Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2022

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

I Berousek z toho měl hlavu v pejru. Královnu domovnic si totiž málem podal medvěd. Tajnosti slavných

24.01.2022
I Berousek z toho měl hlavu v pejru. Královnu domovnic si totiž málem podal medvěd. Tajnosti slavných

Foto: Se svolením Česká televize

Popisek: Jedinečná komička, tenkrát teprve třicetiletá Darja Hajská, jako služka Víchová v komedii Martina Friče z roku 1941 Tetička

FOTO / VIDEO Začínala jako operetní subreta, jenže krásy moc nepobrala. Zato ale brzy vyšlo najevo, že v ní dřímá mimořádný smysl pro komedii a satiru. A tak se místo pěvkyně zrodila jedinečná královna českých filmových drben, uklízeček a domovnic.

Její postavy byly většinou jen vedlejší, rozhodně ale nepřehlédnutelné. Tvář určitě znáte, se jménem to ale nejspíš bude horší. Málokdo už dnes ví, že herečka, zpěvačka spisovatelka a dramatička Darja Hajská začínala v éře němého filmu. Kvůli své kypré postavě se ale brzy přehrála z komických naivek v zvědavé domovnice, uštěpačné drbny či zvědavé uklízečky. A na jednu z nich málem doplatila, když se během natáčení nesmrtelné komedie s bratrů Lipských vymkli z kontroly slavnému krotiteli Berouskovi jeho medvědi. V soukromí se jí příliš nedařilo, vdávala se až po čtyřicítce a vlastních dětí se nedočkala. A tak psala alespoň pro potomky druhých.

 

Šest medvědů s Cibulkou:

Inženýr, nebo setník?

Darja Dea Voříšková se narodila 20. března 1911 v Mladé Boleslavi. Její matka Otílie byla dcerou jaroměřského továrníka Antonína Čerycha. S manželem, inženýrem Josefem Hajským, už měla v té době o devět let staršího syna Miloše, který se později proslavil jako herec, loutkář, scenárista, režisér a astrolog. V době Darjina narození ale rodiče žili už delší dobu odloučeně, a tak Hajský nakonec dosáhl soudního zrušení svého otcovství. V roce 1920 se k Darje přihlásil a byl oficiálně zapsán do matriky Josef Voříšek, setník ve výslužbě v Chlumci nad Cidlinou. Po ukončení měšťanské školy začala Darja pracovat v roce 1925 jako technická síla v společnosti Fortunafilm a současně studovala operní zpěv v soukromé škole sopranistky Jetty Kurzové-Peršlové. Koncem dvacátých let zahájila svoji uměleckou dráhu jako operetní subreta a postupně prošla několika divadelními společnostmi.

 

S Čeňkem Šléglem v nesmrtelné komedii Jana Svitáka z roku 1941 Přednosta stanice, s Vlastou Burianem v hlavní roli

S Čeňkem Šléglem v nesmrtelné komedii Jana Svitáka z roku 1941 Přednosta stanice, s Vlastou Burianem v hlavní roli; foto se svolením Bromfilm

Němá komička

Už v patnácti letech stanula poprvé před filmovou kamerou jako jedna z chovanek penzionátu v komedii Svéhlavička, natočené podle stejnojmenného dívčího románu Elišky Krásnohorské, a vzápětí si zahrála Soňu v první filmové podobě Haškova slavného románu Dobrý voják Švejk, v níž ztvárnil nepřekonatelného českého komedianta v uniformě Karel Noll. Ještě v němé éře si zahrála ve filmu osmkrát. Každá její postava byla pro diváky vítaným zpestřením, byla snadno zapamatovatelná a stala se velmi populární. Naplno ale mohla rozvinout svůj talent, když zvukový film pustil do sálu i její poměrně vysoký hlas a neskutečnou vyřídilku. V té době vystupovala v Tylově divadle v pražských Nuslích, z kterého si pak odskočila v roce 1931 na tři sezóny do Olomouce, kde zpívala v operním sboru. Tím ale její putování po českých jevištích teprve odstartovalo.

 

V roce 1954 jako lady Bracknellová v satirické komedii Oscara Wilda Jak je důležité míti Filipa s podtitulem lehkovážná komedie pro vážné lidi

V roce 1954 jako lady Bracknellová v satirické komedii Oscara Wilda Jak je důležité míti Filipa s podtitulem lehkovážná komedie pro vážné lidi; foto se svolením Městské divadlo Kolín

Od scény ke scéně

Od poloviny třicátých let vystřídala řadu angažmá v pražských i oblastních divadlech. V roce 1935 vystupovala v činohře i operetě v pražském Divadle Akropolis, pak v Pražském dětském divadle M. Mellanové a v Uranii. V roce 1937 se přesunula na dva roky do Východočeského Národního divadla v Pardubicích, a pak po jedné sezóně v Kladně zakotvila v roce 1941 v pražském Stálém divadle v Unitarii, které působilo v modlitebním a koncertním sále v domě unitářů v Karlově ulici na Starém Městě. V divadle, čerpajícím z tradice lidové frašky se zpěvy, působila až do osvobození. Jenže v roce 1945 bylo zrušeno a od podzimu se proměnilo v známé školní divadlo DISK. Darja pak krátce vystupovala s Rozmarným divadlem v kabaretech Rokoko a Alhambra.

