvýraznějšího skladatele německého romantismu Richarda Wagnera, u níž se muzikologové shodují, že je ,těžká‘, náročná na vnímání a rozhodně nevhodná pro posluchače, kteří svět vážné hudby teprve poznávají. Ani ve snu by mě ale nenapadlo, že se nezadržitelně blíží tragédie. Právě dnes je to už patnáct let, co navždy odešel legendární hitmaker Karel Svoboda. Původně začal studovat lékařskou fakultu a nejspíš by z něj byl dobrý zubař. Jenže už od dětství válel na klavír, a to pak na fakultě zcela změnilo jeho celý další život. Kromě mimořádného talentu měl totiž štěstí i na správnou dobu. Právě začínala ,zlatá šedesátá‘, hudební svět ovládl bigbít a Československo jakoby se zhluboka nadechlo a začalo žít na plné pecky. A mladý nadaný hudebník mu měl co nabídnout. Již tenkrát složil pro řadu hvězd nesmrtelné hity, s nimiž vítězily na festivalech i u domácího publika, a jako jeden z mála autorů se prosadil i v zahraničí. Precizní, pedantický, autor neopakovatelných melodií, které doprovázely televizní seriály a filmové pohádky, milovník starožitností, výtvarného umění i rychlých aut…
Mefisto – Temný stín:
Nejkrásnější dárek
Právě tím se stal v roce 1938 pro své rodiče, protože se narodil 19. prosince 1938 v Praze, takže se s ním maminka sotva stihla vrátit na Vánoce z porodnice domů. Na dalšího syna Jiřího, který byl skladatelem filmové hudby a tvořil především pro snímky a inscenace režiséra Zdeňka Zelenky, si pak museli počkat dalších sedm let. Karel hrál od dětství na klavír, po maturitě na zdravotní škole, obor zubní laborant, začal studovat stomatologii na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze, už tehdy ho ale hudba pevně zajala do své náruče. Na fakultě začal hrát s Dixielandem mediků, poté se přeorientoval na moderní jazz v HB kvintetu. Pak studium přerušil a nastoupil do prvního profesionálního angažmá v Tanečním orchestru kavárny Vltava. Na profesionální hudební pole vstoupil jako klavírista, ale protože měl i autorské ambice, na podzim roku 1963 se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Mefisto, nejučesanější a nejméně rebelské beatové formace v dějinách. V roce 1965 získal angažmá v Divadle Rokoko, kde se brzy začal prosazovat jako invenční skladatel. V témže roce vyšla i první gramofonová deska s jeho skladbou Slunce za oknem, kterou nazpíval Jaromír Mayer.
Tenhle bílej měsíc:
Doba mu přála
Po dvojici úspěšných instrumentálních skladeb Návrat Gemini a Start Gemini s vlastními klavírními sóly, které byly v roce 1966 vydány i v tehdejším západním Německu, následovaly vzápětí i první písňové hity Stín katedrál a Tenhle bílej měsíc. Jeho autorských kvalit si začali pomalu všímat i v zahraničí, čemuž notně napomohlo uvolnění atmosféry v tehdejším Československu, takže mohl bez problémů účinkovat s Mefistem i v západním Německu, a počátkem roku 1967 dokonce v televizní show Europarty v Paříži. Po jasném úspěchu další písně Depeše, kterou zpívala Marta Kubišová, odjel na Mezinárodní festival populární hudby do brazilského Rio de Janeira, kde Helena Vondráčková soutěžila s jeho písní Vzdálený hlas, což pak podnítilo Karla Gotta, aby ho požádal o napsání písně pro další ročník této soutěže. „Sešli jsme se s Jiřím Štaidlem u mě v bytě a udělali si mejdan,“ zavzpomínal v jednom rozhovoru s novinářkou Hanou Höschlovou, která se později k němu vrátila ve své knize Fenomén Karel Svoboda. „A v tom volal Karel Gott. Oba jsme mu lhali, že už to máme. Ke čtvrté hodině ranní nás naštěstí políbila múza. Stačilo, aby Jiří řekl dvě slova. To první bylo lady a to druhé karneval. Když byl v nejlepším, zasedl jsem k piánu a ráno byla naše Lady na světě. Třicet minut, jak říká Karel Gott, je přehnaných. Tuším ale, že za hodinu a půl se písnička opravdu narodila. Karlovi jsme ji potom zahráli a společně dotvořili do tří minut.“
Depeše:
Fenomén Lady karneval
Plán vyšel na sto procent. Díky skladateli Karlovi odjel v roce 1968 zpěvák Karel do Ria s písní, která je dodnes považována za Svobodův zřejmě nejproslulejší song. Úspěch to byl fenomenální, světový hit převzali do svého repertoáru zpěváci v Brazílii, Francii, Maďarsku, Německu, Švédsku… celkem se jí chopili interpreti v šestatřiceti jazycích. Jako jeden z mála tak Karel Svoboda překročil už na počátku své éry hranice země a dočkal se mezinárodního úspěchu. Od konce šedesátých let se zaměřil i na uvádění začínajících zpěváků, tenkrát to byla Hana Zagorová, Jiří Korn či Jana Kratochvílová. Nejkrásnější, a zřejmě opravdu jediné dlouhodobě krásné období jeho života odstartovalo právě v době, kdy založil skupinu Mefisto.
(Pokračování v pondělí 31. ledna)
Lady Carneval:
(zdroje: ČSFD, Wikipedia, Hana Höschlová: Fenomén Karel Svoboda, FDB, Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby)
Vložil: Adina Janovská