 

Bílá paní:

Zpěvu nikdy neodolala

V roce 1946 se přesunula do Oblastního divadla českého severovýchodu v Náchodě, které vzniklo jako zájezdová scéna, už v březnu 1947 ale bylo zrušeno z finančních důvodů. Opět byla bez angažmá, takže pracovala nějaký čas jako dělnice v tiskárně, než získala v roce 1948 stálé angažmá v činohře Městského divadla v Kolíně. Stýskalo se jí ale po zpěvu, takže v roce 1956 neodolala nabídce a až do roku 1960 byla členkou zpěvohry kladenského divadla. V roce 1960 se do Kolína vrátila a už v něm zůstala až do oficiálního odchodu do důchodu v roce 1968. Díky robustní postavě, kulatému obličeji, vysokému hlasu a temperamentu ztvárňovala především rázovité figurky všech generací, často mnohem starších, než ve skutečnosti byla. S jevištěm se definitivně rozloučila hlavní postavou v dramatu polské spisovatelky a dramatičky Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské.

 

Hospodyně Boublíková a pan Adam (František Filipovský) v televizní krimikomedii Petra Schulhoffa z roku 1970 Vražedný týden

Hospodyně Boublíková a pan Adam (František Filipovský) v televizní krimikomedii Petra Schulhoffa z roku 1970 Vražedný týden; foto se svolením Česká televize

V tlapách medvěda

Navzdory nekonečnému putování po divadelních scénách na ni ale film nezapomněl. V třicátých letech předvedla úžasné komické kreace a charaktery v řadě komedií jako copatá septimánka, šenkýřka, služebná, výřečná sousedka, vesničanka, paní starostová či hubatá klepna. Postavy výřečných drben jí zůstaly i po změně režimu, jen se změnily v družstevnice, domovnice či uklízečky. K nejpopulárnějším patří uklízečka Nagelvogelwunderbandíková v nesmrtelné dětské komedii bratrů Oldřicha a Lubomíra Lipských Šest medvědů s Cibulkou z roku 1971, v níž patřila velká část příběhu medvědům slavného Cirkusu Berousek. „Přivedli medvědy do přírodopisného kabinetu, kde jsem s nimi já a Darja Hajská měli točit scénu. Ale medvědi z toho dostali takový amok, že začali ničit vše kolem sebe. Dokonce se po Darje ohnali. Rychle nás odvedli pryč a pan Berousek si lámal hlavu, co s tím,“ vzpomínal Lubomír Lipský na natáčení v knize Lubomír Lipský o sobě (a bratru Oldřichovi). „Nakonec přišel na to, že bude třeba všechno vyklidit, nechat medvědy, aby si všechno očuchali a prohlédli, a pak jim tam postupně přidávat jednu rekvizitu za druhou. To zafungovalo.“

 

Zítra to roztočíme, drahoušku…!

Ples na paloučku

Během více než půl století hrála především ve filmech, v nichž ztvárnila téměř stovku postav, televizní inscenace natáčela jen výjimečně. Zato se ale objevila na obrazovce v desítce nejsledovanějších seriálových projektů, od Chalupářů přes Ženu za pultem a Nemocnici na kraji města až po osudy obyvatel jednoho z bloků na novém sídlišti Dnes v jednom domě. Láska k divadlu a herectví se stala smyslem jejího života, takže jí kvůli neustálému putování z jeviště na natáčení téměř nezbyl čas na soukromý život. V roce 1962 jí bylo uděleno Vyznamenání Za vynikající práci. Teprve v polovině šedesátých let se provdala a přidala k uměleckému příjmení, které měla zapsáno v rodném listu, ještě Slámová. Mít vlastní děti se jí nepodařilo, a tak tvořila alespoň pro jiné. Od mládí pro ně psala kouzelné říkanky a básničky, už v roce 1946 vyšla její sbírka básní, nazvaná Ples na paloučku. Poslední malou filmovou roli dostala v roce 1980 v romantickém dramatu Nevěsta k zulíbání, krátce před smrtí se ještě jednou mihla na obrazovce v dětském poetickém příběhu Žlutý kvítek. Královna filmových domovnic, herečka a zpěvačka Darja Hajská zemřela 18. března 1981, pouhé dva dny před svými sedmdesátinami.

(zdroje: Kolínský zpravodaj, CSFD, FDB, Oldřich Cais: Lubomír Lipský o sobě (a bratru Oldřichovi), Česká divadelní encyklopedie, Městské divadlo Kolíně)

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská